Proxy píše:(...)Spíš mi vadí různí průkazkáři bez viditelného postižení (zřejmě jen mentálního), kteří si vyberou ve voze člověka, kterého budou nejvíce obtěžovat a pak mu šermují průkazkou před obličejem místo aby slušně požádali

(...)
Já asi nikdy nezapomenu na výstup, probíhající v "mé" tramvaji. Nastoupila dáma okolo 60 , na místě pro invalidy seděl mladík tak okolo 18-20 let. Ona dáma, pokud by sundala líčidla z obličeje, zhubla by o dvě kila, ale zároveň by asi o ten obličej přišla. Nepožádala o místo, jen nad tím mladíkem významně stála a mlela na celou tramvaj, jaká že je to dneska mládež, hulváti, tupci, neslušňáci. A ona chudák, že musí stát, a přece že si o tom místo nebude říkat... Takhle pořád mlela do salónu a významně koukala po tom mladíkovi. Vydržel to asi dvě zastávky. Pak se zvedl a se slovy "když si tak nutně potřebujete sednout, posaďte se, já rád postojím" jí místo uvolnil. Ten kluk neměl jednu nohu... Ona madam si beze všech skrupulí sedla. Ovšem velmi brzy zase stála. Neb jsem jí z pozice "pracovníka dopravce" z té sedačky vyhodil a požádal toho mladíka ať si opět sedne. Byla mi hanba
