osobně ješte ne dořešenou - tzv. neodhadnutý průjezdní profil navíc nebyl s vozidlem, ale s (byť dočasnou) technickou součástí PK (stavební ohradou), na které se vztahují stejné normy jako na pevné součásti (např. SSZ) + navíc "speciální" podmínky jejich schvalování a používání (je-li to na PK s dráhou, tak má být schválení projednáno s jejím provozovatelem, v případě potřeby zajištění bezpečnosti okolního veřejného prostranství/PK se má kotvit proti nežádoucímu nebo samovolnému posunu), o níž "škrtlo a prasklo zpětné zrcátko na "hrazdě"parrot píše:..... Ale docela by mne zajímal postup u "zaviněné nehody" s tram (takovou za posledních 6 let nemám), poslat to do správního řízení a tam argumentovat tím co zde píše MM-Mikulovsky. A proto bych se ho rád zeptal, jestli už má takovou zkušenost?
Vím, že někteří řešili obdobnou MU se SSZ (taky mnohá přechodová kolem TT má zkrácená stínítka - např. před zast. Plzeňka DC) nebo přenosnou DZ a tzv. jejich to (po jejich "obraně") nebylo. obdobně se prý snažili jednomu ŽI kolegovi "přiřknout" i zavinění urvání levé boční směrovky o protijedoucí nákladní auto, ale také se to prý (po jeho prohlášní cca "já asi vyskočil s tramvají z kolejí do protisměru a pak se zase vrátil") uhrálo "od ztracena". Já jsem přišel za 9 let asi o 2 až 3 tyto "blinkry" (nikdy jsem ani netušil kde, zjištění v případě 2. vozu soupravy během pohledu do levého zpětného zrcátka při průjezdu levého oblouku nebo u 1. vozu na konečné) vždy jsem to ihned po zjištění nahlásil a ani jednou jsem nic(žádné papíry) nepsal. Samozřejmně nejpravděpodobnější je, že se během vzájemného míjení přiblížilo nějaké protijedoucí vozidlo (vždy to bylo na soupravě a jen jedna směrovka, která navíc není v prostředku délky vozové skříně = v nejvíce vybočujícím místě při průjezdu levých oblouků), ale nemohlo se asi vyloučit ani poškození vandalem = není-li důkaz/svědectví o nehodě, tak jak ji na(po)psat?
Jinak je běžně neřešený "druh" poškrábání boku TRAM, ale raději nebudu zpecifikovat, aby se to nezměnilo.
dále 100% souhlas orgány tzv. sami od sebe spravedlnost nezajistí = (dle našeho právního systému) svá práva si musí hájit aktivně každý sám
Upozorňuji, že nečiní-li tak, je to jeho rozhodnutí, za něž ovšem může v určitých případech i později/dodatečně velmi "pikat" - dle platného občanského zákoníku můžou být po (uznaném - nikoliv skutečném) viníkovi náklady na kompenzaci následků MU požadovány postupně tzv. doživotně (minimálně toho zraněného s trvalými následky), ale fakt nejsem přesvědčen, že to ukončí i smrt toho (uznaného) viníka = nejde to do dědictví po něm = nezadluží (svým chybným rozhodnutím přiznat vinu - s vidinou, že díky tzv. účinné lítosti dostane jen podmínku, zůstane na svobodě a v zaměstnání) i své potomky! Ještě mne napadá, jestli by nebyla "cesta záchrany" - zažalovat původního obhájce, že dotyčnému způsobil škodu, svou chybnou "strategií" obhajoby (resp. zamlčením jejích možných následků).
Zrovna zde je aktuální příklad, že viníkem nehody na PK nemusí být řidič, ale může jím být majitel/provozovatel vozidla Takové minimálně mohly být i u DPP - např. ujetý BUS na Strašnické až do TT směrem ke křižovatce Průběžná - protože nařízená životnost (výměnný cyklus) nějakého dílu byla překročena 3x, ale řidič uznal vinu, že vůz (dle vnitřních předpisů DPP) nezaložil klíny SPOUSTA VNITROPODNIKOVÝCH PŘEDPISŮ (NEJEN U DPP) JE SEPSÁNA PRÁVĚ TAK, ŽE PŘENÁŠÍ ODPOVĚDNOST ZE ZAMĚSTNAVATELE NA ZAMĚSTNANCE (viz nařízená kontrola jednotlivých klik dveří bez jištění průvodčími ČD), přičemž toto se dá považovat za protiprávní (ve vztahu k ustanovení Zákoníku práce "povinnost zaměstnavatele vytvářet zaměstnanci podmínky pro bezpečné, včasné a správné splnění pracovních úkolů")