Pražské metro

[Káem]

V opačném směru, tedy z Hlaváku na Plzeň, jsou rychlíky někdy tak vytížené, že se na Smíchově hledá volné místo velmi obtížně. Tenhle směr mám za poslední tři měsíce díky jisté šťastné náhodě dobře vysledovaný
.

Ty už nejezdíš za Ostraváčkem?

[Proxy]

Proč dočasně? Naopak, tohle tady mělo být už dávno, stačí se podívat, jak málo obsazené tam ty rychlíky často jsou. Asi je to řešení příliš levné a jednoduché a není to METPO.

Málo obsazené jsou pouze rychlíky, které začínájí na Smíchově a míří na východ. V opačném směru, tedy z Hlaváku na Plzeň, jsou rychlíky někdy tak vytížené, že se na Smíchově hledá volné místo velmi obtížně. Tenhle směr mám za poslední tři měsíce díky jisté šťastné náhodě dobře vysledovaný
Významná část rychlíků na této trase je navíc mezinárodních, kde si plnou integraci dokážu jen obtížně představit.

[Káem]

Nejsou tam ty rychlíky málo obsazené. Rychlík mj. předpokládá i jistý komfort neslučitelný se stojícími pasanty do Radotína Integrovány jsou vesměs pouze MR na tratích 120,070 a 110 (resp 090 některé) neb je nejde odlišit vůbec ničím od osobáků Řešením bude průjezdnost vlaků příměstské dopravy přes Hl.n. po dokončení Nového spojení, kdy se spojí Radotín s Běchovicemi nebo Hostivař s Počernicemi či Modřany s Čakovicemi.
(a pak bych zrušil takové busy jako jsou 244,250,109... )

[Radek]

Myslím, že řešení by chtělo skoro hledat ve zřízení druhé metropolitní linky Smíchov - Vršovice nebo dočasná pidí integrace rychlíků mezi Hlavákem a Smíchovem - což je bezpochybně nejrychlejší a nejlevnější spojení s centrem - zákaznické jízdné ČD v tomto úseku vychází na pouhých 7 Kč, při použití zpáteční jízdenky je to ještě méně

Proč dočasně? Naopak, tohle tady mělo být už dávno, stačí se podívat, jak málo obsazené tam ty rychlíky často jsou. Asi je to řešení příliš levné a jednoduché a není to METPO.

[Káem]

Honzík: Tak srovnávej:
Hlavní město Praha (tzv. Velká Praha) vzniklo 1. ledna 1922 na základě zákona č. 114/1920 Sb. z. a n. připojením 37 obcí a osad. Připojeno bylo:

8 obcí karlínského okresu: Bohnice, Hloubětín, Karlín, Kobylisy, Prosek, Střížkov, Troja, Vysočany
14 obcí smíchovského okresu: Břevnov, Bubeneč, Dejvice, Hlubočepy, Jinonice, Košíře, Liboc, Motol, Radlice, Sedlec, Smíchov, Střešovice, Veleslavín, Vokovice
10 obcí vinohradského okresu (který současně zanikl): Braník, Hodkovičky (včetně Lhotky), Hostivař (bez osad Milíčov a Háje), Krč, Michle, Nusle, Podolí, Vršovice, Královské Vinohrady, Záběhlice
4 obce žižkovského okresu (který současně zanikl): Hrdlořezy, Malešice, Staré Strašnice, Žižkov
2 části obcí zbraslavského okresu: osada Malá Chuchle (z obce Velká Chuchle), část Modřan zvaná Zátiší (zároveň připojena k Hodkovičkám)
Čili jen administrativní spojení již dopravně obsluhovaných míst
A K TOMU:
1. ledna 1968 – připojeny Čakovice, Ďáblice, Háje, Dolní Chabry, Chodov, Velká Chuchle, Kbely, Kunratice, Kyje včetně k. ú. Hostavice, Lahovice (část), Letňany, Libuš, Lysolaje, Dolní Měcholupy, Horní Měcholupy, Miškovice, Modřany, Nebušice, Petrovice, Řepy, Suchdol, Štěrboholy, Třeboradice, část Holyně

A tak to bude i s dalšími tvými informacemi k tématu.
Zdar!

[vláčky87]

Jsem rád, že nevím která bije. O ztrátě trhů vím ledacos, hlavním důvodem bylo zrušení zbožové výměny v rámci RVHP, ty dodávky se dřív neplatily z československé kasy, ale my jsme také neplatili za dodávku plynu a nafty v zelených jako dnes. Jinou otázkou byly ceny, to záleželo už na konkrétních lidech, ministerstvech a jejich tlacích. Nevím, kolik ti v těch letech bylo, já si toho pamatuji dost a toho o čem píšeš jsem se bohužel zúčastnil včetně toho neslavného konce. Ale myslím,že tato debata se už vymyká námětu.

[P_V]

Trolejbus 50 000, tramvaj 100 000, lehké metro 500 000, metro 1 000 000. Kdyby tramvaj měla být na 500 000, tak v Brně a Ostravě jezdí max trolejbusy a v Plzni jen busy? To by to krásně vypadalo.

Tramvaje v těch městech se zavedly prostě proto, že autobusy tehdá ještě jaksi neexistovaly. Standardem dopravní techniky pro místní přepravní vztahy byl omnibus tažený koňmi. Posazením na koleje a pozdějším nasazením elektrické trakce se dosáhlo přepravní kapacity odpovídající těm současným autobusům... Ostatně také dle podobného "vědeckého" přístupu, jen s jinými koeficienty, se ty tramvaje zas později rušily.
Také nevím proč sem taháte trolejbusy, to vozidlo má stejné prostorové dispozice jako autobus, takže nevím jak to souvisí s počtem obyvatel.
P.S. Lausanne u Ženevy má 125 000 obyvatel a staví už druhou linku metra...

[Honzík]

Ty asi nevíš, která bije, viď. Bludy a bludy. Prosímtě. Naše ekonomika se zhroutila díky ztrátám západních trhů. Východní trhy neplatily, dávalo se to tam na dluhy a po pádu režimu, tam nikdo nebyl,aby to mohl koupit. Neměli žádné prostředky. Praxe byla, že se to cálovalo ze státních peněz. Ale to vy jste v podniku neviděli. Ty ani nevíš, jak jsme vědecky zaostali.
K těm městům a dopravě. Já zase vím, že u nás se psalo něco jiného. Trolejbus 50 000, tramvaj 100 000, lehké metro 500 000, metro 1 000 000. Kdyby tramvaj měla být na 500 000, tak v Brně a Ostravě jezdí max trolejbusy a v Plzni jen busy? To by to krásně vypadalo.

[Honzík]

Káeme, jestli myslíš ty statistiky, tak to byla "brožura" z roku 1985. Tak nevím, nevím, jak v té době byla 1. republika v oblibě.

[Honzík]

V těch 60. letech se připojilo skoro nic. Praha se zvětšila podstatně až 1974. Co se týče počtu obyvatel tak v 60. letech se pohybovala +- jako 1940. Tak pozor. O ekonomické krizi vím, ale to se týkalo světového hosopdářství jako celku. To vůbec nevylučuje moje tvrzení. Na další argumenty, raději nic neříkáš.

[XSC]

... - že objektivní podmínky pro metro dozrály v 60.letech.

Podmínky skutečně dozrály už na přelomu 30./40. let (ty politické bohužel ne). V roce 1941 už nešlo jen o shodu, co se bude stavět, ale byly rozpracovány konkrétní stavební projekty. Jde o to, že v té době již Praha počítala se zástavbou Pankráce a Severního města.
Protektorát až do roku 1941 ekonomicky fungoval, i jinde se stavěly další velké dopravní stavby - dálnice, železnice Havl. Brod - Brno, které pak také byly odsunuty na později. Paradoxem té doby byl náhlý nedostatek pracovních sil - díky nucenému nasazení zde chyběli dělníci. Konec všech plánů nastal v roce 1942, kdy byl vydán zákaz všech velkých staveb kvůli využití materiálu pro vojenské účely.

[vláčky87]

Káeme, zcela s tebou souhlasím, je neoddiskutovatelné, že velikost Prahy se výrazně změnila připojením především Vinohrad, Smíchova a ost.samostatných obcí ve 20 stol. Jinak platí za všech politických režimů, že nad 200 tis.obyvatel se zvažoval trolejbus, nad 500 tis. tramvaj a nad 1 mil. metro. Na to si "hráli" i v bývalém Svazu a skutečně, města která přesáhla 1 milion projektovala metro. Ta čísla jsou pochopitelně orientační, mění se s dobou a postavením IAD. Tím netvrdím, že neexistují výjimky, takže tram. dopravu mají i menší města. Pokud se jedná o zmíněné podniky v příspěvku Honzíka, ty pohřbila až nová doba, některé se z toho nevzpamatovaly, ale v dobách RVHP jim ty citované firmy ze západu tiše záviděly. Kde jsou dnes AEG,ABB, SGP, Winterthur a pod? Já jsem v tom ČKD 40let pracoval, tak vím o čem mluvím.

[Káem]

Honzík: Hm. Tak třeba ta plocha Prahy. Víš jak se zvětšovala v roce 1968? Spolu s vesnicemi typu Nebušice tam přibyly hektary polí. Tím se náramně vylepšily ukazatele typu zeleň na obyvatele. Není důvod se domnívat že tvé srovnání Paříže a Prahy není podobného charakteru. Ostatně o ploše to PŘECE není. Plocha se nepřepravuje.
Všechno ostatní jsou jakési ideologické žvásty opsané z nějaké brožurky na podporu návratu prvorepublikových poměrů a VŮBEC nesouvisí s tím, o čem se tu hovořilo - že objektivní podmínky pro metro dozrály v 60.letech. Fakta o časovém průběhu krize u nás i ve světě jsou ověřitelná a dnes už nezpochybňovaná a nebudu ti tu k tomu shánět zdroje.

[Honzík]

Kéeme, píšeš bludy. Praha rostla a těsně před válkou překročila na chvilku i pomyslnou hranici 1 mil. obyvatel. Rozloha Prahy byla přes 171 km2 oproti Paříži která má dodnes 105 km2. To jen k tomu jestli Praha měla na metro. ANO MĚLA. Dále výstavba počty bytů před válkou bylo několik vrcholů. z toho dva před rokem 1930 a po roce 1930 nebyly za bolšánu nikdy dosaženy. A vrchol po roce 1935 byl dosažen až polovině 70. let. A ty víš jak se pyšnili výstavbou paneláků. Přesto méně bytů, že?
Životní úroveň tu byla skutečně dost vysoká a vyšší než v Říši i za druhé republiky a v první části Protektorátu minimálně, kdy tu bylo k dostání, to co v Německu nikde nebylo i přes uměle ditkovaný kurz 10kč - 1říšská marka. Vždyť i sudetoněmečtí podnikatelé po vzniku protektorátu navrhovali připojit pohraničí minimálně Sudetoněmeckou župu k Protektorátu. A věděli proč, protože se jim moc nedařilo.
Soudruzi nás odřezali od západních trhů. Je otázka, jak by vypadalo ČKD, nebo Škoda, či Tatra? Jako Siemens, Mercedes dneška?
Tak nepiš bludy kéeme. Můžeš napsat, cokoliv, v tomhle tě tu rozdrtím.

[Káem]

omlouvám se za off topic, ale když už to studuju, musím KMovi dát za pravdu. vím, že tohle téma většinou v českém člověku vyvolává různorodé emoce, ale berte to jako nezaujatý příspěvek...

Děkuji. Ona ta glorifikace I. republiky a dehonestace 50-80.let u nás je velmi často nekvalifikovaná a neodborná. Plyne od lidí, kterým se nedařilo za totality a nedaří se jim ani teď a tak tvrdí že kdyby tu byly poměry I.republiky, tak by se jim určitě dařilo, protože dnešek moc zpochybňovat nemůžou, neb to všichni vidíme, a říct pravdu o sobě samých taky nemají odvahu.