Technologie v tramvaji (výzbroj, dveřní mechanismy atd.)

[syverin]

Ty první dva se jmenují Progress Analog a Progress Digitál. Analog je o pár let starší, tak kvičí hlasitějc

[Oskar]

Tak jsem posledních pár dní udělal se svým Sonetem Duo výzkum a zjistil toto:
Z akustického hlediska máme tři typy progressů
Ty Parsácké (82XX) kvičejí docela dost hlasitě a to pořád - při jízdě, brzdě i rekuperaci. Na ně má zřejmě "štěstí" 2217, já naopak za poslední týden žádnou nejel, viděl jsem jí jen z dálky.
Dále je tu nejrozšířenější Progress z ÚDu, popř. KT8D5.RN2P, který sice píská, ale pískání není příliš hlasité a při vyšších rychlostech se ztrácí v hluku převodů a tratě. Výjimku tvoří brzdový odpor, který kňučí poměrně výrazně, a to na kmitočtu 900 Hz
Nejnovější Progress, ten u Wan, o něm nevím, že tam je

Takže hlavní poznatek je, že brzdový odpor pracuje na 900 Hz

[Oskar]

Vždyť pískají také motory, a ty jsou u Wan i newan na stejném místě.

[DavidD]

Neslyšel a ani jsem nemohl. Wana má výzbroj na střeše a zvuk se z ní šíří převážně směrem nahoru do volného prostoru, narozdíl od ostatních vozů, které mají kontajnery s výzbrojí uvnitř vozu a hluk se šíří dovnitř vozu a do stran.

No jasně,ale u Liberecké wany to slyšet je a i normálně ve voze...neni to umístěním výzbroje...to možná jen mírně sníží intenzitu, ale neudělá to z pískání šumění...Tak pokud by to pískalo, tak by jsi to musel slyšet.

[demon]

Hele démone, ty jsi slyšel někdy wanu pískat?

Neslyšel a ani jsem nemohl. Wana má výzbroj na střeše a zvuk se z ní šíří převážně směrem nahoru do volného prostoru, narozdíl od ostatních vozů, které mají kontajnery s výzbrojí uvnitř vozu a hluk se šíří dovnitř vozu a do stran.

[DavidD]

Já to tedy nijak zvlášť nezkoumal, ale nemůže opravdu nižší slyšitelnost Progressu wany způsobovat to, že je umístěn na střeše, tedy venku a zvuk se tak šíří lépe a jinam, zatimco u ostatních vozů je Progress pod podlahou, tedy uvnitř vozu ?

Hele démone, ty jsi slyšel někdy wanu pískat?

[DavidD]

Ondrys v liberecké diskuzi na K-R napsal

Docela mě překvapilo, že některé Progresy už nepískají jako obvykle (3 oktávy), ale že pouze nepatrně syčí. Toto jsem zaznamenal u T3R.PV 20 a 33. Došlo k nějaké změně? Ví někdo proč mají wany pouze monotóní pískání, odlišné od T3R.PV?

Tak ono na tom syčení asi opravdu něco bude, měl bych je začít líp poslouchat...

Jo určitě 8251,8252 syčí na rozdíl od Progresů klasických.To samí se týká 9052 a některých reko KT, když brzdí do odporů.Dále jsem to zaslechl u jedné PA soupravy 83..+83..A to brzdění do odporů taky syčí u 8420+8421.Řikám, že asi se do nich instaluje něco nového jako se dělá do Europulzu.

[Oskar]

Do obvodu přípravy je zařazen jen jeden podvozek (teď se nebudu hádat který, ale myslím, že přední)

Teď na to znova koukám a přemýšlím, jak je zařízeno, že brzdí jen jeden podvozek, když jsou při brzdovém zapojení vystřídány kotvy a budící vinutí motorů. Pokud by se tedy rozepnul třeba P1, odbudil by se podvozek 1,2, takže by asi moc nebrzdil. Je to záhada.

[I.am.good]

Jaká je zhruba provozní teplota zrychlovače? A kolik ještě přežije?

Netuším.Netuším.
Ale tipuji, že v létě by jsi si na tom smažená vajíčka v klidu udělal.

[Jabberwocky]

Jaká je zhruba provozní teplota zrychlovače? A kolik ještě přežije?

[I.am.good]

Vodafone (Oskar) :
2 - sám jsi si odpověděl, navíc při jízdě výběhem (setrvačností) je sepnut i na spodních stupních ZR stále shunt F2, takže je to minimální
3 - nejspíš to nevadí, tohle už je fakt na konstruktérech, ale když jsi v nášlapu, tak ty stykače sepnou postupně během tak 1-2 sekund, takže to ten vůz rozhodně přežije
bez čísla - mno, ono i na ten minimální nášlap (240-260A) by i do kopce ZR nejspíš vyjel až nahoru, ony ty tažné síly jsou dobře spočítané , nicméně skutečně kvůli tomu je např. na Trojské nařízeno do kopce plnej knedlík a z kopce 20-25km/hod s tím, že zvláště se upozorňuje, aby se ta rychlost skutečně měnila při brždění. Kdyby to někdo držel pořád stejně a našel si stupeň brzdy, kde to drží rychlost stejnou a pořád brzdí, tak by ten zrychlovač skutečně nemusel přežít. A to by bylo překvápko!

[Oskar]

Oskar:
1)Tyto odpory se jmenují rozjezdové odpory a jsou v tramvaji kvůli "změkčení"rozjezdu. Kdyby tam nebyly, tak ti vůz po nášlapu jízdy docela škubne, což by vadilo jak cestujícím, tak agregátům tramvaje (stykačům, motorům). Druhá jejich funkce je zvětšní odporové hodnoty odporu výhybky. Stykače R1 a R2 jsou tam kvůli přemostění těchto odporů, spínají na nějakém 3tím stupni zrychlovače (nejsem si jist tím stupněm)krátce po sobě.
2)Toto chápeš naprosto přesně, rozsah proudu přípravy bývá mezi 40-60A, ale při vyšších rychlostech může být klidně i 200A a to už to pak opravdu velice citelně přibržďuje. Do obvodu přípravy je zařazen jen jeden podvozek (teď se nebudu hádat který, ale myslím, že přední), proud vzniká v motorech, jde přes bočník ERPM (na plánku máš OR-omezovací relé, ale to už v dnešních tramvajích není, dnes je Elektronický Regulátor Pilot Motoru) a bočník Ametru, přes stykač B1 do zrychlovače, kde se maří v teplo; obvod je uzavřen přes stykač B2.
3)šunty spínají v uvedeném sledu na 80., 85., 90. a 95. stupni zrychlovače.

Výborně, mám to správně. Přivádí mě to na další otázky.
ad 2) Co když se našlápne jen málo, že se zrychlovač nevytočí úplně. To by po uvolnění pedálu jízdy začalo dost fest brzdit. To znamená, že po uvolnění jízdy se po rozpojení M1 a LS se nejdřiv zrychlovač vytočí na max a pak teprv sepnou B1, B2? To by mohla být ta prodleva mezi uvolněním jízdy a nasazením přípravy - ta ručička vždycky spadne na nulu a pak vyskočí na 50.
EDIT: Blbost. Při malé rychlosti vznikmé krátkým nášlapem bude účinek EDB malý, takže s tím nebude problém.

ad 3) A to nevadí, že se jeden podvozek šuntuje a druhý ne? Vždyť bude pak mít každý podvozek jiný moment a budou se přetahovat, nebo ne?


Ještě mě napadá jiná věc. Když se tramvaj rozjíždí, udržuje se v motorech konstantní proud. Co když se ale tramvaj rozjíždí do stoupání. Když se potom sešlápne málo, proud nebude téměř klesat, takže se zrychlovač asi zastaví a uvaří... Není to náhodou ten pravý důvod proč se do kopce musí jezdit plnou rychlostí?

[I.am.good]

Oskar:
1)Tyto odpory se jmenují rozjezdové odpory a jsou v tramvaji kvůli "změkčení"rozjezdu. Kdyby tam nebyly, tak ti vůz po nášlapu jízdy docela škubne, což by vadilo jak cestujícím, tak agregátům tramvaje (stykačům, motorům). Druhá jejich funkce je zvětšní odporové hodnoty odporu výhybky. Stykače R1 a R2 jsou tam kvůli přemostění těchto odporů, spínají na nějakém 3tím stupni zrychlovače (nejsem si jist tím stupněm)krátce po sobě.
2)Toto chápeš naprosto přesně, rozsah proudu přípravy bývá mezi 40-60A, ale při vyšších rychlostech může být klidně i 200A a to už to pak opravdu velice citelně přibržďuje. Do obvodu přípravy je zařazen jen jeden podvozek (teď se nebudu hádat který, ale myslím, že přední), proud vzniká v motorech, jde přes bočník ERPM (na plánku máš OR-omezovací relé, ale to už v dnešních tramvajích není, dnes je Elektronický Regulátor Pilot Motoru) a bočník Ametru, přes stykač B1 do zrychlovače, kde se maří v teplo; obvod je uzavřen přes stykač B2.
3)šunty spínají v uvedeném sledu na 80., 85., 90. a 95. stupni zrychlovače.

[Oskar]

2217: Sežeň si přehrávač na Ogg Vorbis. Dobře poslouží třeba Winamp, foobar, nebo třeba RealPlayer. Přehrávání vorbisu patří k základní počítačové gramotnosti .

I.am.good:
1)Při jaké příležitosti spínají stykače R1,R2? A proč tam vůbec ty přídavné odpory R1,R2 jsou? To by nestačil zrychlovač?
2) Chápu dobře, že tzv. příprava není nic jiného, než EDB s malým proudem cca. 50A? Kudy ten proud prochází? Přes zrychlovač?
3)Ty šunty se zapínají postupně ve čtyřech krocích, nebo ve dvou krocích (F1+F4, F2+F3)?

Vycházím z přiloženého obrázku. Nebyl by k němu nějaký podrobný popis? V té knížce, co jsem to z ní naskenoval, nic moc nebylo.

[PvvS]

MM byla zkousena u T2 a pokud vim, tak i u soupravy T3.