Ta věc sice vypadá srašně a z fyzikálního hlediska je přerušení tenoučkého plátku oceli uloženého ani pružně ani pevně v rybině panelu průser, ale kupodivu to docela funguje - skoro bych se obával, že některé naše dilatace jsou na tom hůř, neboť je dáváme často do přechodových kusů NT1 - B1, kde na ně působí nejen podélné, ale i výrazné příčné síly (navazující úseky BKV / klasika mají zřídkakdy stejnou výslednou únosnost, když si navazující úsek v klasice o kousek sedne nebo se navazující panel o kousek propadne, tak jsme v pytli). Osobně bych se přikláněl k umisťování dilatací do takových úseků trati, které jsou alespoň trošku homogenní = z toho vyplývá, že BKV dilatace není z principu špatná věc. Ale jako mnohem lepší řešení se mi jeví vyházet tratě na BKV panelech ze sítě
Tento názor ovšem kolegové v Plzni nesdílí...
