Ted už žádnouarny píše:Jára. Gratuluji k úspěšné zkoušce z TETRy.![]()
Co, že děláš za škoulu?
Výhybky
Moderátoři: DavidD, TRAM-FÓRUM
Jára. Gratuluji k úspěšné zkoušce z TETRy.
Co, že děláš za škoulu?
Radek: Hned jsem v tom článku našel chybu, že přijímač GPS není vidět. Samozřejmě, že je vidět, kdyby byl pod plechovou střechou, tak by měl přesnost více než nějakých 10m. Na všech autobusech je většinou přesně mezi prvními a druhými dveřmi. Je to jiný typ než u tram, ale se stejnou charakteristikou.
Radek: Hned jsem v tom článku našel chybu, že přijímač GPS není vidět. Samozřejmě, že je vidět, kdyby byl pod plechovou střechou, tak by měl přesnost více než nějakých 10m. Na všech autobusech je většinou přesně mezi prvními a druhými dveřmi. Je to jiný typ než u tram, ale se stejnou charakteristikou.
Re: czytré bedny
Závislost netřeba, prostě se obě vjezdové výhybky u Smícháče zapojí tak, že povel "vlevo" i "vpravo" vyhodnotí stejně, tedy do odbočky, a rovně bude jen na "rovně". Vnitřní výhybka pak bude rozlišovat jen "vlevo" a "vpravo". Slabina je jinde a sice v tom, že třeba od Plzeňky je směr "vlevo" velice matoucí, když výsledek bude "vpravo". Ale to by se snad dalo řešit dodatkovou tabulkou.Karotka píše:Napadlo mě řešení - udělat z nezávislých větvení závislá. Pak by povel "přímo" znamenal průjezd po trati, povel "vpravo" odbočení do smyčky & na vnější kolej, povel "vlevo" odbočení do smyčky & na vnitřní kolej.
Má to slabinu - co dělat, kdyby do smyčky mířily současně tramvaje z obou směrů a každá na jinou kolej.
Výjezd by zas mohl na povel "rovně" postavit také doleva, aby následný průjezd vjezdovou výhybkou neskončil zas ve smyčce. To už není tak matoucí.
Obecně se tak dají vyřešit jakékoli dvě výhybky za sebou. Ne ale tři, jako v případě Strossu. Tam by ale zas mohl pomoci tachograf měřící ujetou vzdálenost pro vytvoření virtuálního majáku, dokud nebude GPS, ne?
-
jara
- Uživatel
- Příspěvky: 2303
- Registrován: 16.11.2003 17:38
- Bydliště: Dejvice jsou pěkné bydlí nás tu víc
- Kontaktovat uživatele:
Ale vyčkejme času. O tom jestli bude problém v protisměru nebo ne tak to se lehce řiká. Jaký to byl problém s tím rádiem proč se vypnulo před tím rokem???? Já mám za to, že se přehazoval opačný směr že..... A ta tolerance 1.6 je při krásném počasíP_V píše:Ale apex ví, kterým směrem se jede, a tramvaj se cestou nemůže nečekaně otočit přes středový pás do protisměru. Problémem budou jen výhybky následující méně než těch 10 m za sebou, které jsou obě "levé" nebo obě "pravé", takže se nedají sjednotit pod jednu volbu. Tam to asi bez majáku nepůjde.
- Radek
- Uživatel
- Příspěvky: 1574
- Registrován: 19.7.2004 10:00
- Bydliště: Tento vlak tam končí
- Kontaktovat uživatele:
K té přesnosti doporučuji následující článek: http://preference.prazsketramvaje.cz/vi ... 2006092901 .Oskar píše:Díky, jsou to pro mě nové informace. Nemám představu, jakou nejhorší přesnost může GPS na tramvaji v pražské zástavbě mít (tipuji jednotky metrů)
- Karotka
- Uživatel
- Příspěvky: 1180
- Registrován: 09.2.2005 20:59
- Bydliště: Příští zastávka je na zmámení.
Re: czytré bedny
Napadlo mě řešení - udělat z nezávislých větvení závislá. Pak by povel "přímo" znamenal průjezd po trati, povel "vpravo" odbočení do smyčky & na vnější kolej, povel "vlevo" odbočení do smyčky & na vnitřní kolej.Oskar píše:Chytrá bedna může obsluhovat jen jedno větvení a to buď do dvou směrů - jedna výměna, nebo do tří směrů - dvě výměny. Ale nemůže obsluhovat dvě nezávislá větvení jako v případě smícháče. Kde by potom byl tem přijímač - kdyby byl ve smyčce, měli by smůlu tram jedoucí od barrandova a naopak...
Má to slabinu - co dělat, kdyby do smyčky mířily současně tramvaje z obou směrů a každá na jinou kolej.
Ale apex ví, kterým směrem se jede, a tramvaj se cestou nemůže nečekaně otočit přes středový pás do protisměru. Problémem budou jen výhybky následující méně než těch 10 m za sebou, které jsou obě "levé" nebo obě "pravé", takže se nedají sjednotit pod jednu volbu. Tam to asi bez majáku nepůjde.jara píše:Přestavění díky GPS zatím moc spolehlivé není neb máme tu nejmenší toleranci -+1,6 metru což při rozchodu kolejí 1,435 metru a tím i vzdáleností os kolejí není uplně ideální.
-
jara
- Uživatel
- Příspěvky: 2303
- Registrován: 16.11.2003 17:38
- Bydliště: Dejvice jsou pěkné bydlí nás tu víc
- Kontaktovat uživatele:
Stavění vlakové cesty nezabezpečuje INFRAMAJÁK!!!! V apexu řidič nastavý kod hlasiče a ten po vyhlášení zastávky začne vysílat rozkaz na přehození následujicí vyhybky. Pokud ale v dalším mezistaničním useku jsou dvě za sebou jdoucí vyhybky, a má dojít k přestavení do jiného směru, je potřeba do tohoto useku dát POMOCNÝ maják, který v palubním počítači přestavý hlášení o další bod. Tím tedy nahrazuje jakoby vyhlášení zastávky a vše se opakuje. Pokud se tedy podíváš na zadaní jak má jít hlášení při kodu hlásiče zjistíš, že tam je například zadané -Palmovka a šipka rovně. Pak je zastávka Krejcárek a tam je zase zadaná šipka rovně a pak je ohrada a nic (neb není v useku vyhybka) dále NNŽ a šipka rovně....... To ti ale nevidíš. Ale dá se to nalézt na intranetu.Oskar píše:Tak proč se třeba nestavějí výhybky podle GPS polohy? Že by to nebylo tak spolehlivé, jako inframajáky?
Přestavění díky GPS zatím moc spolehlivé není neb máme tu nejmenší toleranci -+1,6 metru což při rozchodu kolejí 1,435 metru a tím i vzdáleností os kolejí není uplně ideální.
Případně jde přestavovaní i ručně (na apexu nebo tágem
-
jara
- Uživatel
- Příspěvky: 2303
- Registrován: 16.11.2003 17:38
- Bydliště: Dejvice jsou pěkné bydlí nás tu víc
- Kontaktovat uživatele:
Neb jsem dnes obhájil maturitní práci na téme týkajicí se právě těchto digitálních radiostanic za VELMI VÝBORNOU tak se pokusím trošku rozepsat.Oskar píše:Díky, jsou to pro mě nové informace. Nemám představu, jakou nejhorší přesnost může GPS na tramvaji v pražské zástavbě mít (tipuji jednotky metrů), ale řekl bych, že bude dostatečná na to, aby se podle toho jak určovala poloha, tak vytvářeli kontrolní body (ke kontrole by docházelo kousek za zastávkou, aby se vyloučilo stání v zastávce) Kdyby se to takhle dělalo, tak se ty inframajáky nemusí vůbec zavádět...
Využívá se teda ta GPS na tramvaji k něčemu? Doris ji evidentně nepoužívá, ale možná je možné nějakou speciální zprávou vyžádat si polohu. Je to tak?
Nejhroší přesnost-GPS signál umí lokalizovat bod s přestností az 1,6 metru. U tramvají je to v dnešní době zatím -+ 10 metrů. Tak odpoved bych považoval za +-10 metrů. V případě hodně špatného počasí může být teda daleko větší. Ale standartně by to mělo být -+10 metrů.
Kontrola pomocí GPS-Ano i to je možné, jen je potřeba k tomu vypracovat potřebné podklady odskoušet apod. Vše je v otázkách budoucnosti neb první podmínku, kterou byl palupní počítač APEX DT-01 máme na všech vozidlech pouze čtvrt roku. V dnešní době se už ale ví, že se dají vozidla PROKAZATELNĚ kontrolovat i v jiných bodech než v bodech s průjezdem inframajaků.
Využití GPS-Až se toto spustí tak na mapě dispečer uvidí vždy polohu dané tramvaje. V dnešní době takto má možnost sledovat všechny složky Pohotovostních jednotek.
Díky, jsou to pro mě nové informace. Nemám představu, jakou nejhorší přesnost může GPS na tramvaji v pražské zástavbě mít (tipuji jednotky metrů), ale řekl bych, že bude dostatečná na to, aby se podle toho jak určovala poloha, tak vytvářeli kontrolní body (ke kontrole by docházelo kousek za zastávkou, aby se vyloučilo stání v zastávce) Kdyby se to takhle dělalo, tak se ty inframajáky nemusí vůbec zavádět...
Využívá se teda ta GPS na tramvaji k něčemu? Doris ji evidentně nepoužívá, ale možná je možné nějakou speciální zprávou vyžádat si polohu. Je to tak?
Využívá se teda ta GPS na tramvaji k něčemu? Doris ji evidentně nepoužívá, ale možná je možné nějakou speciální zprávou vyžádat si polohu. Je to tak?
Ale samozřejmě, že vysílačka systému TETRA jak autobusů, tak tramvají, obsahuje GPS. Rozdíl mezi bus a tram vysílačkou je software. Lokalizační údaje získává z přijímače v anténě na střeše (ten černý kelímek od solviny před prvním vikýřem. Inframaják je hlavně kvůli kontrolním bodům. Stavění výhybek přes TETRu by nebyl technický problém jen předělat komplet software ve všech 946 vysílačkách (jestli si dobře pamatuju), na CD. Kapacita přenosu dat není zdaleka využita.Oskar píše:TETRA je jen komunikační systém. Samozřejmě může přenášet lokalizační údaje, ale ty získává u tramvají právě z inframajáků a vyhlášených zastávek. U BUSů bude tam bude právě asi ta GPS jako zdroj informace o poloze. Ale v tramvajích podle mě GPS není.
Důkaz:
Anténa na 9101- silný kabel svod komunikční
slabý kabel svod GPS
/files/antena.jpg
Dole vysílačka - konektor vpravo dole svod GPS.
Nemáte oprávnění prohlížet přiložené soubory.
TETRA je jen komunikační systém. Samozřejmě může přenášet lokalizační údaje, ale ty získává u tramvají právě z inframajáků a vyhlášených zastávek. U BUSů bude tam bude právě asi ta GPS jako zdroj informace o poloze. Ale v tramvajích podle mě GPS není.arny píše:Ad Inframaják: Po pravdě TETRA nabonzuje polohu vlaku a číslo všude i bez infra a kolejových obvodů. Jak by se zjišťovala poloha třeba u autobusů? Má GPS