K závadám: součástí logiky v řadičích je vyhodnocení poruchy příslušných detektorů. Nejde však vždy o zcela relevantní data, na řadě křižovatek se například porucha odhlašováku vyhlásí prostě jen tím, že se tramvaj z jakéhokoli důvodu jednou neodhlásí. Problémem je však spíš to, že tato data jsou offline a jejich použití v reálném čase je náročné. Na řadičích se závady detekce TRAM obvykle zjistí při pravidelných prohlídkách, které se konají nevím kolikrát do roka.
Nejčastějším podnětem jsou opravdu postřehy z terénu. Naštěstí jich není málo, protože Češi mají tendenci si stěžovat a žalovat.

Posouvá nás to trochu dopředu. Při dobrém popisu závady lze na místo ihned poslat servis, ale často je třeba provést vizuální kontrolu na místě. V řadě případů požádáme kolegy z TSK, kteří u SSZ plnohodnotně připojených k ústředně mohou zkontrolovat události i vyjet statistiku nároků na detektorech. Ideální by bylo, kdyby systém byl sám schopen rozpoznat nadlimitní rozdíly a vygenerovat zprávu. Ústředna se používá i při kontrole opravy. Bohužel odhaduji, že zatím jsou data dostupná z menší části SSZ.
Možnosti aktivní detekce sledujeme. Ale je třeba si uvědomit, že přes všechny závady jsou pořád trolejové kontakty výrazně spolehlivější a přesnější než například aktivní detekce BUS. Nyní se snažíme zvýšit spolehlivost vzdálených rádií. V aktivní detekci se už léta experimentuje s "dveřním kontaktem" ze zastávky a na jedné křižovatce už je pro něj připraven SW, ale zatím nic nefunguje. Řešení není v kompetenci JDCT, na rozdíl od pasivní detekce.
Uvidíme, co přinesou kooperativní systémy, které jsou asi na začátku testování. Moc o nich nevím.