Historické vozy + ostatní

[MF]

včera na Výstavišti sólo ponorka na 91

[Absolut]

Ano, před dvěma týdny byla T1 na 91, také jsem ji tam fotil. Když se T1 dostane na d-91, tak je to v podstatě svátek, protože se jedná o vůz, který jistá část veřejnosti ještě není schopna vnímat jako "starou" tramvaj. Neexistuje ale něco jako plán, ze kterého bys vyčetl datum příštího nasazení T1 na d-91. Když tam má být, tak se o tom většinou i v dobře informovaných kruzích šušká na poslední chvíli - jí jsem se to minule dozvěděl jen několik hodin předem.

[matti]

Dostala se ke mně fotka 2 týdny stará, kde je vyfocená T1 na 91. Nevíte náhodou, jak často se to stává, popř. kdy se to stane zase? Abych jí mohl okoštovat..

[Brejšín]

Aha, tak asi brousil, ale to muselo být opravdu velice krátké období.

[Bald]

My jsme řešili cca před osmi lety +- nějaký ten rok MU tohoto vozu, pracoval na trati ve výluce v oblasti Kolbenovy - depa Hloubětín. U Poštovské bylo rozizolování a 4092 tam o to strhnul panťák. Nejednalo se o kurz, byl tam jeden řidič v montérkách. Jestli vozidlo brousilo, nebo se tam jen tak promenádovalo, to už nevím. Dalo by se to snad dohledat, výluka Kolbenova v rozpětí 2000 - 2004, ale řekl bych, že to bylo před povodněma. Pak tomu snad odešel motor nebo co. Dodnes jsem byl přesvědčen, že to sem tam brousilo kolejnice.

[MF]

Na voze 4092 probíhal kurz na 2N vozy pro jeho obsluhu, pracovně nikdy nasazen nebyl.

Nevím jestli náhodou si někdo nechtěl broušení vyzkoušet, ale ono to zase není tak jednoduché, nutná je voda a také umět s tou hydraulikou... Na cvičných, resp. kondičních jízdách školy ED se používal zejména v devadesátých letech.

[Brejšín]

Na voze 4092 probíhal kurz na 2N vozy pro jeho obsluhu, pracovně nikdy nasazen nebyl.

[Absolut]

Zdar, už jsem na minutku u netu. Vůz 4092 jsem fakt tehdy potkal, a to někde u Kotlářky a pak taky na Andělu v oblouku z Plzeňské vpravo do Nádražní. Obojí pouze jel, nebrousil. Ale odpovídalo by to cestám na broušení do Řep. Akorát že tehdy jsem si myslel, že bude brousit častěji a nehnal jsem se za ním. Kdy to bylo bych měl mít zaznamenené někde ve zbytcích papírové evidence, teď jsem koukal do té digitální a tam to není. Zkusím dohledat. Nicméně pokud se brousilo jen několikrát, pak ten popisek až tak strašně zavádějící není.

Mimochodem jsem koukal, že u mých SJ fotek, kde jsou často delší popisky nový prohlížeč často hodně zmenší fotku a k jejímu prohlédnutí je potřeba kliknout na tlačítko 1:1, takže se tam ztrácí pozitivní efekt nového prohlížeče. Ono ostatně to tlačítko 1:1 by se spíš mohlo jmenovat "zvětšit" nebo "plná velikost" nebp "maximalizovat"...

[MOp]

pan Absolut se omlouva, napsal to blbe. Potkal ho tam dvakrat udajne nekdy v prvni pulce roku 2002. Blizsii vysvetleni poda osobne.

[trainzjohny]

Nevím přesně kam to napsat, ale tohle téma asi nejvíce sedí.

Pro pana Absoluta k jeho 35.snajournálu bych měl malou věcnou. Hned u první fotky se píše že 4092 (brus) po opravě v roce 1997 nikdy nebrousil. Konzultoval jsem to s Tatíkem a oba jsme si 100% jisti že někdy kolem roku 2001-2003 byl v řepích brusně akční. Někde budeme mít i nějaké video nebo fotky z jeho činnosti zde, ale určitě se tu jen neprojižděl. Přesné datum má tatík nejspíše někde pečlivě uložené v archívech, takže by se to dalo i dohledat přesně.

[J*M*B]

Absence samočinné brzdy pro případ roztržení vlaku jistě byl problém, zvláště u něčeho nového, ale jistě by se dalo řešit nějakou výjimkou (u starých souprav z dvouosých vozů taky nebyla, řešilo se to přítomnosti průvodčího /brzdaře/, popř doděláním háků na vozy a pospojováním lany), bylo-li by to dočasné řešení. Nehledě na to, že vlečné vozy měly kotoučovou kleštinovou brzdu, která šla doplnit na střadačovou, odbrzďovanou 24V z tažného vozidla (jak u vozů T a B), která by zafungovala při roztržení soupravy.
Brzda na středním podvozku vozů typu K2 je nejslabší místo celé koncepce tohoto vozu, přes mnohé snahy tento zápor vylepšit žádné jiné řešení nevedlo k úspěchu a bylo zatím vždy navráceno původní řešení

[MF]

Jestli to měli dořešené nemohu tvrdit, ale jak jsem už napsal tak kámen úrazu by byl v absenci samočinné brzdy pro případ roztržení vlaku. K té K2: ale přeci používá kotoučovou brzdu k provoznímu brždění středního podvozku... Asi ale narážíš na to, že není regulována zrychlovačem ale jiným způsobem. Asi ten jiný způsob postačuje a není zapotřebí nic dalšího (regulaci zrychlovačem) vymýšlet.

[J*M*B]

Technicky problém napájení solenoidu z obvodu dynamiky nebyl problém.

Nikdy jsem nad tím, jaké problémy jsou s tímto spojené, nepřemýšlel, jen se ke mně doneslo, že se nad tím přemýšlelo a uvažovalo použít (ne v Praze). K realizaci díky nevyřešení technického řešení nedošlo. Mělo-li to ČKD vyřešeno, tak je tu otázka, proč se toto řešení nepoužilo (např u prostředního podvozku vozu typu K2)

[MF]

já si myslím, že byl určitě myšlen solenoid. Ničím jiným tam asi brzdit nešlo. Technicky problém napájení solenoidu z obvodu dynamiky nebyl problém. SPíš bych viděl jako trošku problém (ale ne zase takový) to, že dobržďování vozu T čelisťovou brzdou z rychlosti cca 4 km/h s připojeným vlekem nedělalo dobrotu - čb by se zřejmě více opotřebovávala a musela by se častěji nastavovat. Staré vozy sice také dobržďovaly rumpálem se špalky, ale tam EDB fungovala do ještě nižší rychlosti...

[J*M*B]

Předpokládal se provoz s dvounápravovým vlečným vozem, proto byla první pětadvacetikusová série vybavena obvodem pro napájení elektromagnetické brzdy vlečného vozu...

Otázkou je, co je míněno pojmem "elektromagnetická brzda vlečného vozu", pp tím není míněn solenoid. Osobně jsem přesvědčen, že otázkou spolupráce zrychlovače a solenoidu brzdy se teoreticky zabývalo více lidí, ale nikomu se nepodařilo toto vyřešit