Příspěvek
od Jenki » 13.9.2006 16:02
Několik poznámek k otočené polaritě :
1. Proč vznikla otočená polarita
Protože 2nápravovým tramvajím bylo šumafuk, jaká je polarita troleje (viz dále), vzniklo rozdělení polarity na + a - víceméně náhodně. U polarity - v troleji je menší problém s bludnými proudy kolem tratě (proto - polarita je dodnes v Ostravě, kde je pod kolejema trubek až moc a Eisenwerk Witkowitz AG ve 20. a 30. letech vyprodukoval spousty žalob na Mährisch - Ostrauer Lokalbahn AG na téma "vaše blbě uzemněná elektrická místní dráha nám sežrala spoustu trubek"). Dokonce v historii (1900 - 1920) existovaly napájecí systémy, kde se + a - v troleji střídalo; důvodem bylo, že se v elektrárně postavil 1 dynamo s vývody +600, 0 (ta šla do kolejí) a -600V a jednotlivé úseky + a - se střídaly, takže se zpětný proud nemusel vracet až do elektrárny ale vyrovnával se "někde" na trati.
2. Kde vím o otočené polaritě :
Historické systémy se střídáním + a - : mám podrobné Siemensí schéma z Varšavy a Katowic ("Schlesisches Dampfbahn" 785mm), pravděpodobný výskyt i jinde v Evropě.
Dnešní otočená polarita : Ostrava, Brno (CZ), Košice (SK), Grudziaz (PL), Lodž (nevím jistě) (PL).
Heidelberg (DE) je asi jediný DE provoz, kde toto bylo, ale otočili polaritu na + v troleji v roce 1976 (traduje se že poté, kdy tam po meziměstské trati z Mannheimu nebo Weinheimu poprvé přijel nový vůz OEG se statickým měničem - viz dále).
Na železnici byla otočená polarita (- v troleji) do loňska na Lipence (1500V).
3. Jak na otočenou polaritu reagují vozy dle výzbrojí :
a) vozy s kontrolérem (ať už dvounápravové dřeváky nebo starší vozy z SRN od Düwagu nebo z NDR Gotha) mají polaritu libovolnou, protože všem komponentům je to jedno. Maximálně se musí otočit polarita magnetické zhášecí komory na stykačích, pokud tam nějaké jsou.
b) vozy s poloautomatickým řízením (koncepce PCC, různé Düwag šílenosti typu "Kiepe Schalterautomatik", SIMATIC / GEAMATIC řízení kontroléru v Darmstadtu s proudovými čidly apod.) vyžadují úpravu řídících obvodů (např. u PCC otočení polarity řídící cívky omezovacího relé - viz ostravská T1 v Mostě), většinou ale jde jen o přehození pár drátů.
c) vozy s jakoukoliv polovodičovou technikou na VN, ať už to je statický měnič nebo pohon = průser (viz dále).
4. Jak reagují jednotlivé komponenty na otočenou polaritu :
a) stejnosměrný sériový motor (který je úplně ve všem kromě asynchronů) je na polaritě nezávislý. Směr otáček se změní, pokud přepólujete JENOM cívky nebo JENOM kotvu; pokud otočíte oboje nic se nestane. Mnozí lidé si myslí, že se bude točit naopak, jako když otočíte napájení do PIKO vláčku, jenomže v PIKO vláčku je motorek s permanentním magnetem, takže otáčíte JENOM kotvu. Kdybyste z motorku vyrvali i magnety a dali tam opačné tak to pojede tam kde předtím.
Tento motor taktéž pohání i motorgenerátor u PCC nebo nabíječ u Düwagu nebo Gothy (btw. divili byste se, co všechno Gotha u Düwagů obkreslila), takže se taky nic nemění, vše se točí furt stejně.
b) stykače, kontroléry a jiné spínací přístroje se dají pro účel vztahu k polaritě rozdělit na 3 skupiny :
ba) bez zhášením (vypínač typu "pakeťák") - to je jedno
bb) se zhášením cívkou ("velké" stykače, kontroléry) - oblouk je vytlačován z komory pomocí magnetického pole zhášecí cívky. Když otočíte směr proudu ve zhášecí komoře otočí se i směr proudu ve zhášecí cívce, takže síla na oblouk jde stejným směrem a funkčnost je stejná.
bc) se zhášením pomocí permanentního magnetu v komoře - tam je třeba magnet otočit, jinak bude oblouk místo ven ze stykače tlačen dovnitř a dopadne to blbě. Typické pro tramvaje Tatra pro stykače kaloriferu nebo topení, na tyto stykače se vyráběly normální (bez označení) a otočené (s červenou tečkou) komory.
c) bleskojistky
Prakticky všechny bleskojistky, ať už histrická "růžková" nebo ty nejmodernější jsou vůči polaritě imunní. Pouze u nás nejrozšířenější bleskojistka ČKD ze 60. - 80. let je na polaritu citlivá, ty "otočené" mají na základně (spojené s kostrou vozu) vyražené znaménko + a ty ostatní jsou bez označení.
d) silová elektronika : opět lze rozdělit na 2 skupiny
da) "neizolovaná" (typicky starší staťáky, pohony TV1, TV3, TV8) je prakticky neotočitelná nebo jen za cenu velkých zásahů; např. do TV3 existují "otočené" tyristory pro OV, BM, KE (ve stejném pouzdře otočená součástka). Jde prakticky o to, že - nebo + pól musí být shodný s kostrou přístroje, jinak je spousta srandy a vypotřebovaných hasičáků.
db) "izolovaná" (typicky moderní staťáky) - má na vstupu svorky + a - které se zapojí podle polarity v daném provozu a tím to hasne.
dc) "skoro izolovaná" (typicky moderní asynchronní výzbroje) - rozdíl mezi ukostřeným + nebo - je výzbroji principiálně ukradený, ale bolelo by to různá čidla, ochrany, filtry, odrušovací bazmegy a jiné drobnosti, bez kterých to prostě nepojede a ty se musí překopat. Sice to s největší pravděpodobností nevyhoří, ale vyhlásí to spoustu errorů a Störungů a nepojede.
e) elektronická bižuterie (různé indikátory trolejového napětí, měřiče spotřeby, hlídače izolačního stavu a podobné kraviny) - většinou mají na vstupu ochranné diody, takže akorát nepůjdou, ale nic jim to neudělá.
Ono se totiž vždy stane, že se někdo za čas zeptá zas a zas a dotazy se pořád opakují.