Tramvajové tratě a příslušenství

[Proxy]

Co říkáte na to, že Dopravní podnik hodlá v blízkosti historického centra provozovat tramvajové tratě s otevřeným svrškem

Testovací ukázka je v těchto měsících vidět ve Škrétově ulici :mrgreen:

[6432]

Proč DP postupně rušil (nebo ještě ruší pořád?) pevné přejezdy. Kolikrát by se daly použít a nemusel se používat Kalifornien (a nebo mohl být použit na dalších místech.
Týká se to zvláště hlaváku a Palmovky.
Jinak nešel by vymyslet Kalifornien jako křížová spojka? Často jsou na Kalif. ukončeny 2 linky (nebo jedna l. 9) a pak jsou při intervalu 10-8 min. (špička prázdniny - zb. roku) obraty o hubu. Loni u NNŽ 9 malinko nestíhala, zvláště když výstup byl až u výhybky. Standartně tam byly min. 2 na příjezdu, 1 v úvrati a další vyjížděla z Olšanské k NNŽ. Zast. mohla být mimo úvrať.

Když tady byla řeč o NNŽ, je zajímavé, že i po roce jsou tam velmi viditelné stopy, že tam byl kalifornien. Jeďte se tam podívat....

[M_V]

použítí klasických železničních kolejnic, jako třeba v Ostravě, v Praze asi nehrozí, docela by mě zajímalo proč....

to opravdu zatim nehrozi. pro provoz vozidel na klasickych zeleznicnich kolejich je treba pouzit jina dvojkoli, kdy jsou vyssi okolky a mirne jine uhly nakolku. tomu je pak potreba zase prizpusobit kolejnice, kdy se pak pouzivaji ty s vetsim zlabkem ...

Děkuji

[MOp]

použítí klasických železničních kolejnic, jako třeba v Ostravě, v Praze asi nehrozí, docela by mě zajímalo proč....

to opravdu zatim nehrozi. pro provoz vozidel na klasickych zeleznicnich kolejich je treba pouzit jina dvojkoli, kdy jsou vyssi okolky a mirne jine uhly nakolku. tomu je pak potreba zase prizpusobit kolejnice, kdy se pak pouzivaji ty s vetsim zlabkem ...

[M_V]

Díky za info i za foto, je to sice trochu odlišné , ale dá se to považovat za pevnou jízdní dráhu, o téhle části jsem nevěděl, i když jsem měl na mysli spíše něco takového...(foto- první dvě železviční, třetí z Berlína) i když použítí klasických železničních kolejnic, jako třeba v Ostravě, v Praze asi nehrozí, docela by mě zajímalo proč....

[Petr]

Pokud vím, tak tento typ tratě v Praze není, nejspíš si pletete s jiným typem

No tak já nevím... TT Jičínská je betonová deska, do níž jsou vyvrtány otvory pro podkladnice... To samé je v části Nádražní, Na Poříčí je betonová deska pouze s pražcem každých cca 5 metrů, který byl použit pouze pro zafixování rozchodu...
Je ale možné, že mluvíte o zcela jiném typu konstruce "pevné jízdní dráhy" než já, i když bych neřekl...
Těžištěm rekonstrukce byla ale trať v Sokolovské ulici od Těšnova až po začátek zastávky Florenc (včetně vjezdu do smyčky Těšnov) a zejména trať v ulici Na Poříčí. V této ulici se, po dobrých zkušenostech s tramvajovou tratí v Jičínské ulici, zrekonstruovaná tramvajová trať vybudovala na betonové desce. Tato technologie se v řadě variant používá již řadu let v zahraničí. V Praze po nedobrých zkušenostech z 60. a počátku 70. let minulého století, které však byly způsobeny především nedokonalým způsobem upevnění kolejnic k podkladu a celkovou technologickou nekázní, dochází k takové realizaci po dlouhých letech rekonstrukcí tramvajových tratí systémem BKV nebo klasickým upevněním kolejnic na příčné pražce. Pražce bylo možné spatřit i nyní, avšak jejich funkcí bylo především zajistit snadnou montáž kolejového roštu a jeho rektifikaci (směrové a výškové vyrovnání) před definitivním upevněním kolejí zabetonováním. Betonová deska spočívá na pryžových rohožích, které oddělují tramvajové těleso od okolí a brání šíření vibrací. K upevnění kolejnic byl použit systém firmy ORTEC s pryžovým pásem, navlékaným na patu kolejnice. Byla věnována rovněž pozornost snížení hluku z automobilové i tramvajové dopravy, a proto bylo tramvajové těleso opatřeno asfaltovým zákrytem. Podloží asfaltového zákrytu z prostého betonu rovněž příznivěji působí na celkovou tuhost konstrukce, než štěrkodrť, užívaná jako podklad žulové zádlažby. Citace z textu Miroslava Pence o rekonstrukci TT Na Poříčí, DP Kontakt 2003/06

[M_V]

Zatím jsem nenašel, že by zde někdo zmínil možnost výstavby tratí využitím pevné jízdní dráhy, tento způsob je popsán v DP-kontaktu 9/2004 a používá se při výstavbě tratí v Berlíně. Obdobný typ svršku se používá i na 2. železničním koridoru - zatím jen zkušebně http://www.k-report.net/koridory/galerieIV/II456.jpg ( http://www.k-report.net/koridory ). Při použití tohoto svršku by snad odpadly problémy s propadáním dlažby, zvýšila by se kvalita tratí, snížila hlučnost, atd.......... hlavně by se prodloužila životnost tratí a snížily náklady na údržbu

A přesto se používá.... Jičínská, Na Poříčí, část Nádražní apod. To vše je na betonové desce....

Pokud vím, tak tento typ tratě v Praze není, nejspíš si pletete s jiným typem

[Petr]

Zatím jsem nenašel, že by zde někdo zmínil možnost výstavby tratí využitím pevné jízdní dráhy, tento způsob je popsán v DP-kontaktu 9/2004 a používá se při výstavbě tratí v Berlíně. Obdobný typ svršku se používá i na 2. železničním koridoru - zatím jen zkušebně http://www.k-report.net/koridory/galerieIV/II456.jpg ( http://www.k-report.net/koridory ). Při použití tohoto svršku by snad odpadly problémy s propadáním dlažby, zvýšila by se kvalita tratí, snížila hlučnost, atd.......... hlavně by se prodloužila životnost tratí a snížily náklady na údržbu

A přesto se používá.... Jičínská, Na Poříčí, část Nádražní apod. To vše je na betonové desce....

[M_V]

.. Při použití tohoto svršku by snad odpadly problémy s propadáním dlažby, zvýšila by se kvalita tratí, snížila hlučnost, atd.......... hlavně by se prodloužila životnost tratí a snížily náklady na údržbu

podepsat se neumis?

deska ma velkou nevyhodu - nemuzou byt pod ni moc stare inzenyrske site, nebot by se k nim v pripade nehody typu vaclavske namesti nikdo nedostal.

kdyz se propadne podlozi, tak to take moc nevydrzi.. navic beton pri zatizeni popraska, takze pak nastanou zlomy, ktere se stejne musi odstranovat..

vyhoda je relativne nizka tloustka a stabilizace trati dejmetomu v nejakych nepriznivych sklonovych ci smerovych podminkach..

Omlouvám se, odešlo to bez podpisu, a také jsem netvrdil, že se to dá použít všude, i na železnici je to z důvodu náročnosti zpracování podloží použito jen na nové trati, ale jak ukazují fotky z Berlína (DPkontakt 9/2004), tak i v centru to jde. a pod ní žádné sítě, natož pak staré. M_V

[MOp]

.. Při použití tohoto svršku by snad odpadly problémy s propadáním dlažby, zvýšila by se kvalita tratí, snížila hlučnost, atd.......... hlavně by se prodloužila životnost tratí a snížily náklady na údržbu

podepsat se neumis?

deska ma velkou nevyhodu - nemuzou byt pod ni moc stare inzenyrske site, nebot by se k nim v pripade nehody typu vaclavske namesti nikdo nedostal.

kdyz se propadne podlozi, tak to take moc nevydrzi.. navic beton pri zatizeni popraska, takze pak nastanou zlomy, ktere se stejne musi odstranovat..

vyhoda je relativne nizka tloustka a stabilizace trati dejmetomu v nejakych nepriznivych sklonovych ci smerovych podminkach..

[Návštěvník]

zalezi na provedeni. nasi dedeckove umeli takovou dlazbu, ze se nepropadala. a vis proc? protoze se nespechalo a delnici spravne hutnili podlozi..

asfaltovy koberec ti teplem pracuje a praska..

Jo tohle vím. Ale za našich dědečků nejezdilo tolik aut. Tramvajový pás je hodně úzký a usadit v něm dlažbu tak aby netrpěla vibracemi od tramvají a nebyla odlamována z kraje přejíždějícími auty není sranda. V tomhle má asfalt výhodu.

Zatím jsem nenašel, že by zde někdo zmínil možnost výstavby tratí využitím pevné jízdní dráhy, tento způsob je popsán v DP-kontaktu 9/2004 a používá se při výstavbě tratí v Berlíně. Obdobný typ svršku se používá i na 2. železničním koridoru - zatím jen zkušebně http://www.k-report.net/koridory/galerieIV/II456.jpg ( http://www.k-report.net/koridory ). Při použití tohoto svršku by snad odpadly problémy s propadáním dlažby, zvýšila by se kvalita tratí, snížila hlučnost, atd.......... hlavně by se prodloužila životnost tratí a snížily náklady na údržbu

[Petr]

Proč DP postupně rušil (nebo ještě ruší pořád?) pevné přejezdy. Kolikrát by se daly použít a nemusel se používat Kalifornien (a nebo mohl být použit na dalších místech.
Týká se to zvláště hlaváku a Palmovky.(...)

Jde jen a jen o peníze. Údržba pevné výhybky samozřejmě něco stojí (pravidelné revize, kontrola a utahování šroubových spojů, mazání a čištění), proti čemuž je prostá trať takřka třešínka na dortu... Konkrtétně na Palmovce byl přejezd snesen pro "nadměrnou hlučnost" při průjezdu tramvaje přes výhybky a stížnosti obyvatel...

[Syrda]

Proč DP postupně rušil (nebo ještě ruší pořád?) pevné přejezdy. Kolikrát by se daly použít a nemusel se používat Kalifornien (a nebo mohl být použit na dalších místech.
Týká se to zvláště hlaváku a Palmovky.
Jinak nešel by vymyslet Kalifornien jako křížová spojka? Často jsou na Kalif. ukončeny 2 linky (nebo jedna l. 9) a pak jsou při intervalu 10-8 min. (špička prázdniny - zb. roku) obraty o hubu. Loni u NNŽ 9 malinko nestíhala, zvláště když výstup byl až u výhybky. Standartně tam byly min. 2 na příjezdu, 1 v úvrati a další vyjížděla z Olšanské k NNŽ. Zast. mohla být mimo úvrať.

[Marek B.]

Nejradši mám 17. je to moje nejpoužívanější linka, je z ní dokonalý výhled(Hradčany, Vltava) a je dlouhodobě stabilní. Dobrá je i 12. Mám rád smyčku Podolská vodárna.

[DJ_RADIO2]

Můj názor na některé druhy krytu tratě:

Asfalt vypadá ze začátku dobře, ale zanedlouho je jenom pro ostudu - viz třeba u Muzea (a to tam po něm nejezdí auta!!!), tam by se ta tráva hodila.

V centru je třeba občas ukáznit gumokolisty, což by spravil kousek otevřeného svršku následovaný již používaným podélným obrubníkem, nebo "čistá" varianta otevřeného svršku: kolejnice přišroubované na betonu (jako v metru).

Neblbni, v centru tahnout koleje s otevrenym svrskem? To bych dal do Kolbenove ulice tam uz to bez tak vypada jak Bruklynu, ale do centra vazne ne. Spis bych zaridil podzemni parkoviste atd.