TRAM-FÓRUM

ElWapp: se SORem se pleteš - tlačítka "předvolby dveří" (jako u TRAM) do zmáčknutí nesvítí, ale je tam rozdíl jak jinak je aktivuješ = rozsvítíš, jenž uvádím níže!

trainzjohny píše:Tlačítka jsou snad všechny stejné, mimo metra, kde ještě navíc ukazují zda se bude otevírat vše či bude použito poptávkové otevírání. Ale bus i tram to mají stejně, nebo ne ?!

souhlasí - jenže pouze když:
1.) srovnáváš jen TRAM s BUS od výrobce SOR Libchavy
2.) navíc vynecháš-li, že
a) u TRAM jako znamení pro zastavení slouží tlačítka "předvolby dveří" (protože tlačítka "znamení k řidiči" jsou nad dveřmi = vysoko pro děti a jiné nízké osoby)
b) v SORkách (na rozdíl od TRAM) stisk tlačítka "stop" zároveň předvolí nejbližší dveře (zároveň se rozsvítí příslušné tlačítko na nich)!

PS: dosud jsme se bavili jen o tlačítkách vnitřních - vnější tlačítka "předvolby dveří" fungují jinak nesvítí do doby než řidič/strojvedoucí dveře uvolní = dokud se nerozsvítí nemusí být bezpečné se vozidla dotýkat (a může to být i zbytečné, protože řidič/strojvedoucí vše "natrvdo" otevře, ale na druhou stranu pokud u TRAM stiskneš vnější nesvítící tlačítka "předvolby dveří", tak příslušné dveře se po následném uvolnění otevřou).
Ovšem automatické zavírání dveří 14T a 15T má chybičku - vnější tlačítka "předvolby dveří" se rozsvítí až po zavření dveří, místo při začátku zavírání, od kdy jsou aktivní a mohou jej zastavit - respektive dveře se okamžitě začnou znovu rozevírat!

ElWapp píše:Ale aby to celé fungovalo ku spokojenosti cestující veřejnosti, bylo by dobré mít tlačítka na dosah za všech sedaček. Ono není nijak příjemné prodírat se narvanou kloubovou karosou k jednomu ze čtyř tlačítek a doufat, že to stihnete před zastávkou, kde vystupujete. Není zrovna bezpečné chodit za jízdy po voze a čekat ve stoje u dveří na zastavení.

Tlačítka jsou zpravidla u dveří, takže pokud chce člověk vystoupit, musí se stejně prodírat. To samé platí o pohybu ve voze. Ke dveřím jde cestující zpravidla už před zastavením. Kdyby chtěl někdo vystupovat a ke dveřím by se rozešel až po zastavení vozu..

Tlačítka?
metro: nesvítí -> dveře se otevřou
svítí -> musí se stisknut, pak se rozbliká
tramvaj: nesvítí -> musí se stisknout, pak se rozsvítí
SOR : svítí -> po stisknutí svítí úplně stejně

Ale zrovna tohle je malý detail. V praxi lidi stejně lidi zmáčknou cokoliv co je po ruce a vypadá jako čudlík a to i když zastávka není na znamení, ať už to bliká nebo ne.

Tlačítka jsou snad všechny stejné, mimo metra, kde ještě navíc ukazují zda se bude otevírat vše či bude použito poptávkové otevírání. Ale bus i tram to mají stejně, nebo ne ?!

Viděl jsem v jiných městech systém, kdy po obou stranách autobusu bylo po celé délce (kromě dveří) natažené lano podobně jako ve starých tramvajích a zatažením se sepnul kontakt, ke kterému bylo lano na jednom konci přivázáno. Taky jednoduchý a levný systém...

Nevím jak turisti fungují jinde, ale já tenhle systém odpozoroval během první jízdy po cca třech zastávkách a nikdy jsem si nevšiml, že by turisté měli nějaký problém. To si naopak myslím, že naše zastávky na znamení jsou mnohem méně intuitivní, což je ještě podtrženo různým rozmístěním čudlíků v různých vozidlech a různou indikací stisknutí (někde to pípne, někde to cinkne, někde to neudělá nic, někde se něco rozsvítí nad dveřmi, někdy u řidiče, něco jsou tlačítka pro kočárek, něco pro vozíček, ale všechno to vypadá stejně, a pak tu máme tlačítka poptávkového otvírání dveří, která někdy blikají, někdy svítí, někdy se rozsvítí po stisknutí, někdy se rozsvítí až při otvírání...)

ElWapp píše:... Tak jsem si tady postěžoval a hned je mi líp

Pokud už mermomocí budeme tlačit na větší rozšíření zastávek na znamení (které naopak dle mých zážitků z provozů na několika světadílech za, zejména pro turisty, šťastné nepovažuji), pak je asi nejfunkčnější, s čím jsem se setkal, promačknutelný "proužek", který je v několika kusech protažený po stěně a stropě po celé délce autobusu... (konkrétně 2 - 3 pruhy na stropě a dva na každé stěně - nad a pod okny.)
Představit lze jako hliníkovou cca 2cm širokou a 1cm vysokou lištu, jejíž strana směrem k cestujícím je z měkkého plastu (pod tím pravděpodobně nějaký pružný kov) a nabarvena např na žluto nebo na červeno a cestující, který chce vystoupit, tento pružný materiál promáčkne. Tím se spojí kontakt, ať už došlo ke zmáčknutí kdekoliv, rozsvítí se signál zastavení a hurá.

Je to jednoduché, nepochybně i celkem levné (kromě té lišty pod okny na pravém boku mezi dveřmi může být lišta nepřerušená, tudíž k ní není třeba tahat další kabel) a skutečně jsou pak tlačítka "všude kolem".

Turisti pak ale musí v ruce po cestě třímat GPS, protože jinak určitě na správné zastávce nevystoupí...

Na ropidu mě poslali do háje, tak se jdu aspoň vybrečet sem

Strávil jsem nemalou část loňského roku v norském Trondheimu a často jsem k cestování po městě využíval hromadnou dopravu. Odkoukal jsem během svého pobytu některé odlišnosti, které mě zaujaly a přišly mi jako dobrá inspirace pro Prahu. Tak například všechny autobusy jezdily v jednotném městském nátěru, ačkoliv je provozovalo několik různých společností. Všechny zastávky bez výjimky byly na znamení (včetně mávání, zastávky opuštěné i frekventované). V autobusech byl jednotný interiér (barvy, sedačky, reklamy, informační systém) dané městem, nezávisle na dopravci, kterému autobus patří. Tlačítka pro kočárky a invalidy byly na stěně vozidla a barevně i symbolem výrazně odlišené. A hlavně - tlačítka stop pro zastávky na znamení byly ve všech autobusech na dosah z každé jedné sedačky.

Jak sám ropid občas napíše, systém, kdy všechny zastávky budou na znamení, by se měl výhledově zavést i u nás. Ze zkušeností s cestováním v Norsku jsem přesvědčen, že je to krok dobrým směrem. Vždyť nedává smysl, proč by měl autobus stavět na zastávce, kde široko daleko není ani noha a z autobusu nechce nikdo vystupovat, jen proto, že někdo nezařadil takovou zastávku mezi ty na znamení. Taky není zrovna uživatelsky příjemné pamatovat si, která zastávka je na znamení, která jen o víkendu, která jen o víkendu a večer apod. Takže za mně by zavedení všech zastávek na znamení znamenalo zjednodušení a zpřehlednění systému, úspory za zbytečné zastavování, a v neposlední řadě také konec řidičů, kteří dokáží seřvat cestující mačkající tlačítko před stálou zastávkou.

Ale aby to celé fungovalo ku spokojenosti cestující veřejnosti, bylo by dobré mít tlačítka na dosah za všech sedaček. Ono není nijak příjemné prodírat se narvanou kloubovou karosou k jednomu ze čtyř tlačítek a doufat, že to stihnete před zastávkou, kde vystupujete. Není zrovna bezpečné chodit za jízdy po voze a čekat ve stoje u dveří na zastavení. Norové tohle vědí a tak se ve všech autobusech na městských i meziměstských linkách dá na tlačítko stop dosáhnout z libovolné sedačky bez jakéhokoliv vstávání, natahování se nebo otáčení. Některé autobusy jsou tak vybaveny od výrobce, na některých je patrné, že byly dovybaveny až následně. Tlačítka se podle uspořádání interiéru nachází zejména na svislých madlech, ale také na okenních rámech, stěnách vozu, krytu motoru, na sníženém stropu nad sedačkami, ve vozech s klasickým dálkovým uspořádáním sedaček jsou pak nad každým dvousedadlem spolu s lampičkami a větráním.

Takto vybavené jsou i některé vozy u nás. Některé jsou na tom s výbavou výborně a tlačítko je u každé sedačky (Solaris na 205, kde tedy žádná zastávka na znamení není, ale autobus je vybaven; některé příměstské MANy, Scanie od Arrivy apod.), pak jsou tu autobusy vybavené slušně, ale ne stoprocentně (městské SORky) no a pak jsou tu tragické citibusy (tam je víc tlačítek pro kočárky a invalidy než stop tlačítek pro zastávky na znamení), karosy a za mně subjektivně nejhorší jsou nové crosswaye se dvěma čudlíky na celý autobus.

A tak jsem se rozhodl sepsat středně dlouhý e-mail na ropid jako inspiraci a dotaz, zda by se něco takového - tlačítka na dosah všude - mohlo někdy prostřednictvím standardů kvality povést i u nás. Argumentoval jsem jednak odkazem na zahraniční provozy, kde je něco takového běžné, a pak úvahou o ceně takového vybavení, kdy ropid ve svých standardech kvality požaduje drahé vybavení jako kasu, čtečku OpenCard, digitální displeje, označovače jízdenek, gps lokátor, vnitřní lcd displej, unifik nátěr apod., tak by ve srovnání s tím vším přivrtání pár tlačítek nemuselo být tak drahé.

A odpověď? Požadovat tlačítka na dosah odkudkoliv je "zcela zbytečné (poruchovost či velmi častý vandalismus a následná nefunkčnost) a celkově neopodstatněné". Tak to podle ropidu asi v Norsku dělají špatně, když je to zbytečné... Mě by tohle přišlo jako užitečná vychytávka (hlavně na linky jako 216, 255, 128). Tak asi nezbývá než doufat, že další výběrko na autobusy pro DP vyhraje firma, která tam ta tlačítka montuje sama od sebe, a pak se jich třeba začnou lidé dožadovat i jinde...

Tak jsem si tady postěžoval a hned je mi líp

matti píše:Vycházím z toho, co se psalo na K-Reportu...

tak to bude určitě pravda asi jako tady

Vycházím z toho, co se psalo na K-Reportu...

matti píše:Nefunkční brzdy.

Ani vypuštění vzduchu z okruhu parkovací brzy - tedy zabrzdění tlakem pružin na brzdy nešlo? Nebo nebylo použito (vzpomenuto) při nenadálé situaci?
Já jsem jel nedávno s tlakem pouhých 3,5 atm v 1. okruhu a 2,5 atm. v 2. okruhu. Sice už se těžko odlepovalo ze stanice, ale při troše šetření vzduchem to šlo... Nejvíc spotřebovala staniční brzda a dveře.

Tak a teď se všichni rozumové svezou po SORkách....

Nefunkční brzdy.

Bobik píše:Jak se tam proboha dostal?

to právě by jsem rád věděl - napadá mne X-možností a ještě víc ani to:
- náhlá překážka v plánované trase (jako např. dítě běžící za míčem)
- nevolnost/mikrospánek řidiče
- porucha vozu omezující jeho ovládání

Jak se tam proboha dostal?

A ještě mu přijel na pomoc Fanda Beznoska