Příspěvek
od Grossák » 08.7.2012 12:15
K tramvajové detekci. Obecně při složitosti všeho považuji za špatné zavádění dalších systémů detekce tramvají, pokud zůstanou zachovány ty stávající. Je špatně, pokud na jedné křižovatce budu mít kontakty, na další GPS a na další třeba majáky a odometry. Cílově vidím jako variantu 1 systém GPS / Galileo, kde bude řádově metrová přesnost i v zástavbě. Jako určitý vzor bych přitom viděl brněnský RIS (obdoba DORISu), který právě na základě GPS dnes funguje i pro detekci před SSZ. Vzhledem k charakteru sítě a zástavby však v Brně není taková náročnost na přesnost. Za klíčové pro Prahu považuji, aby nebylo nutné nákladně dovybavovat tramvaje. Všechny tramvaje mají GPS, díky které se mohou lokalizovat, i radiostanici, která pravděpodobně má volný kanál pro přímou komunikaci směrem do řadiče. Neznám však odpověď na otázku, zdali je toto zařízení použitelné pouhým doplněním softwaru a pak vše zvládne. Na straně správce SSZ (TSK) je pak nezbytné doplnění řadiče o komunikační jednotku pro preferenci. Na druhé straně však správce ušetři za tramvajové detektory, kabeláž a mnohdy nákladné kopání.
Přes 3 lety jsem se pokusil oživit systém na Poděbradské. Například jsem zjistil, že jsou špatně definovány i souřadnice GPS, ale to byl jen detail. Bylo to jedno, protože krabičky už na tramvajích nebyly (původně jich bylo jen 30 a nikdo se o ně nestaral). Měl jsem tehdy za to, že na Poděbradské se mohlo zkusit oživit systém - pro všechny tramvaje - na stávajícím hardware na všech vozech. Byl by to určitý vzor pro další křižovatky. V době definování toho, co je třeba udělat pro zprovoznění, řešení převzal jiný útvar. Nyní je záměr takový, že se křižovatky do cca 1 roku zrekonstruují a pro detekci TRAM budou realizovány klasické trolejové kontakty. Což řešení je.
Jako variantu 2 za kontakty vidím radiopřijímače v trati. Nepotřebuji další hardware na vozech, nepotřebuji komunikační jednotky tam, kde jsou EOV, ale potřebuji masivní vybavení tratí. Což podle mne není reálné dělat jinak, než s RTT nebo opravami tratí, vyjma úseků s OKS. A je to na dlouho. Zvážit lze (3) i vybavení všech zastávek majáky (zatím jsou na cca pětině sloupků) + odometr. Ale majáky také nefungují úplně spolehlivě a neznám možná další rizika. Osobně jsem pro GPS / Galileo, ale počkal bych na zvýšení přesnosti doplněním právě evropských družic.
K podnětům které napsal JaHu: V nástupních zastávkách tramvaje v řadě zemí skutečně stojí dlouho a lidi můžou čekat uvnitř. Na druhou stranu jako dobíhající nevím, jestli mám dobíhat. A drtivá většina cestujících stejně nastupuje v nácestných zastávkách, takže to razantně nezvyšuje kulturu cestování. Navíc v některých nástupních (třeba Spojovací) je kvůli intervalu a řazení vlaků takový postup stejně nemožný. Nevidím problém v systému přijet, otevřít, nastoupit, zavřít a odjet. Pak kontakt stačí. Jen je třeba čas, aby si řidiči zvykli, a aby skutečně začátek volna přišel s konstantním odstupem za přihlášením a zajistil tak řidičům jistý čas odjezdu. Ne jako v Divoké Šárce, nebo na jiném nejmenovaném SSZ... Kde to krásně funguje (fungovalo), je třeba Radlická. Jsou to věci, které se učí v kurzech, takže pokud to nějaký řidič nezvládne, stejně tak těžko zvládne zmáčknout nějaké tlačítko na palubce.
Pro detekci na SSZ s větvením tratí už máme technologii, která nám umožní detekovat směr jízdy tramvaje i třeba 250 m před křižovatkou. Pro jisté případy se ještě vytváří modifikace, ale základní model už je vyzkoušený a je v provozu. Jedná se o vzdálené rádio, jehož první realizace proběhla v roce 2011 na SSZ Národní divadlo od Smetanova nábřeží. Letos by měly proběhnout další realizace. Samozřejmě výstavba nepůjde tak rychle. V zásadě jen při RTT, větších opravách, nebo na OKS. Provádí se však i přípravy do budoucna, takže někde bude mít předstih SSZ, někdy trať.
Aktualizace polohy dle zastavení v zastávce není přesné, protože většina zastávek je pro dva vlaky. Nepřesnost GPS v zástavbě skutečně existuje. V místech jako Stross, nebo Albertov, kde potřebuji v zásadě metrovou přesnost, jí není dosaženo. Jsou to sice extrémní případy, ale i s těmi je třeba se vypořádat. Nepřesnost ujetých km na tramvajích jistě je, ale zatímco pro provozní potřeby jsou v globále tyto rozdíly zanedbatelné (navíc prokluzy a smyky se vzájemně krátí), pro účely SSZ by to zřejmě znamenalo problém. Vůbec bych to nepodceňoval.