Bobik: podbíječka to především výškově vyrovnává právě podbíjením, takže ta horská dráha má po podbití v bodech A, B i C výšku nula.
Pražcové kotvy zvětšují příčný odpor kolejového lože a tím zabraňují vybočeni z jeho osy. Jinými slovy drží kolej především v oblouku aby nedošlo k tomu, k čemu došlo, že oblouk putoval směrem ven.
Nepoužívá se to běžně v takovém rozsahu, jako tady, na dráze to má - plácnu - každý třetí pražec, a to jsem koukal na vcelku ostré oblouky v Posázaví. Tam je to staré a primitivnější, plechový pásek 2x omotaný kolem dřevopražce a trn vedoucí do země.
Jinak kolej drží vcelku dobře samotíží, gravitace funguje. Na rovných úsecích to zpravidla není třeba, snad v příkrém svahu ano. V Braníku hrál roli taky fakt, že trať snad ani neměla dilatace, byly tam montované styky a po jejich zrušení a nahrazení svary to v létě nemělo u Přístaviště kam utéct. Vlastně mělo, ale směrem nežádoucím. Možná tam někde dilatace byla, každopádně to nestačilo a hlášené závady byly právě ve vedrech. Tramvaj tomu průjezdem samozřejmě pomohla, ale chyba byla už v tom ty kolejnice svařit bez dalších úprav.
Dědci nebyli blbí, když při montáži tratí nechávali mezi kolejnicema mezery... vyrábět svařence bez dilatací, na to byla Praha expert a dodnes naháníme ve vedrech kropičáky, abychom zahnali hady zpět do žlabů v panelech. Nikoho zjevně nenapadlo, že je to železo a po letech, co se po něm kutálí tramvaje, se vyválí. Další bolest je ta, že v mrazech to praskne, jak jen je to možné, tak se to vyplní svarem a tím pádem se ta kolejnice prodlouží. No a v létě... no, to už jsem ale úplně jinde než u kotvení lože
Musím na závěr dodat, že v tomto nejsem "zdělaný"
, snad mě tedy někdo doplní či opraví, pokud blábolím