Moderátoři: DavidD, TRAM-FÓRUM
já teda hodnoty napětí v troleji občas ve 14T sleduju a ještě jsem při brzdě neviděl víc než 800VOskar píše:Já tu vidím ovšem ještě jeden zásadní problém - dokud napětí v troleji stoupá, neteče proud a tramvaj tedy nejspíš nebrzdí.
Jinak věřím že u 14Tky je maximální velikost trolejového napětí nastavitelná a je pouze otázka nakolik je nastavena...
Já tu vidím ovšem ještě jeden zásadní problém - dokud napětí v troleji stoupá, neteče proud a tramvaj tedy nejspíš nebrzdí.adam_r píše:V tomhle je pry neprekonatelna TV8. Rekuperace je omezena cidlem, ktere hlida napeti pri rekuperaci. Ale v poruchy tohoto cisla funguje vsechno tak, jako by se nic nedelo, akorat ze se muze objevit klidne i 1500V v troleji. A to uz sebou bere ruzne zbytne soucastky jako obvody vyhybek, staticke menice, ...
V tomhle je pry neprekonatelna TV8. Rekuperace je omezena cidlem, ktere hlida napeti pri rekuperaci. Ale v poruchy tohoto cisla funguje vsechno tak, jako by se nic nedelo, akorat ze se muze objevit klidne i 1500V v troleji. A to uz sebou bere ruzne zbytne soucastky jako obvody vyhybek, staticke menice, ...I.am.good píše:Mno, ono to prý dělají i T6, ale to jsem na vlastní oči neviděl. Ale rozhodně tím krámem myslím 14T, za 58miliónů korun by to fakt mohlo mít nějaký elektronický omezovač rekuperovaného napětí. Dává to prý i přes 900V a to při jmenovitém napětí 600V je překročení o víc jak 50%, docela smrtelná dávka už.
Mno, ono to prý dělají i T6, ale to jsem na vlastní oči neviděl. Ale rozhodně tím krámem myslím 14T, za 58miliónů korun by to fakt mohlo mít nějaký elektronický omezovač rekuperovaného napětí. Dává to prý i přes 900V a to při jmenovitém napětí 600V je překročení o víc jak 50%, docela smrtelná dávka už.Oskar píše:Doufám, že tím krámem myslíš T3R.P
Doufám, že tím krámem myslíš T3R.PI.am.good v topicu Porchetra píše:Dneska jsem se zase přesvědčil o totálně bezcennosti šrotu 14T. Zvláštní je, že to sem ještě nikdo nenapsal, nikdo tu nejezdíte s R.P? Jedu si takhle na Nádr. Hostivař a někde u toho obchodního centra za jízdy zacvrlikal bzučák a přepětí. Takhle se to několikrát opakovalo občas až do smyčky. Tam jsem otevřel kolegovi dveře, aby hodil veksli na vnitřní kolej a zase cvrliky, přepětí a vzhledem k tomu, že obvod bzučáku je napojen i na výstrahu, tak se mi samy zavřely přední dveře. Následně si do smyčky majestátně vdrnčela 14T. Je pravda, že už jsem slyšel několik nářků na to, že ten krám zavírá na progressech dveře, ale až dnes jsem se o tom sám přesvědčil.
Vyřaďte tenhle krám/nedodělek/paskvil.!!!
Jo, vím jak funguje regulace s tyristory. Ono se to používalo i jinde než v tramvaji a to z toho důvodu, že se dřív podařilo "upéct" výkonové tyristory než stejně odolné tranzistory. Jen si myslím, že ten rozdíl v účinnosti není tak velký. Při přebrání proudu vypínacím tyristorem ten proud nadále prochází zátěží, takže se nemaří. Maří se jen to, co zůstane na odporech a to, co je potřeba k vybití pomocného kondenzátoru, aby mohlo proběhnout další vypnutí.7080 píše:Na vypnutí tyristoru potřebuješ druhý tyristor, aby jsi ten první vypnul. Prostě mu sebereš proud a tak ho vypneš. Kdyby jsme měli v síti střídavý proud, tak se tyristor vypne sám, ale takhle na to potřebuješ poměrně velký obvod hlavně s kondenzátory. Problém je, že potřebuješ strmý velký impuls a zařazené odpory v obvodech ten strmý nárůst omezují, takže zas tak strmý není a tím se zvětšuje potřebná energie.
Na vypnutí tyristoru potřebuješ druhý tyristor, aby jsi ten první vypnul. Prostě mu sebereš proud a tak ho vypneš. Kdyby jsme měli v síti střídavý proud, tak se tyristor vypne sám, ale takhle na to potřebuješ poměrně velký obvod hlavně s kondenzátory. Problém je, že potřebuješ strmý velký impuls a zařazené odpory v obvodech ten strmý nárůst omezují, takže zas tak strmý není a tím se zvětšuje potřebná energie.XSC píše:Kdysi jsem v nějakém článku od Škodovky viděl uváděnou úsporu TV1 a TV3 proti zrychlu asi 20% a u Progressu asi 30% (pokud se používá rekuperace). Energie, která je potřebná na vypnutí tyristoru, je podle mě zanedbatelná. Sice je to velký proudový impuls, ale hodně krátký.
Kdysi jsem v nějakém článku od Škodovky viděl uváděnou úsporu TV1 a TV3 proti zrychlu asi 20% a u Progressu asi 30% (pokud se používá rekuperace). Energie, která je potřebná na vypnutí tyristoru, je podle mě zanedbatelná. Sice je to velký proudový impuls, ale hodně krátký.I.am.good píše:Rozhodně neznám přesné cifry, ale u IGBT se úspora oproti zrychlovači uvádí kolem 25%. U TV1 a podobných asi jenom kolem 5-10%. Je to dáno především skutečně těmi pomocnými obvody, ale také si uvědomme, jak se vypíná tyristor - musí se proti stávajícímu proudu "poslat" proud o stejné velikosti ale opačné polarity, tím v tom okamžiku bude na tyristoru proud 0 a tyristor vypne. A tenhle "protiproud" se někde bere, "skladuje" se v kondenzátorech a ty se jím musí nabíjet ze sítě. Takže i tohle bere hooodně energie, která se maří zbytečně.
Rozhodně neznám přesné cifry, ale u IGBT se úspora oproti zrychlovači uvádí kolem 25%. U TV1 a podobných asi jenom kolem 5-10%. Je to dáno především skutečně těmi pomocnými obvody, ale také si uvědomme, jak se vypíná tyristor - musí se proti stávajícímu proudu "poslat" proud o stejné velikosti ale opačné polarity, tím v tom okamžiku bude na tyristoru proud 0 a tyristor vypne. A tenhle "protiproud" se někde bere, "skladuje" se v kondenzátorech a ty se jím musí nabíjet ze sítě. Takže i tohle bere hooodně energie, která se maří zbytečně.7080 píše:Výměna tyristorů za tranzistory přinese úsporu pouze v tom směru, že dojde k rekuperaci energie. Jinak úspora ve spotřebě bude tak maximálně 5%
Výměna tyristorů za tranzistory přinese úsporu pouze v tom směru, že dojde k rekuperaci energie. Jinak úspora ve spotřebě bude tak maximálně 5% Jde jen o lepší účinnost IGBT tranzistorů proti tyristorům. IGBT totiž nepotřebují tolik pomocných obvodů jako tyristorů.Isidor píše:Jakou úsporu el.energie cca přinese výměna tyristorové výzbroje za tranzistorovou (třeba v kačenách) ?
