TRAM-FÓRUM

Otázka: Jak jsou zapojeny odpojovače u vozů KT8D5.RN2P?
Vypozoroval jsem že za běžného provozu je na odpojovači pod aktivním sběračem I a na tom druhém O. Ale co by se stalo, kdyby se druhý přepnul do polohy zem? Došlo by ke zkratu, nebo by jenom zůstal jeden článek bez proudu? Co když by se na obou navolila I a oba PTG by byly nahoře? Bral by se proud rovnoměrně z obou, nebo každý článek ze svého?

Doufám, že jsem to s těma otázkama nepřehnal

pan Vedoucí píše:To je znečištění grafitovým prachem z troleje a lišt pantografů.

Aha, to dává smysl... Díky za odpověď

Oskar píše:Existuje nějaké logické vysvětlení, proč je většina pantografů žlutočerných - přední polovina je žlutá a zadní zašle žlutá až černá? Skoro to vypadá, jako by chtěl někdo nátěrem zamaskovat, že se nejedná o polopantograf...

To je znečištění grafitovým prachem z troleje a lišt pantografů.

Existuje nějaké logické vysvětlení, proč je většina pantografů žlutočerných - přední polovina je žlutá a zadní zašle žlutá až černá? Skoro to vypadá, jako by chtěl někdo nátěrem zamaskovat, že se nejedná o polopantograf...

syverin píše:Když Martin píše všude, tak myslí všude. Pravda, v nehtech jí je o trochu míň než jinde, ale je i tam.

Díky náčelníku, že ses mě zastal.

Sheep píše:ale myslim ze uz take OT nemusime riesit, neviem co maju nechty spolocne s pantografmi Very Happy

Už mlčím.

syverin píše:Když Martin píše všude, tak myslí všude. Pravda, v nehtech jí je o trochu míň než jinde, ale je i tam.

urcite tam voda je, ostatne sa rovnako regeneruju ako koza

ale myslim ze uz take OT nemusime riesit, neviem co maju nechty spolocne s pantografmi

Dushman_8252 píše:v nehtech neni voda doufam ..

Když Martin píše všude, tak myslí všude. Pravda, v nehtech jí je o trochu míň než jinde, ale je i tam.

Martin píše:Plně souhlasím. Ostatně okolo 70% hmotnosti těla tvoří voda plná iontů - tzn. elektrolyt. A voda je v těle všude (až snad na nějaké výjimky).

v nehtech neni voda doufam ..

PvvS píše:Odpor lidskyho tela se meni dost podstatne. OD par set ohmu az po stovky kiloohmu. Zalezi na kazdy, jak je spoceny, nervozni, pripadne obezni.

Plně souhlasím. Ostatně okolo 70% hmotnosti těla tvoří voda plná iontů - tzn. elektrolyt. A voda je v těle všude (až snad na nějaké výjimky).

Odpor lidskyho tela se meni dost podstatne. OD par set ohmu az po stovky kiloohmu. Zalezi na kazdy, jak je spoceny, nervozni, pripadne obezni.

DavidD píše:No co nás učili, tak hodně taky záleží na psychické připravenosti, taky na tom jestli jsi najedený ,nervozní, nevyspalí no prostě všechno tohle může důsledek ovlivnit.....taky nemusíš mít ujmu na zdraví jen přímo elektrickým proudem, ale lekneš se-ucukneš a rozrazíš si hlavu o skříň za tebou a to je myšleno tou připraveností.

Na druhotný úraz jsem pozapomněl (trapně) - je fakt, že když někdo náhodou přežije těžké popálení VN na sloupu (když na něj hlupák leze), tak pak často nepřežije ten pád. To najedení je zajímavé, ještě jsem o tom neslyšel. Kdo Ti to říkal? Únava, stres a podobné faktory by taky mohli hrát roli. Zkusím se na to někde poptat nebo podívat do nějaké učebnice.

Sheep píše:srdce je nutene byt pomocou elektrickych impulzov ktore su vytvorene z chemickych reakcii prebiehajucich v mozgu cize sa jedna o male krce v srdci, avsak ked prejde obrovsky prud cez srdce tak to je koniec...

Ano, srdce je sice nuceno ke stahům díky šíření elektrických impulzů, ale ty negeneruje mozek, ale srdce samo. Mozek (a jenom určité části) pouze moderuje srdeční činnost. Elektrický proud právě tyto přísně regulované procesy porušuje a způsobuje fibrilace (chvění srdeční svaloviny), event. zástavu. Samozřejmě záleží na tom, v jakém svalu srdce je (onemocnění je tady spousta). Ale nezapomínej, že se člověk může taky při zásahu elektrikou udusit, protože křeče mohou vzniknout i v dýchacích svalech…

Martin píše:No pokud jsem dobře na jedné přednášce poslouchal a i se dobře díval, tak to, jestli se proud síří po povrchu nebo v hloubce, závisí hlavně na jeho frekvenci - proudy o vysokých frekvencích se šíří po povrchu těla a nízké frekvence (zásuvkových 50 Hz) se šíří celou hmotou těla, samozřejmě cestou nejmenšího odporu do země.
Nějak nechápu, co je to 'být přpravený na kopanec' - tělo se na ránu elektrickým proudem moc připravit nedá. Snad jedině způsob, jakým na vodič sáhnu, může ovlivnit následky - jestli se ho chytíš nebo se jenom lehce v rychlosti dotkneš.

No co nás učili, tak hodně taky záleží na psychické připravenosti, taky na tom jestli jsi najedený ,nervozní, nevyspalí no prostě všechno tohle může důsledek ovlivnit.....taky nemusíš mít ujmu na zdraví jen přímo elektrickým proudem, ale lekneš se-ucukneš a rozrazíš si hlavu o skříň za tebou a to je myšleno tou připraveností.

srdce je nutene byt pomocou elektrickych impulzov ktore su vytvorene z chemickych reakcii prebiehajucich v mozgu cize sa jedna o male krce v srdci, avsak ked prejde obrovsky prud cez srdce tak to je koniec...


a k tomu monitoru: ja som zapnuty monitor opravoval a mal plny jas takze okolo 30 000V tam bolo urcite, malem by ma zabilo kebyze nedavam pozor

a ku tomu blesku: no fotka vcelku drsna, blesk ma prud aj niekolko desiatok tisic amperov co je za cca desatinu sekundy obrovska energia spali uplne vsetko kedze napr. clovek ma oproti blesku maly odpor...

PvvS píše:Clovek prezije hodne. Odpor tela hraje velkou roli a u vyssich napeti elektrina snadno sjede po povrchu tela a nepronika niz.
Osobne me nekolikrat koplo 220V , to vetsinou akorat neprijemne zabrni. Horsi bylo dostat 25-30 000 V z VN casti monitoru / televize. To uz cloveka malem sesadi i ze zidle.
Ovsem je podstatnej rozdil v tom jestli clovek s kopabcem i podvedome pocita a je pripravenej, nebo jestli ho kopne nehodne.V druhym pripade je riziko urazu podstatne vyssi.
A pokud uraz prijde v nevhodny periode rytmu srdce , tak muze zabit i velmi malej proud.

No pokud jsem dobře na jedné přednášce poslouchal a i se dobře díval, tak to, jestli se proud síří po povrchu nebo v hloubce, závisí hlavně na jeho frekvenci - proudy o vysokých frekvencích se šíří po povrchu těla a nízké frekvence (zásuvkových 50 Hz) se šíří celou hmotou těla, samozřejmě cestou nejmenšího odporu do země.
Nějak nechápu, co je to 'být přpravený na kopanec' - tělo se na ránu elektrickým proudem moc připravit nedá. Snad jedině způsob, jakým na vodič sáhnu, může ovlivnit následky - jestli se ho chytíš nebo se jenom lehce v rychlosti dotkneš.

arny píše:Elektrika ti většinou jde cestou nejmenšího odporu, takže ti sjede po kůži.

No, že bych zrovna stál o to, aby se mi elektřina vozila po kůži, tak to ani ne: http://poetry.rotten.com/lightning/ (UPOZORNĚNÍ: FOTOGRAFIE ZACHYCUJE PORANĚNÍ BLESKEM - KDO NA TO NEMÁTE ŽALUDEK, NEOTVÍREJTE TO)