Železniční doprava
Moderátor: TRAM-FÓRUM
- Karosák
- Uživatel
- Příspěvky: 3856
- Registrován: 07.2.2008 18:49
- Bydliště: Wydzielone korytarze
- Kontaktovat uživatele:
Re: Železniční doprava
Já se též připojuji k tomu, za bychom si nejdříve měli dát do kupy stávající síť. Místní drahy nabídnout místním, nebo soukromníkům. Někdo je využije pro turistiku, někdo pro ZDO. Jde to, když je zájem (Desná). Tak se oprostit od plev a nasypat do státní sítě, udržet ji tak atraktivní a VRT doplňovat jen se zájmem a smyslem pro tranzit s podporou EU. My sami ji nevyužijeme, ani neuživíme. Byt v Brně za hodinku dobrý, ale jako bonus, nikoliv jako meta, za kterou je třeba sa hnát.
-
- Uživatel
- Příspěvky: 8468
- Registrován: 24.1.2010 10:44
- Bydliště: SčK / Praha 4 -Michle
- Kontaktovat uživatele:
Re: Železniční doprava
A) když nevíš (a novinář řádně neodkáže), tak si zjisti sám- http://www.vysokorychlostni-zeleznice.c ... raha-brno/ :Vašek píše:Smysl v tom je. Provoz na VRT v České republice si lze představit podobně jako například na NBS Nuernberg-Ingolstadt-Muenchen. Na trati bude provozováno několik vrstev, z nichž nejrychlejší, která má Vmax 300+ zastaví na RS1 opravdu jen v Praze a Brně. Ta by měla být prioritně pro mezinárodní provoz, ale samozřejmě obslouží i vnitrostátní frekvenci. Kdybychom měli VRT dneska, takové spoje by obsluhovaly například jednotky Velaro (ICE3). Další vrstva by byla čistě pro vnitrostátní provoz, obsloužila by například rameno Plzeň - Praha - Jihlava - Brno - Olomouc, Vmax by byla jen například 230 km/h a nesloužila by ke spojení "globálních" center. Takové spoje by mohly zajišťovat Pendolina, Railjety ale také třeba 380 s adekvátními vozy. No a zbyde -li kapacita, pak se na trať ještě mohou vydat tlakotěsné couráky, které obslouží poslední zastávky na trase a sloužit budou opravdu jen pro návoz na přestupní uzly.9001 píše:Já jsem u VRT docela skeptikus...
Chápu Německo, které má velké vzdálenosti, chápu Francii, Španělsko atd. V ČR v tom moc smysl nevidím. Navíc s tou politikou zastávek co jsem četl na idnesu... To stejně nepojede víc než 160 Km/h...
1.) HLAVNÍ PŘÍMÁ TRAŤ http://www.vysokorychlostni-zeleznice.c ... i_2011.jpg
a) pro jízdu bez zastávek mezi Prahou a Brnem (VR vlaků - pravděpodobně zejména mezinárodních, ale sloužících i k vnitrostátní přepravě osob právě mezi těma dvěma městy ČR)
b) pro vlaky s možností zastavit ve stanicích Velká Bíteš, Velké Meziříčí, Humpolec - Pelhřimov (jedna zastávka mezi těmi městy, která mi nedává mysl bez VRT křižujícího nového propojení stávajících konvenčních tratí v nich- https://mapy.cz/zakladni?mereni-vzdalen ... X0dRw80cws), Vlašim
2.) 2 SPOJOVACÍ TRATĚ VRT S KONVENČNÍ SÍTÍ, DÍKY NIMŽ SPOJE MEZI PRAHOU A BRNEM (obdoby dosavadních EC/SC/RJ) MŮŽOU ZAJET DO STANIC (A ZASTAVIT V NICH):
Jihlava-město
Benešov
3.) KONVENČNÍ TRATĚ, NA NĚŽ MOHOU VLAKY (ASI MINIMÁLNĚ KATEGORIE Rex – rychlíky schopné jízdy min.160km/h - lépe alespoň 180 až 200km/h) Z VRT ODBOČIT (A Z NICH NAOPAK na VRT NAJET):
a) v Benešově od od Prahy na Č.Budějovice (příp. od Brna na stávající trať do Prahy = zde je možná "salámová" metoda výstavby - od Benešova přes Vlašim do Brna a později teprve Praha - Vlašim přímá a nakonec Praha - Benešov propojovací)
b) v Jihlavě -městě od Prahy na Havl. Brod nebo Znojmo a od Brna na Č.Budějovice)
c) ve velkém Meziříčí od Brna na Havl. Brod
________________
B) OVŠEM POČÍTÁM ŽE BUDOU ZASTAVOVAT VE STANICI
1.) VELKÁ BÍTEŠ - JEN VLAKY MEZI BRNEM A
a) Č Budějovicemi (přes Vel. Mez. a Jihlavu - město, Jindřichův Hradec, Veselí nad Lužnicí)
b) Havl. Brodem (přes Vel. Mez., Žďár nad Sázavou)
c) Slavonicemi (přes Jihlavu-město,Třešť, Telč, Dačice)
= z/do Vel. Bíteše na/od Prahy bude nutný přestup ve Vel. Meziříčí
2.) VLAŠIM - JEN VLAKY MEZI PRAHOU A:
a) Znojmem (přes Jihlavu- město, Mor. Budějovice)
b) Havl. Brodem (přes novou stanici Pelhřimov - Humpolec , Jihlavu nebo v budoucnu lépe, díky novéspojovací trati Pelhřimov - Humpolec, přímo přes Humpolec)
c) Brnem (přes Jihlavu- město, Třebíč, Náměšť nad Oslavou,Rosice)
= z/do Vlašimi na/od Brna bude nutný přestup ve stanici Pelhřimov - Humpolec
_______________
C) Po VRT - včetně propojovacích tratí s konvenčními by nejezdily (a v jejich stanicích by nezastavovaly) žádné "příměstské couráky" ale určitě minimálně nějaké rychlíky vyšší kvality = jezdící minimálně rychlostí 160km/h (lépe alespoň 180 až 200km/h), což by při jejich vyjetí na VRT po odjezdu "skutečného" VRT spoje/vlaku nemělo dělat organizačně problém.
Jak jsem již napsal výše:
VRT PRAHA - BRNO SE DÁ PROPOJIT SE STÁVAJÍCÍMI (DO TÉ DOBY SNAD I MODERNIZOVANÝMI) TZV. KONVENČNÍMI TRATĚMI V JIŽNÍ ČÁSTI VYSOČINY A OKOLÍ, A VYUŽÍT I PRO JEJICH PŘÍMÁ SPOJENÍ (POMOCÍ RYCHLÍKŮ VYŠŠÍ KVALITY) S PRAHOU/BRNEM!!
- Nesmí se zapomínat na nerovnoměrnou hustotu tratí v ČR, která je na severu mnohem vyšší než na jihu a VRT Praha - Brno toto může podstatně přiměřeně (ve vztahu k hustotě obcí/měst) vyvážit.
- 9001
- Uživatel
- Příspěvky: 10210
- Registrován: 15.11.2003 18:49
- Bydliště: Blízko konečné linky 24,51.
- Kontaktovat uživatele:
Re: Železniční doprava
Vašek: Pak je ovšem otázka cena... Dnes se zaplatí na železnici jenom Ostrava a to ještě s dotacema na studenty. Ono pak stejně bude levnější jet ve třech v diesel autu než koupit tři plnocené na VRT
Re: Železniční doprava
Smysl v tom je. Provoz na VRT v České republice si lze představit podobně jako například na NBS Nuernberg-Ingolstadt-Muenchen. Na trati bude provozováno několik vrstev, z nichž nejrychlejší, která má Vmax 300+ zastaví na RS1 opravdu jen v Praze a Brně. Ta by měla být prioritně pro mezinárodní provoz, ale samozřejmě obslouží i vnitrostátní frekvenci. Kdybychom měli VRT dneska, takové spoje by obsluhovaly například jednotky Velaro (ICE3). Další vrstva by byla čistě pro vnitrostátní provoz, obsloužila by například rameno Plzeň - Praha - Jihlava - Brno - Olomouc, Vmax by byla jen například 230 km/h a nesloužila by ke spojení "globálních" center. Takové spoje by mohly zajišťovat Pendolina, Railjety ale také třeba 380 s adekvátními vozy. No a zbyde -li kapacita, pak se na trať ještě mohou vydat tlakotěsné couráky, které obslouží poslední zastávky na trase a sloužit budou opravdu jen pro návoz na přestupní uzly.9001 píše:Já jsem u VRT docela skeptikus...
Chápu Německo, které má velké vzdálenosti, chápu Francii, Španělsko atd. V ČR v tom moc smysl nevidím. Navíc s tou politikou zastávek co jsem četl na idnesu... To stejně nepojede víc než 160 Km/h...
- 9001
- Uživatel
- Příspěvky: 10210
- Registrován: 15.11.2003 18:49
- Bydliště: Blízko konečné linky 24,51.
- Kontaktovat uživatele:
Re: Železniční doprava
Já jsem u VRT docela skeptikus...
Chápu Německo, které má velké vzdálenosti, chápu Francii, Španělsko atd. V ČR v tom moc smysl nevidím. Navíc s tou politikou zastávek co jsem četl na idnesu... To stejně nepojede víc než 160 Km/h...
Chápu Německo, které má velké vzdálenosti, chápu Francii, Španělsko atd. V ČR v tom moc smysl nevidím. Navíc s tou politikou zastávek co jsem četl na idnesu... To stejně nepojede víc než 160 Km/h...
Re: Železniční doprava
U nás by bylo potřeba zpátky nohama na zem a za zlomek ceny VRT uvést nejdříve do "koridorového" stavu, tj. opravit páteřní tratě mezi krajskými městy a v tomto stavu je udržet. A toto udělat za kratší dobu než proběhla výstavba komplet trati - viz. třeba nekonečně rozdělaný koridor Praha - Budějovice. Pak si můžeme hrát s VRT, které budou z velké části pod zemí protože jsou jinak totálně neprůchodné.
Re: Železniční doprava
Prag?
Re: Železniční doprava
Je ostuda, že se u nás VRT neplánují. Polsko je už staví, Rakousko též. U nás by byla fajn VRT Dresden - Prag - Ostrava/Brno - Břeclav a Prag - Budějovice - Linz. Ale toho se nedožiju jako spousty jiných dopravních staveb.
-
- Uživatel
- Příspěvky: 8468
- Registrován: 24.1.2010 10:44
- Bydliště: SčK / Praha 4 -Michle
- Kontaktovat uživatele:
Re: Železniční doprava
Peníze by na ni byly. Jenže trasu vysokorychlostní trať stále nezná
http://jihlava.idnes.cz/debata-o-vysoko ... -zpravy_mv
http://jihlava.idnes.cz/debata-o-vysoko ... -zpravy_mv
...........
Co v Česku u VRT chybí
-jasné vládní „ano, půjdeme cestou VRT“
-zákon o liniových stavbách, který by ve veřejném zájmu dokázal mimo jiné rychle a účinně řešit pozemkovou přípravu
-kvalitní stavební zákon, který by sjednotil EIA, územní rozhodnutí a stavební povolení do jednoho svižného povolovacího procesu
Za kolik se staví 1 km VRT:
-Španělsko - průměrně 16 mil. eur
-Francie - od 10 do 40 mil. eur
-Česká republika - 500 mil. korun (jedná se o odhad)
........
Stále to ale zní jako nedostižný sen. Změní se brzy něco? Kratina říká, že by věci už měly dostat rychlejší spád. Nedobrý stav teď souvisí s tím, že dosud není jasně vytyčeno, kudy má VRT vést.
Na Vysočině je trasa z Brna do Jihlavy daná, víceméně kopíruje dálnici D1. Podle Kratiny bez zásadního problému. „Ten nastává mezi Jihlavou a Prahou, kde dnes existuje v krajském územním plánu koridor směrem na Kolín široký 600 metrů a omezující rozvoj obcí,“ uvedl.
Stát si podle něj ani není jistý, zda takto navržená varianta, je ta nejlepší. „A to se pořád pohybujeme pouze na úrovni řešení územního plánu. My ale chceme, aby ve výhledu dvou let byl koridor stabilizován,“ řekl.
To znamená, aby byla v územním plánu kraje jasná čára, kudy VRT povede - logicky provázaná se sousedním Středočeským krajem. Kde se dosud lavíruje mezi trasováním na přehuštěný směr Kolín, tam by další dopravní stavba komplikovala situaci. Anebo méně komplikovaně směr Benešov.
„Máme signály ze Středočeského kraje, že směr Benešov a Vlašim taky sledují jako preferovanou variantu,“ podotkl Kratina.
Správa železniční dopravní cesty se podle něj nedávno rozhodla zadat důležitou srovnávací studii ve variantách Kolín a Benešov.
„Varianta Benešov je podle našeho názoru vhodnější pro obsluhu Vysočiny. Bohužel podle mých informací už byla soutěž na studii potřetí zrušena,“ zmínil Kratina.
Dalším krokem je podle jeho slov to, aby česká vláda přijala jasný plán, že vysokorychlostní tratě chce, což dosud neudělala, byť okolní státy touto cestou jdou.
„Když ten krok vláda udělá, úsek Praha - Brno by se mohl začít stavět za osm let, přičemž stavba samotná by měla trvat tři roky,“ vysvětlil. Podle něj to české firmy umějí a i on zopakoval, že peníze na stavbu jsou. „Akorát my je nyní používáme stále jen na překopávání koridorových tratí. Žehlíme stávající rychlosti, nestavíme novou kapacitu.“
- 9001
- Uživatel
- Příspěvky: 10210
- Registrován: 15.11.2003 18:49
- Bydliště: Blízko konečné linky 24,51.
- Kontaktovat uživatele:
Re: Železniční doprava
Ona to sranda byla, hlavně když se inkasovalo za studenta od státu do 500 Kč .Filip píše:Pravda. Ale být soukromým dopravcem u nás, tak bych taky preferoval objednávku kraje. Nicméně klobouk dolů, jestli někdo provozuje železniční dopravu a je v zisku. To není žádná sranda platit si to ze svého s nejistou budoucností.
Soukromých dopravců na železnici jsou mraky i u nás . Akorát nevozí lidi
Re: Železniční doprava
Pravda. Ale být soukromým dopravcem u nás, tak bych taky preferoval objednávku kraje. Nicméně klobouk dolů, jestli někdo provozuje železniční dopravu a je v zisku. To není žádná sranda platit si to ze svého s nejistou budoucností.
- 9001
- Uživatel
- Příspěvky: 10210
- Registrován: 15.11.2003 18:49
- Bydliště: Blízko konečné linky 24,51.
- Kontaktovat uživatele:
Re: Železniční doprava
Já bych tak nejásal... Ono je něco jiného jezdit na "vlastní" triko a na objednávku stát/kraje . Arriva plánuje na rychlíky nějaké 30 let staré šroty s novým nátěrem...Filip píše:V poslední době jsem okusil dva soukromé dopravce v Německu. Inu kvalitou lepší jak DB (na úrovni krajů) , ale kam se hrabou na RJ a LEO. Aspoň v něčem jsme dobří.
Re: Železniční doprava
V poslední době jsem okusil dva soukromé dopravce v Německu. Inu kvalitou lepší jak DB (na úrovni krajů) , ale kam se hrabou na RJ a LEO. Aspoň v něčem jsme dobří.