Tramvajové tratě a příslušenství

[Karosák]

Neměl jsem možnost to z kokpitu vyfotit, ale těsně před a těsně za podjezdem Negrelliho viaduktu se nachází místa pro přecházení (zebry tam nejsou). A kolem nich a mezi nimi byly dnes k vidění poměrně čerstvé zálivkou zalité rýhy, jež v sobě skrývaly nejspíše kablíky k...no...jak to popsat. K podélným světelným výstražným prvkům zapuštěných do povrchu vozovky. V činnosti to nebylo, ale asi to bude ten červenej proužek, co se má rozblikat, když se blíží tramvaj. Kdyby měl někdo cestu, mrkněte o co přesně jde. Stejné zapuštěné pásky mají v Olomouci na tram zastávkách před hl.n.

[Bobik]

No, nevím. Článek a vyjádření "experta" na mě působilo tak, že "systém Křižík" by jezdil - a tedy vozil lidi. Když teda pominu takovou lehce zavádějící drobnost, že "systém Křižík" skončil v roce 74.
A mimoto, nějak jsem si nevšiml, že by zrychly v tom bordelu jely nějak výrazně lépe než zbytek.

[Pepa]

Nebuď puntičkář, MF určitě myslel pojistku pilotmotoru

[Afterman]

Nevýhoda je, že nemůžeš, na rozdíl od starého vozu mít trvale zrychlovač na určitém stupni, aby to jelo přískokem rozumně. Takhle to akorát to hrozí napálením. Ledabys vytáhl pojistku zrychlu Takhle už jsem to jednou aplikoval, zrychl takřka dole, LS sepnut a poškubem vpřed!

Pojistka zrychlovače? Kde ji najdu? Nebyl to spíše havarijní pojezd?

[MF]

Já nevím, ale z mého pozorování má trochu recht. Tvrdit, že by "jezdily" je při té vrstvě asi blbost, ale když to ještě nebylo úplně obaleno, tak SUchoj by ti sepnul, začal prskat a tavit, dokud se fakt neodpojil (takhle se ostatně podařilo zatáhnout našemu pluhu), ale vždy kousek poskočil. Ale na progresu (já tábořil dopoledne ve waně) v podstatě v okamžiku nášlapu rozepl LS-doutnavka mihotala...podle mě "křižík" by si to propaloval dokud by fakt nenajel na krustu

Nevýhoda je, že nemůžeš, na rozdíl od starého vozu mít trvale zrychlovač na určitém stupni, aby to jelo přískokem rozumně. Takhle to akorát to hrozí napálením. Ledabys vytáhl pojistku zrychlu Takhle už jsem to jednou aplikoval, zrychl takřka dole, LS sepnut a poškubem vpřed!

[Karosák]

Já nevím, ale z mého pozorování má trochu recht. Tvrdit, že by "jezdily" je při té vrstvě asi blbost, ale když to ještě nebylo úplně obaleno, tak SUchoj by ti sepnul, začal prskat a tavit, dokud se fakt neodpojil (takhle se ostatně podařilo zatáhnout našemu pluhu), ale vždy kousek poskočil. Ale na progresu (já tábořil dopoledne ve waně) v podstatě v okamžiku nášlapu rozepl LS-doutnavka mihotala...podle mě "křižík" by si to propaloval dokud by fakt nenajel na krustu

[MF]

...Petr Kašpar z ČVUT:Křižíkovy tramvaje s odporovou regulací by v tomto počasí jezdily, trolejím by to ale moc neprospělo. Moderní tramvaje s elektronickou regulací nejezdí, ani kdyby chtěly. Elektronika vyhodnotí chybu a napájení odpojí.

To co je za pitomce?

Nevím. Jediná výhoda starých vozů byla, že sis vzal kladku a tou si z boku pomocí špagátu pořádně praštil do troleje, aby to opadalo, případně sis jí dočasně otočil proti jízdě...
Já myslím, že on to myslel tak, že tramvaj pojede i na snížené napětí (od křižíka po zrychl), ty ostatní výzbroje přecijen na podpětí trpí více.

[Bobik]

...Petr Kašpar z ČVUT:Křižíkovy tramvaje s odporovou regulací by v tomto počasí jezdily, trolejím by to ale moc neprospělo. Moderní tramvaje s elektronickou regulací nejezdí, ani kdyby chtěly. Elektronika vyhodnotí chybu a napájení odpojí.

To co je za pitomce?

[XSC]

Při vysokých frekvencích se proud sice šíří převážně po povrchu vodiče. Ale asi by bylo těžko stravitelné postavit tak největší anténu v republice a zarušit s tím půl Prahy.

[j p]

už to někdo nakousl ve vedlejším vlákně MU, ale raději informaci a diskuzi přenesu sem:
Nejdražší recept proti ledovkové kalamitě: vyhřívaná trolej
http://technet.idnes.cz/jak-se-odstranu ... ntent=top6

Nesmite hned verit kazde blbosti na idnes. To, ze redaktor nevi jak se da trolej vyhrivat jeste neznamena ze technicke reseni neexistuje. Pred mnoha lety o tom byl clanek v Zeleznicni technice, resili to vysokofrekvencnim proudem. Pri vysoke frekvenci se trolej chova jako by byla vyrobena z odporoveho dratu
Energeticky by to nemelo byt narocne, to spise investicne. Otazkou je, zda to ma vyznam kvuli namraze jednou za 5-10 let.

[MM-Mikulovsky]

Kolaps dopravy? Unikát, který vejde do dějin, říká expert
http://zpravy.aktualne.cz/domaci/krizik ... 5900fea04/

Sešly se mráz, obrovská vlhkost vzduchu a drobný déšť, vysvětluje unikátní a dosud neviděný kolaps kolejové dopravy v Česku Petr Kašpar z ČVUT. A dodává: Křižíkovy tramvaje by v tomto počasí jezdily.
....
A.cz: Ale na zemi není, skoro to neklouže…
Nestačila všude prochladnout. Tam, kde ten mráz byl delší dobu, tam prochladla pod bod mrazu i zem, tam je náledí. Ale je pravda, že třeba v Praze ne. Auta a autobusy tady jezdí bez problémů. Ale troleje mají dobrou tepelnou vodivost a na nich voda okamžitě namrzá, ještě intenzivněji než na stromech. Kolem vodiče se vytvoří vrstva ledu, notabene na té spodní straně. Dochází k přerušení obvodu, místy se led poruší, je tam nedokonalý kontakt, dojde k přeskočení jikry, ionizaci toho prostředí a hoření oblouku.
A.cz: To jiskření asi neprospívá tramvajím ani vedení.
Přesně tak, to je podle mého pro ten pantograf i trolej nesmírně nebezpečný stav. Dochází k tak nedokonalému kontaktu, že to vlastně připomíná elektrickou svářečku.
A.cz: Kdyby se pokoušely tramvaje a vlaky dál jezdit, tak je to může zničit?
Určitě. Zničí se jak pantografy, tak vedení. Jsem přesvědčen, že je to i stav neslučitelný se správnou funkcí elektroniky, vyřazuje obvody těch vozidel. I kdyby chtěly jet, tak ne všechny nejspíš můžou.
Je to technicky velmi prozaické. Led izoluje, tlak pantografu to místy přeruší, nicméně se tam zase objevují vrstvičky ledu, začne hořet oblouk, je tam prostě nedokonalý kontakt. Projevuje se to značným jiskřením, kdy vzniká vysoká teplota, která vypaluje jak pantograf, tak trolej.
Křižíkovy tramvaje s odporovou regulací by v tomto počasí jezdily, trolejím by to ale moc neprospělo. Moderní tramvaje s elektronickou regulací nejezdí, ani kdyby chtěly. Elektronika vyhodnotí chybu a napájení odpojí.
A.cz: Je vůbec nějaká možnost prevence, mohlo se proti tomu něco dělat? Ptám se jako úplný laik…
To je legitimní otázka. I když bych rád řekl, že za to někdo může, tak si myslím, že tomu šlo těžko předejít. Už tím, že není nikomu známo, že by to už někdy bylo v tak masovém měřítku. Je to případ, který vejde do dějin, a začneme říkat: Pozor, když takto klesne teplota, začne do toho jemně pršet, může se to stát. Nemyslím si, že by to byl jev natolik dobře známý, aby se dopředu mohlo říct: pozor, nebudou jezdit tramvaje. Netroufl bych si dávat někomu vinu a říkat: tomu se mohlo předejít.
A.cz: Člověk si říká: Vždyť ty dráty jsou pod proudem, tak budou asi teplejší a neměly by tak extrémně namrzat…
To máte pravdu. Ale vzdušné vedení se velmi intenzivně chladí. Přirozeně tím okolním prostředím. Takže ta vzdušná vedení, ať už energetická nebo trolej, mají výhodu toho výborného chlazení, takže snesou velké přetížení a dobře se uchladí. To, že tam občas projede nějaká tramvaj, vedou tam nějaké proudy, zjevně nestačí na to, aby se vedení dokázalo odmrazit.
.....

[MM-Mikulovsky]

už to někdo nakousl ve vedlejším vlákně MU, ale raději informaci a diskuzi přenesu sem:
Nejdražší recept proti ledovkové kalamitě: vyhřívaná trolej
http://technet.idnes.cz/jak-se-odstranu ... ntent=top6

Do redakce přišel záludný dotaz: Nedalo by se namrzání trolejí zabránit tím, že by byly vyhřívané? Jednoduchá odpověď zní: nedalo. Složitější pak následovně: Teoreticky by se troleje vyhřívat daly, ale bylo by to energeticky, technicky, a tudíž i ekonomicky tak náročné, že to zatím nedělají ani v Rusku.
.....
Aby proud mohl procházet, je tramvaj vybavena sběračem (lidově pantograf), který se dotýká troleje, a tak uzavírá okruh. Pokud jednou za čas nastane takové počasí jako v těchto dnech, trolej se obalí ledem, který není elektricky vodivý. Okruh se tedy rozpojí, a systém nefunguje. Usazování ledu je o to jednodušší, že trolejový drát je zespodu opotřebovaný od sběračů tramvají, takže je trochu zploštělý a jeho povrch je také hrubší. Prostě velmi dobré místo na přichycování vody a námrazy.
Když máme popsaný problém, nešlo by ho odstranit průchodem většího proudu, který by trolej dostatečně zahřál, aby led roztál? Samozřejmě šlo, ale má to dost háčků. Aby se mohl vodič zahřát, musí jím procházet proud. Okruh tedy musí být uzavřený. Což znamená, že by se musel vodič v namrzlém úseku nějak zkratovat. Zní to sice prostě, ale v praxi je to nemožné.
Třeba pražská tramvajová sít je ohromná „chobotnice“ s tisícovkami přípojek, které jsou několika způsoby pojištěny proti riziku poškození tramvají a samotné sítě před vyšším napětím i vyšším proudem. Pro zahřátí troleje by bylo nutné odpojit od troleje všechny tramvaje a vyřadit jistící zařízení. To není ani trochu bezpečná metoda.
...........
Na pohled lépe připravené by pro takové řešení v českých podmínkách byly ty vlakové tratě, které jsou napájeny střídavým proudem (máme tratě na stejnosměrný i střídavý proud). Ty jsou kvůli rovnoměrnému odběru ze všech fází rozděleny do izolovaných úseků dlouhých zhruba 20 kilometrů. Teoreticky by mohl být systém sestavený tak, aby se vedení v jednotlivých úsecích dalo krátce vyzkratovat a ohřát. Ale napájecí stanice na takovou možnost nejsou dnes vůbec připraveny. Změna by vyžadovala náklady, které je těžké odhadovat, ale rozhodně by nešlo o malou částku.
U obou typů sítí by bylo teoreticky možná schůdnější vyhřívání jiného typu: k vedení by mohl být ještě přibalen speciální, tzv. odporový drát. Ten by fungoval jako obří ponorný vařič. Při průchodu proudu by se prohříval a zahříval i trolejové vedení. To v teorii zní schůdně, ale v praxi by to bylo nestoudně drahé. Zvláště když k podobným událostem, jaká nastala v úterý 2.12.2014, dochází (či zatím docházelo, abychom byli přesní) jen zcela výjimečně.
.......
Led také mohou „prorážet“ samozřejmě přímo sběrače vlaku či tramvaje. Někdy se proto používá na severských tratích systém, kdy lokomotiva jede s oběma sběrači vytaženými, ale k pohonu používá jen zadní, zatímco přední slouží jen k „otírání“ ledu.
Je to samozřejmě poměrně namáhavé, a tak se v nehostinných podmínkách občas také používají sběrače z odolnějšího materiálu. Běžně se dnes používá uhlíkové obložení sběračů, které šetří vedení více než dříve používané měděné. Ale zase jsou křehčí a méně snesou, a tak třeba na ruských tratích se i u nových souprav používá měď.
.........

[-KUBI-]

viz http://www.dpp.cz/omezeni-dopravy/arbes ... -zastavky/
Akorát nadpis odkazované stránky je dost zavádějící, když zástavka není zrušená, ale jen posunutá

Přidám ještě jeden včerejší zážitek, který s posunutou zastávkou Arbesovo náměstí souvisí: cestuji si vozem 15T na lince 20 ve směru na Barrandov, v zastávce Švandovo náměstí se hlásí příští zastávka Arbesovo náměstí, říkám si to "to je divný, na netu bylo že je zrušená" (až za chvíli zjišťuji, že je jen posunutá), při příjezdu k pravidelné zastávce automat hlásí název zastávky, kterou jen proplouváme a já si opět v duchu říkám "pěkný, ani informace o zrušení zastávky, klidně si jí vyhlásí jako by byla, DP na to informování fakt pěkně s..., ovšem za křižovatkou zastavujeme ve zrušené nebo vlastně posunuté zastávce a na přenosném sloupku vidím Arbesovo náměstí, řidič, kterému automat tuto zastávku už dávno vyhlásil mačká hlášení zastávek ručně, ovšem neposune si ho zpět, takže se ozývá "Anděl, přestup na metro", načež dost lidí vystupuje a samozřejmě s nadávkami, že musí dojít na metro pěšky a jak se mají dostat na ten Barrandov, když je pořád ta blbá výluka a samozřejmě padlo pár pěkných slov na adresu dopravního podniku, řidič se to snaží zachránit a nachází správné hlášení, ale už je pozdě, naprostá většina tramvaje je venku a rozhlíží se, kde je to z té tramvaje vysadili.
Z toho vyplývá, že automatické hlášení zastávek opět ukázalo svojí praktičnost, když hlásilo zastávku úplně mimo její aktuální polohu. Na řidiče bych to nesváděl, ten se jen snažil napravit ticho v hlášení po otevření dveří v zastávce. Kdyby se hlásilo ručně, nevystoupilo by tolik cestujících z tramvaje zbytečně a nebylo by tolik nových "fanoušků" dopravního podniku. Pokud by existovala nějaká trofej za největší zbytečnost, zavedenou letos v PID, tak je automatické hlášení jasný vítěz

[willyjeff]

Pane víte proč je OR mezi Arbesem a Švandovo divadlem?

Někde jsem četl, že prý do 6.12 se budou dodělávat zastávky.

[MF]

ORPO zustava z technologickych duvodu.

Pane víte proč je OR mezi Arbesem a Švandovo divadlem?

Dovolím si odpovědět za pana MOpa. Že by pohyb techniky při dodělávkách zálivek?