Technologie v tramvaji (výzbroj, dveřní mechanismy atd.)

[Oskar]

Od MG to asi neslo proto , pac byl pozadavek na nezhasinajici osvetleni, a to mg na sekcich neplnuje.

To by mě zajímalo, jestli se ten MG za těch max. 0,2 sekundy, co trvá průkezd sekcí, stihne zastavit.

Ono hlavně by byl problém, že nižší napětí by zase výboj v trubicích obtížně zapalovalo, a tak by musely nastoupit startéry a tlumivky, jako u 230 V. Zajímavý je, že požadavek na nezhasínající osvětlení nakonec splněn nebyl.

A ještě jeden výpočet srážecího odporu: Trubice má 36W, teče s ní proud 0.42 A (to je stejné jak u SS, tak u RMS hodnoty ST proudu) Takže napětí na ní bude U=P/I=36/0.42=85 V. Tozn. že na odporu bude 300-85=215 V, takže bude mít hodnotu 215/0.42=510 ohm, a bude se na něm ztrácet výkon P=215*0.42=90 W. Když se vezme, že taková 36W trubice svítí zhruba stejně jako 150 W zárovka, opravdu se moc neušetří, spotřebovává se 126 W. Ale asi bude mít oproti žárovce delší životnost.

[PvvS]

Kazdy je jiny, u menice pro zarivky staci jakykoliv spinaci tranzistory, na kvalite vystupu az tak nezalezi, u zesilovace zas nizsi vykon , ale kvalitni.

Od MG to asi neslo proto , pac byl pozadavek na nezhasinajici osvetleni, a to mg na sekcich neplnuje .

[XSC]

Proc ne ? Vzdyt i hlaseni do vozu bylo tranzistorovej zesilovac.

To jo, ale mezi tím zesilovačem pro hlášení a měničem bych čekal aspoň 10 násobný rozdíl ve výkonu.

[PvvS]

Proc ne ? Vzdyt i hlaseni do vozu bylo tranzistorovej zesilovac.

[XSC]

Prototyp T3 mel zarivky napajeny z baterie , pres tranzistorovy stridac.

Opravdu tranzistorový? To by bylo počátkem 60. let dost špičkové, zvlášť u nás. Kdyť první tranzistorové rádio tady bylo až na konci 50. let a tranzistory byly germaniové.
Podle mě to tehdy mohlo jednoduše vyřešit nějaké pomocné vinutí na MG, ten příkon osvětlení moc velký není.

[PvvS]

Na stridavine staci tlumivka, na stejnosmernym to neni tak jednoduchy.
Prototyp T3 mel zarivky napajeny z baterie , pres tranzistorovy stridac.
Dneska by uz mely vsechny novejsi svetla (hranaty kryty) mit v sobe integrovany menic. Aspon vsechny co se mi dostaly do ruky (koroza vrakosa, KT8, T6) uz ho mely.

Nesrovnavej stridavy vykony a stejnosmerny. U klasickych domacich zarivek vytrvari tlumivka a kondenzator i jalovy vykon. Navic tam je potreba pocitat krome cinnyho vykonu i jalovy vykon a ztraty v zeleze.
V tramvaji jsou 2 telesa zapojeny do serie . A tusim maji i vlakna zapojeny do sebe (vyboj se zapaluje pres trubici).Tim padem lze pouzivat i telesa s prerusenym vlaknem.

[Jabberwocky]

Poslyšte, elektřináři, já se teď zeptám jako mamlas, ale proč se to musí řešit ausgerechnet odporem? Není té elektřiny škoda? Co ušetří zářivka oproti žárovce, to se propálí pánubohu do oken na odporu...

[Oskar]

Oskar - trubice jsou na 220V, jsou vždy dvě tělesa do série, v každém je odpor srážející cca 100V, celkově tedy trolejové napětí. Ohledně důvodu přepínání jsi si odpověděl sám

Tak jsem podrobil výzkumu domácí zářivkové svítidlo a zjistil toliko toto: Na jedné standardní 36W trubici je v rozsvíceném stavu napětí cca. 120 V a prochází jí proud cca. 0,5 A. Takže ten srážecí odpor pro každou jednu trubici bude mít hodnotu cca. (300-120)/0,5=360 ohm a bude na něm výkonová ztráta 90 W... Docela topení. Kde že ty odpory jsou? Přímo v tělese?

EDIT: Vzhledem k tomu, že při daném pracovním bodu spotřebovává zářivka zdánlivý výkon S=120*0,5=60VA, zatímco činný by měl být 36 W, znamená to že ve stejnosměrném obvodu bude na zářivce napětí zřejmě nižší a velikost srážecího odporu jako i výkonová ztráta na něm bude ještě větší.

[Jabberwocky]

čas od času - to mě fakt dostává

Když Tě můžou zavřít za "větší množství než malé", je "čas od času" ještě celkem pregnantní vyjádření :-)

[I.am.good]

Oskar - trubice jsou na 220V, jsou vždy dvě tělesa do série, v každém je odpor srážející cca 100V, celkově tedy trolejové napětí. Ohledně důvodu přepínání jsi si odpověděl sám

trainzjohny - je to asi tak nějak, T3R.P má skutečně spoustu funkcí nepochopitelných, navíc technická dokumentace občas hýří nádhernými termíny, např. u kontrolky sypačů. Termín" blikne čas od času" je nádherně technologické upřesnění funkce :D:D:D. Navíc při správné funkci má být tak ontrolka zhaslá a já přitom ještě neviděl vůz, kde by neblikala - a to přitom bylo vše očividně v pořádku.

čas od času - to mě fakt dostává

[trainzjohny]

Tak zas jeden dotaz z historie. Jak funguje osvětlení u T3(-/SU/SUCS/M)?

U vozů T3,T3SU,T3SUCS i T3M se osvětlení jak píšeš zapíná opravdu pouze pro vůz kde jsi (neposílá se to nikam dál), tedy je nutné chodit dozadu rozsvěcet.
U vozů T3R.P je to trochu jinak, tam se osvětlení zapíná podle osvětlení venkovního (přepínač den/noc) a nebo manuálně. Pokud je osvětlení přepnuto v obou vozech na reakci na vnější rozsvítí se oba vozy po přepnutí na noc. Pokud je to v jednom voze na manuál rozsvítí se jen jeden. Snad si to pamatuju dobře, R.Péčka mi nějak nešli pochopit,ale snad je to takhle.

[Oskar]

Tak zas jeden dotaz z historie. Jak funguje osvětlení u T3(-/SU/SUCS/M)?

Slyšel jsem, že jsou zapojeny ve dvojicích na trolejové napětí. Asi tam ale bude nějaký odpor v sérii - svítící trubice má na sobě napětí kolem 50 V. No a aby se elektrody díky ss napájení nepřesunuly z jedné strany na druhou, provádí se komutace proudu manuálně v každé konečné stanici (nejdéle po hodině), jak praví štítek pod přepínačem.

Zajímalo by mě ale, zda se nastavení osvětlení "propaguje" do druhého vozu? Podle velikosti přepínače mi připadá, že neovládá žádný stykač, ale spíná osvětlení přímo. Takže když se náhle setmí, jede druhý vůz po tmě až na konečnou?

A jak je to u erpéček? Tam se to snad do druhého vozu propaguje, ne?

[Jabberwocky]

...od tédle rychlosti by se měly zvyšovat otáčky odbuzováním a né zvyšováním napětí.

Může to být i opačně. Mne když začne někdo v šest ráno odbuzovat, napětí v rodině okamžitě stoupá :-)

[slimman]

No jen tak dál, jsem zjedav co se dovíme příště...
K těm analogům, ty nepištěj celou dobu. cca při 30km/h to ustane. Bylo by to logcké,jelikož přibližně od tédle rychlosti by se měly zvyšovat otáčky odbuzováním a né zvyšováním napětí, což je to pískání.

U digitálů je to stejné.

[DavidD]

Tak jsem posledních pár dní udělal se svým Sonetem Duo výzkum a zjistil toto:
Z akustického hlediska máme tři typy progressů
Ty Parsácké (82XX) kvičejí docela dost hlasitě a to pořád - při jízdě, brzdě i rekuperaci. Na ně má zřejmě "štěstí" 2217, já naopak za poslední týden žádnou nejel, viděl jsem jí jen z dálky.
Dále je tu nejrozšířenější Progress z ÚDu, popř. KT8D5.RN2P, který sice píská, ale pískání není příliš hlasité a při vyšších rychlostech se ztrácí v hluku převodů a tratě. Výjimku tvoří brzdový odpor, který kňučí poměrně výrazně, a to na kmitočtu 900 Hz
Nejnovější Progress, ten u Wan, o něm nevím, že tam je

Takže hlavní poznatek je, že brzdový odpor pracuje na 900 Hz

No jen tak dál, jsem zjedav co se dovíme příště...
K těm analogům, ty nepištěj celou dobu. cca při 30km/h to ustane. Bylo by to logcké,jelikož přibližně od tédle rychlosti by se měly zvyšovat otáčky odbuzováním a né zvyšováním napětí, což je to pískání.