Zrušené TT

[MF]

To je právě ta úprava v Praxi. Neb okraje původních tolejových výhybek a křížení přečnívali asi o 3 centimetry! Byli místa kde se při průjezdu musel stahovat PTG a nedej bože aby tam přijela dvojice. Jo nejhorší to bylo na křižení TRAM/TROLEJBUS.

Jo, mě tohle nenapadlo nějak zkoumat, ale zcela jistě to tak bylo. Jen si vzpomínám, že při jedné z návštěv Brna tak 10 let zpátky jsem viděl průjezdné sekce. Od té doby jsem tam zase po drátech nekoukal.

[Brejšín]

To je právě ta úprava v Praxi. Neb okraje původních trolejových výhybek a křížení přečnívali asi o 3 centimetry! Byla místa, kde se při průjezdu musel stahovat PTG a nedej bože aby tam přijela dvojice. Jo nejhorší to bylo na křižení TRAM/TROLEJBUS.
Myslím, že přítlačná síla bude zhruba stejná, naopak u kladky se jedná o bodový dotyk a u PTG je síla roznesena do délky lišty, nehledě že původní jsou několika-lištové PTG. Možná problém mohl být, že kladka se otáčela, u lišty vzniká třecí síla, čemuž odpovídá používání grafitových mazadel v lištách PTG. Posléze existence mazačů troleje.

[MF]

Myslím si, že pantografy trolej pro kladky skousnou. Pokud tedy nic nezasahuje do profilu lišty. Průjezdné sekce a vzdušné výhybky přece jsou v jedné rovině s trolejí a tudíž by neměly liště překážet. S odklony mohl být problém tam, kde tyto podmínky splněny nebyly. Ve Střešovicích se také po horním dvoře jezdí s pantografy. Jak zde však bylo psáno, tak je asi problém s přítlačnou silou pantografu na rozdíl od kladky. To by však pomalá rychlost měla vyřešit, aby se trolej "podala".

[Brejšín]

Převěšování travalo řadu let. Pravděpodobně nejmasivnější bylo okolo 1962-1964 s ohledem na nové T3. A nasazení nových vozů bezprostředně předcházela úprava troleje. A nedej bože odklony .

[DavidD]

cik cak se muselo zavést rychle...
jak to probíhalo v centru, pokud zde byly delší dobu v souběhu ptg a klasika? nebo se to doopravdy stihlo převěsit v celé praze během několika nocí??

No cik cak kladkám nevadí...tak že to v souběhu mohlo jezdit...

[pawel]

cik cak se muselo zavést rychle...
jak to probíhalo v centru, pokud zde byly delší dobu v souběhu ptg a klasika? nebo se to doopravdy stihlo převěsit v celé praze během několika nocí??

[Brejšín]

Trolej v Praze byla upravována pro provoz PTG od roku 1957. Nejdříve byla upravena trasa původní linky 4 Hostivař - Nusle - Košíře a započal onen zkušební provoz Kladko-PTG T1. Nebylo to nic extra, neb PTG byl každou chvilku stržen. Větší nasazení PTG bylo v rámci zkušebních jízd Vozů T2, které Tatra oživovala v Motole. No a pak následovala rošáda s T3. A tak se PTG začaly válet všude možně po chodníkách. .Co se konkrétně upravovalo na troleji nevím, ale určitě to co již bylo zmíněno. Taky bylo potřeba odstranit, různé předměty které zasahovali do profilu PTG(lampy,hodiny,stromy,značky, ... )

Cik cak, muselo být uděláno velice rychle, neb původní přímé vedení (jak když střelí) vyřezávalo do hliníkových hlavic(paradoxně to uhlíku moc nevadí, neb se neutavuje) ryhy, které následně poškozovaly vedení a PTG.

[Absolut]

Ano, vrchní vedení pro pantografové sběrače musí splňopvat jiné podmínky - nejsou zde potřeba vzdušné výhybky, ani zajištění vedení kladky na sekcích a křížení drátů, ale je potřeba, aby zvládlo přítlačnou sílu pantografu - čili trošku jinak se napíná. Cik cak je spíše podružný efekt, ale z hlediska opotřebení ptg má od 1996 (uhlíkové lišty) taky docela význam. Nejsem trolejářž, tak sorry za neodbornosti, znám trolejáře, nechodí sem, ale zeptám se ho.

[Oskar]

No řekl bych, že tuhle vlastnost mělo i vedení pro kladku - ono je to podle mě tak jednodušší.

[trupman]

Hlavně trolejové vedení uzpůsobené pro PTG je "cik cak", aby se PTG opotřebovával rovnoměrně

[Proxy]

Napadá mě snad jedině jiné provedení trolejových křižovatek a úsekových děličů.
Třeba takový úsekový dělič měl pravděpodobně nějaké boční vedení, aby kladka "nevytrolejila" a do toho by pře jízdě pomocí PTG lyžina narazila.

Mám pocit, že i v Muzeu (vozovně Střešovice) je vzdušná výhybka, přes kterou se může jezdit pouze s kladkou.

[Oskar]

Napadá mě snad jedině jiné provedení trolejových křižovatek a úsekových děličů.

Třeba takový úsekový dělič měl pravděpodobně nějaké boční vedení, aby kladka "nevytrolejila" a do toho by pře jízdě pomocí PTG lyžina narazila.

[nk8215]

Zdravím všechny,

tak jsem se toulal internetem a narazil jsem na zajímavou věc, a sice oběžník DP č. 337/68, co upravuje provoz na Vánoce a Silvestra 1968. (Je to na páteřních stránkách, konkrétnětady. Zarazila mě tam pasáž,

Všechny spoje s novými vozy pojedou ve směru od Kobylis ze stanice Budějovické nám. po trase linky č. 13 na Ryšánku, kde budou ukončeny na kolejovém trojúhelníku. Tento odklon se provádí vzhledem k nezpůsobilosti vrchního vedení pro pantografový sběrač proudu v úseku Budějovické nám. - Kačerov. Tato trasa nebude pro průjezd vozů T již rekonstruována, neboť v průběhů roku 1969 dojde v rámci výstavby Severojižní magistrály v oblasti Kačerova k jejímu zrušení.

Asi to je lamerská otázka a OT, ale...ono se dneska fakt jezdí pod jinými dráty, než před dodávkou prvního Tčka

[S_M_Lomoz]

...Poslední, co v téhle oblasti zbylo netknuté, je křížení Hvězdova-Na Pankráci. I to se ale nepochybně bude likvidovat nejpozději během pár měsíců v rámci tzv. "dopravního řešení Pankrácké pláně" a rozšiřování Hvězdovy ulice...

No vida, a už je to tady. Stroje se dnes zakously do křižovatky. Vzhledem k tomu, jak frekventovaná křižovatka to je, čekal bych rychlý postup prací, takže šotit bude potřeba opravdu rychle.

[P_V]

Byl jsem u kamarádky na návštěvě v Omsku (za Uralem na Sibiři) a nezvracel jsem. Je se mnou něco špatně?

To asi bude nějaký Pavlovův reflex. Těžko říci podle čeho se mu tato reakce na pankrácké koleje zafixovala, že by tah z nějaké tamní hospody?