Stránka 14 z 17

Napsal: 06.8.2007 19:42
od Jabberwocky
Filippl: Ratusz je moc pěkné slovo - že ono je to z Rathaus?

XSC: To máš určitě pravdu. Těch vlivů bude víc - "zemědělskost" Polska, to že se do domů po Němcích nastěhovali fakt sedláci (mluvil jsem onehdá s jednou stařičkou selkou, co pocházela z české starousedlické rodiny v Sudetech, a ta si při řeči o nově přišedších po roce 1945/46 div neodplivla a prohlásila cosi o pacholcích - tím měla na mysli, že Sudety osidlovali často lidé, kteří sami nikdy nesedlačili a pracovali většinou jako nádeníci u sedláků v českém vnitrozemí), méně důsledná kolektivisace, neexistence průmyslu aj.
Nicméně jak jsem napsal, na dnešního Pražáka polská krajina (aspoň ta ve zmíněných oblastech) působí vyloženě malebně.

Napsal: 06.8.2007 18:58
od XSC
Jabberwocky píše:A taky mi přijde, že se Poláci zvládli lépe postarat o to, co získali po Němcích. Takové ty bouračky, zpustlé statky, polorozpadlé kostely a zanedbané vsi, tedy to, co známe od nás ze Sudet, to je tam velice řídké.
Nezapomeň na to, že přišli o území na východě, takže osídlení byla nutnost. U nás se vrátili jen starousedlíci + pár zlatokopů, takže se území vylidnilo.

Napsal: 06.8.2007 16:39
od Filippl
graffiti je asi nazev obcerstveni umisteneho v tramvaji, slova "przystanek ratusz" je v polstine "zastavka mestsky urad"

Napsal: 06.8.2007 16:13
od Jabberwocky
Ono to ze Sněžky vypadá placatě, ale zas taková placka to není, aspoň když se člověk drží poblíž hor. Ale především je tam jiný (starší) charakter osídlení - krajina tam vypadá skoro tak, jak ji Polsko v roce 1945 získalo. Vesnice vypadají jako vesnice, a ne jako filiálky města s vilkami, nikde žádné družstevní kravíny a sila, pole menší a jasně oddělená mezemi a remízky. V krajině je víc stromů a lidská sídla nepřetékají do krajiny - končí vesnice nebo městečko, poslední statek či domek a volná krajina. Přechod je náhlý, bez mezivrstvy všemožných skladů, hypermarketů apod. Netvrdím, že je to známka prosperity, spíš naopak, ale z čistě estetického hlediska ta krajina vypadá lépe. A taky mi přijde, že se Poláci zvládli lépe postarat o to, co získali po Němcích. Takové ty bouračky, zpustlé statky, polorozpadlé kostely a zanedbané vsi, tedy to, co známe od nás ze Sudet, to je tam velice řídké. Vážně uvažuji o tom, že příští rok pojedu na dovolenou do Polska - do Slezska nebo do Lužice.

Napsal: 06.8.2007 15:51
od demon
Jabberwocky píše:Absolut: Udělala chybu. Jelení Hora je velmi příjemná. A vůbec musím říci, že se mi polská strana hranice v mnohém líbila víc než česká.
OT: Zajímavý...
Vždycky když stojim na Sněžce (nebo podobnym útvaru), tak si řikam "taková placka kam dohlídneš, tam bych určitě bydlet nechtěl"...
Ale určitě to má i svý výhody, třeba by se tam líp jezdilo na kole (a i ty eRTé6ky to tam maj snadnější... :P )...

Napsal: 06.8.2007 15:41
od Jabberwocky
Absolut: Udělala chybu. Jelení Hora je velmi příjemná. A vůbec musím říci, že se mi polská strana hranice v mnohém líbila víc než česká.

Napsal: 06.8.2007 8:55
od Absolut
Jabberwocky: Jo. Čmáranice jsou naschvál. Tam jsem chtěl v létě 2005 dotáhnout ženu a nechtěla.

Napsal: 06.8.2007 8:54
od Absolut
Vláčky87:

Já arch. Kotase nezpochybňuju, jen jsem s ním měl na téma RT6 asi hodinový rozhovor ...

K té literatuře ... Robertovy knížky o tramvajích Tatra jsou fakt dobré. Když jsem přelouskal T2 tak jsem docela čuměl.

Napsal: 05.8.2007 21:19
od Jabberwocky
demon píše:To graffiti na straně dveří má být nějaký umění, název podniku, nebo je to obyčejný vandalismus ?
To, abych pravdu řekl, sám nevím. Ale vzhledem k tomu, že je to vcelku profesionálně orantlované, že na opačné straně je kresba stejnými barvami a že se v tramce prodávají bilety na jelenohorské (čeština je úžasný jazyk) kulturní události, najmě pro mladé, skoro bych řekl, že je tam ta čmáranice záměrně. Možná jméno klubu nebo tak něco...
Jinak mám dojem, ovšem velmi povrchní, neb jsem v Dolním Slezsku a polské části Horní Lužice strávil pouhé dva dny, že je tam sprejerství trochu méně rozšířené než v českých městech.

Napsal: 05.8.2007 20:48
od demon
Jabberwocky píše:Pozdrav z Jelení Hory v Dolním Slezsku (dnes Jelenia Góra, dříve Hirschberg):
To graffiti na straně dveří má být nějaký umění, název podniku, nebo je to obyčejný vandalismus ?

Napsal: 05.8.2007 15:32
od Jabberwocky
Pozdrav z Jelení Hory v Dolním Slezsku (dnes Jelenia Góra, dříve Hirschberg):

Napsal: 07.6.2006 12:12
od vláčky87
Omlouvám se za těch 20 let, nemyslel jsem to doslova, projekt byl znám ale již počátkem 90. let a studie byly publikovány v odborném tisku.Uvedeny byly do provozu skutečně až 1994.
Co se týče vyjádření p. arch. Kotase, nemá smysl jej zpochybňovat, neboť designeři jsou vždy ovlivnění nějakými vzory,těžko to ale nazvat opisováním. Prostě v určité době letí určitý styl. Porovnejte např. v oblasti dopravních staveb metro Rajská zahrada, Barrandovskou trat, DP Liberec nebo některé rekonstruované provozy v býv. NDR /Cottbus, Gera/

Napsal: 07.6.2006 9:25
od Ondrys
vždyť zaklad dnešního vzhledu tramvaje T14 bychom mohli najít před více než 20 lety ve Štrasburku
To jsem nepochopil, tramvaje ve Strasbourgu jezdí od roku 94 (12 let), a nevidím žádnou souvislost mezi vzhledem 14T a strasbourgskou tramvají.

Napsal: 07.6.2006 8:59
od Absolut
Zajímavé že sám pan architekt Kotas mluvil o RT6 jinak...

Napsal: 07.6.2006 8:34
od vláčky87
Nedá mi to, abych jako "pamětník" a účastník řady jednání nereagoval na některé věci zde uvedené.
1. Zmiňovaná transakce v 90. letech se pochopitelně týkala RT6, tudíž Poláci nemuseli nic kopírovat, dostali veškerou dokumentaci na talíři
2. RT6 není žádná kopie alstomu, je to vlastní český design a snaha
řešit střední podvozek vlastním vývojem bez použití v té době patentovaných řešení. Některé prvky kloubů jsou naopak chráněny čs. patenty.
3. PCC je pochopitelně koncepce, něco jako auto s motorem vzadu a tudíž v době projektování T1 už řada patentů vypršela. Dokumentace byla pořízena zcela legálně a snaha tehdejších vývojářů byla nahradit pokud možno vše vlastními řešeními, což se ne zcela u T1 povedlo. T3 je pochopitelně dílo p. arch. Kardause a šéfem projekčního týmu byl ing Honzík. Jinak tvary karoserií je pochopitelně módní zaležitost, vždyť zaklad dnešního vzhledu tramvaje T14 bychom mohli najít před více než 20 lety ve Štrasburku , podobně vypadá současná Crotram 2200 v Záhřebu a řada jiných.
Zájemcům mohu jen doporučit literaturu o vozech řady T, například od. p. Mary.