TRAM-FÓRUM

Tak zrovna u T3 jsem za to rád. Nějak si nedokážu představit, kam by se musel umístit (a nakolik by se musel předělat panel), aby byla zachována alespoň současná "mizernost výhledu", bylo kam dát nohy a zároveň člověk neměl po chvíli pocit, že mu upadne ruka.

mart337 píše: ↑

19.11.2020 0:49

Jestli dojde i na ruční řízení, to nevím. Nemusely by na to být asi extra papíry?

Extra papíry ne, ale nejspíš schválení typu.
Povedlo se prosadit mnohem víc změn a vylepšení než jen centrální stěrač, ruční řadič mezi nimi ale nefiguruje.

mart337 píše: ↑

19.11.2020 0:49

Jestli dojde i na ruční řízení, to nevím. Nemusely by na to být asi extra papíry?

Nemyslím. Ostatně, když jsi vzpomenu, jak jsem dělal rozšiřovák na novou Kachnu (tenkrát byly asi jenom dvě a jezdila jen jedna ) - teorie, nafasování brožurky a konstatování "starou kachnu máš, takže profil KT taky, T6 máš, takže ruku taky, výborně, takže nový KT ti potvrzujeme".

mart337: To je dobrá otázka. I když sockowanu na ruku má Liberec a první vlny Plzně.

Doba se vyvíjí a mění! Nastupoval jsem k DPP v roce 2007 a k dispozici byly na ruku jen T6. A na ty se dělaly papíry stejně dodatečně. Jinak všechno bylo na nohu. Akorát přišla do školy jestli se nepletu 5016, která měla jako první taky řízení na ruku, což jsme si taky trochu nadšeně okrajově vyzkoušeli. Už tehdy se vedly řeči o případných úpravách na ruku při přestavbách na RP a kritiky dvou "prdítek" stěračů. Bohužel tehdy nebyla dostatečná konstelace. Většina vozů byla na nohu a většina řidičů na to byla taky zvyklá a "novinky"odmítali. Stará generace nedala na T3 dopustit. Ono to na tu nohu má taky něco do sebe.
Pak přišla krize a až po ní s dodávkami nových vozů na ruku a obměnou i staré generace řidičů dochází ke změně.
Asi tedy konečně dozrála doba a dojde konečně alespoň na tu úpravu stěračů. Ty jsou opravdu tragické a konečně řidič taky z vozu uvidí za deště něco víc než uzoučký "tankový" průzor.
Jestli dojde i na ruční řízení, to nevím. Nemusely by na to být asi extra papíry?

Víte co je zajímavé? Že o zásuvce a stěračích se vědělo už dávno v době, kdy tu jistí diskutéři psali, že to nikdo nechce, nebyl požadavek, není k tomu rozumný důvod atd.

Kdo ví, třeba další wana po této bude mít ruční řadič. Ikdyž pochybují, vždyť ho přece nikdo nechce

P_V: Tak není Praha poslední kdo to u nějaké rekonstrukce používá?

Možná je na čase přejít na nějaký rozměrově méně náročný konektor, než tohle kovářské veledílo z poloviny minulého století, dimenzované na mnoho ampérů v každém kolíku. (a na co tolik kolíků, když je to digitální?)

Jo a k wanám - zásuvka sice nebude, ale ukrytá svorkovnice ano, takže případnému budoucímu požadavku na spřahovatelnost bude možné vyhovět

mart337 píše: ↑

18.11.2020 8:47

Přesně, souhlas. Jsou kousky, kterýma se prostě rychle jezdit moc nedá. Občas ani 40. Ale řekl bych, že na vině je hlavně opotřebovaná kolejnice, kde je to už hodně ojetý a potřebovalo by to navařit a nebo rovnou vyměnit.

Všechny aspekty hrají roli. Třeba "naše" 8533 má "taneční" uložení podvozků. Prostě celá šíleně houpavá. Když jsem se poprvé rozjel z Malého Břevnova k Vypichu, tak to v oblouku u Benziny "chytilo harmonickou" a v 52 na rovince to ze mně malém vytřáslo duši a už se neuklidnilo ani při zpomalení na 30. Když jsem to jel podruhé, tak jsem oblouk jen líznul 35-40, vůz se nerozkmital a rovinku pak v pohodě proletěl 55 Totéž rovinka Veleslavín - Džbán. A jsou jiné stroje, které lze ve stejných místech "naložit" a drží jak střela. Totéž rovinka a esíčko Pobřežní cesta - Přístaviště. Kdyby to bylo jen kolejnicemi, tak se rozkmitá všechno. Ale tohle je co kus to originál

9001 píše: ↑

17.11.2020 21:41

https://www.facebook.com/Tram.vcr/photo ... _tn__=EH-R
Nějaké prozření?
Wana s jedním stěračem bez čelní zásuvky?

Možná, že vypuštění jedné zásuvky a deklu nad ní bude prezentováno jako úspora nákladů. A sólo stěrač má taky menší provozní náklady než dvojice.

Přesně, souhlas. Jsou kousky, kterýma se prostě rychle jezdit moc nedá. Občas ani 40. Ale řekl bych, že na vině je hlavně opotřebovaná kolejnice, kde je to už hodně ojetý a potřebovalo by to navařit a nebo rovnou vyměnit.

Ano, ta taky + S49.
Sjetý kola, vůz před dílnama (takže leccos rozvrklanýho/opotřebovanýho) a špatná trať (ještě k tomu na žlábcích) to rozkolíbá spolehlivě, ovšem pokud je vůz (včetně kol) v alespoň trošku slušným stavu a trať je též slušná, ani se nehne. A taky záleží na obsazení vozu (kolik lidí, kde, jestli všichni na jedný straně).

Do Řep se nedostanu, ale co chvíli do Modřan, takže můžu srovnávat - jeden stroj se kolem 50 začal vrtět, 60 bylo hodně nepříjemnejch. Jinej 60 v naprostý pohodě a klidu, ani to nebylo poznat a ještě by jel klidně i víc.

A hlavně tomu pomohla změna používaného profilu kol

jeffer píše: ↑

17.11.2020 22:41

Uznávam, že najdesivejšie skúsenosti mám z T6, ale T3 im zdatne sekundujú. Typicky jazdné vlastnosti týchto strojov na dlhých priamych úsekoch sú desivé (doporučujem jazdu plnou rýchlosťou na priamych úsekoch napríklad řepské trate – také priečne kmity človek len tak nezažije).

Úplně všechny? A vždycky? Skutečně?
Mám zkušenosti jiné. Ano, tétrojka se umí solidně rozkolíbat, nicméně jsou stroje, kde máš už ve 45 pocit, že se odstěhuješ na sousední kolej a jsou stoje, kde jedeš 60 a ani o tom nevíš. To totiž není vlastností stroje jako takovou.
Mimochodem i u těch T6 se to předěláním vypružení podvozků před pár lety podařilo eliminovat.