Železniční doprava

[Karotka]

Do odporů umí brzdit všechny el lokomotivy - tyrystorky řady , x62/3, (tedy podobně jako T3M, KT/T6), z odporáků 111/2, x50/1, 371/2, „běchyněská bobinka“ (100), „laminátka“ 240, a panťáky, s dieselů „veselá kráva“ 714, tanvaldský kocour (743), nejezdící „kyklop“ T 499.0, qvatro 843

111 není odporák, ale tyristorka (hraje úplně stejně jako zmiňované), 112 už byla vyřazena (byl to prototyp pro 111). Odporová žehlička je 110. Kupodivu žádná z těchto řad nemá odporovou brzdu! Tu má až 114 (doly Tušimice - u ČD není).
Raději bych to rekapituloval... uvádím elektrické lokomotivy ČD (kromě prototypových "řad") podle ŽM Atlasu vozidel
Odporová brzda ANO: 100, 150, 151, 162, 163, 240, 263, 350, 362, 363, 371, 372
Odporová brzda NE: 110, 111, 113, 121, 122, 123, 130, 140, 141, 181, 182, 210, 230, 242

Z dieselů umí brzdit do odporů ještě např. někteří čmeláci (úprava podle typu ČME3T) a různé jiné překopávky.

[P_V]

S tou rekuperací u žbt bych se silně podivoval, není to nějaká "tisková" chyba? Bez měniče který hlídá napětí u každého impulsu by z toho byla pěkná cukatura.

[Oskar]

Pendolíno na 3 kV jestli se nemílím rekuperačně brzdit umí a 15 kV

Asi jo, atlas lokomotiv bude v tomhle asi serióznější než idnes, který mimo jiné tvrdí, že na 3kV se "rekuperace prakticky nepoužívá"
článek zde

a. Elektrodynamická brzda
Jako hlavní se využívá elektrodynamická brzda, která pracuje buď v rekuperačním (pouze na systému 15kV 16,7Hz) nebo odporovém režimu. Při zpomalování je trakční motor provozován v režimu generátoru, který vyrábí elektrickou energii. V rekuperačním režimu se vzniklá energie odvádí do troleje, v odporovém režimu se maří v odpornících, kde vzniká teplo. Brzdění je řízeno pulzním měničem. Na systémech 3kV a 25kV 50Hz se rekuperace nepoužívá, i když je technicky možná. Důvodem jsou zpětná relé umístěná v měnírnách. Tato relé jsou nastavena, tak aby odpojila měnírnu, pokud začne měnírna sloužit jako zdroj proudu. Dalším důvodem nemožnosti rekuperace je kvalita (vysoký vliv vyšších harmonických) rekuperované energie. Na síti 15kV 16,7Hz tento problém odpadá, neboť tento systém je napojen na svoji soustavu elektráren, které zajišťují dodávku trakční energie a energii z veřejné sítě odebírá pouze ve špičkách. Elektrodynamická brzda se využívá v rozmezí rychlostí od 160 (200 v zahraničí) do 20 kilometrů za hodinu.

[arny]

No kdybych vymyslel diesel, který rekupuruje zpět naftu z výfuku, tak je ze mě miliardář.
Přesně tak 799 je hybrid. Něco podobného jako je u aut Toyota Prius
Stejně na to byl i prototyp TA 436.05 z ČKD. Ten taky uměl brzdit rekuperačně
třeba http://www.atlaslokomotiv.cz/loko-718.html

Pendolíno na 3 kV jestli se nemýlím rekuperačně brzdit umí a 15 kV
http://www.atlaslokomotiv.cz/loko-680.html
CityElefant rekuperovat umí
http://www.atlaslokomotiv.cz/loko-471.html

U žabotlamu byly problémy, proto jen EDB, ale principálně pořád umí

Edit: ty moje y-i

[radek31]

471 taky umí rekuperovat

[Martin]

Nevím, řada 799 mi nic neříká, nebude to nějaká akumulátorovka nebo hybrid???

To je taková malá mašinka na posun v depech: http://spz.logout.cz/vozidla/799/799.html.

[I.am.good]

... co je myšleno rekuperací u dieselové lokomotivy To jako natéká nafta zpět do nádrže

To jsi na to kápnul....
Jinak možná myslel autor nabíjení nějaké baterie, ne? Nevím, řada 799 mi nic neříká, nebude to nějaká akumulátorovka nebo hybrid???

[Oskar]

Ta zmíňka o vlastních elektrárnách jistě patřila systému 15 kV/ 16,7 Hz. V Česku měla vlastní (vodní) elektrárnu snad jen trať Rybník - Lipno na 1500 V.

Jinak prosím objasnit, co je myšleno rekuperací u dieselové lokomotivy To jako natéká nafta zpět do nádrže

Jo a pinďa pokud vím neumí rekuperovat na ss. A u žabotlamu je mám pocit rekuperační brzda trvale odstavena - způsobovala snad problémy...

[arny]

Jabberwocky: Pokud by jsi chtěl vidět vlakovou trakční měnírnu na ss proud v nejbližším okolí, tak doporučuji jet „panťákem“ na Benešov a po projetí pod lanovým mostem je na pravé straně. Nebo jít procházkou ze zastávky Na padesátém ulicí Dolinecká a kolem trati až dorazíš na panelovou. Na jejím konci je přejezd se zavřenýma šraňkama a za ním uvidíš měnírnu. Poznáš to i podle charakteristického bzukotu transformátorů.

Takovouhle měnírnu mají v Cerhenicích
http://spz.logout.cz/infra/ns.html

Je trošku doplním co se napsalo níže:

Rekuperovat umí akorát „pinďa (680)“, „žabotlam (451/2)“, budoucí „Porsche“ (řada 380) samozřejmě na 3 kV, s dieselů „Adéla (799)
(Technicky by šlo rekuperovat i 25kV, ale naše měnírny na to nejsou stavěné a bylo by to složité).

Do odporů umí brzdit všechny el lokomotivy - tyrystorky řady , x62/3, (tedy podobně jako T3M, KT/T6), z odporáků 111/2, x50/1, 371/2, „běchyněská bobinka“ (100), „laminátka“ 240, a panťáky, s dieselů „veselá kráva“ 714, tanvaldský kocour (743), nejezdící „kyklop“ T 499.0, qvatro 843

více třeba tady http://www.atlaslokomotiv.cz

O zabezpečovače je něco i tady http://spz.logout.cz/zabezpec/zabtech.html

Nevím, jak to bylo při elektrizaci „pražských spojek“ na 1500 V, ale při elektrizaci 1. hlavního tahu na 3 kV bylo napětí odebíráno už z běžné distribuční sítě (dráhy žádné vlastní elektrárny neměli)

[Karotka]

Netuším. Pouze vím, že je to povoleno v německé soustavě 15 kV / 16,7 Hz, kde díky rozdílné frekvenci není napájecí stanice tak triviální (dříve to byly rotační soustrojí motor-generátor, dnes výkonové polovodičové měniče), takže tam zřejmě mají průchodu proudu do veřejně sítě zabráněno.

Původně snad měly dráhy této soustavy úplně nezávislou rozvodnou síť a vlastní elektrárny, a to právě z důvodu odlišné frekvence (která vyhovovala tehdejší technologii lokomotiv).
Mimochodem DP (EP) měly také kdysi vlastní elektrárnu v Holešovicích, nezávislou na občanském mlnu.

[Martin]

Martin: A právě proto je v Česku rekuperace na napájecí soustavě 25 kV / 50 Hz zakázána. Není totiž zabráněno tomu, aby se rekuperovaná energie vracela do elektrické sítě, kde by mohla působit víc škody, než užitku (krátkodobý nárůst výkonu, navíc pouze ve dvou fázích).
...

Dík za vysvětlení, já někde - zjevně nesprávně - nabyl informaci, že se to děje, ale v omezené míře.

[Oskar]

Netuším. Pouze vím, že je to povoleno v německé soustavě 15 kV / 16,7 Hz, kde díky rozdílné frekvenci není napájecí stanice tak triviální (dříve to byly rotační soustrojí motor-generátor, dnes výkonové polovodičové měniče), takže tam zřejmě mají průchodu proudu do veřejně sítě zabráněno.

[Jabberwocky]

Good: Jely :-) Však jsem taky z patra viděl pěkně dolů na řeku. Ale je fakt, že proti nám táhla mašina nějaké umolousané 010 :-(

Oskar: Díky, teď už tomu rozumím. Jen se ještě zeptám - smí se ve střídavé trakci v jiných zemích rekuperovat, nebo to nejde z principu?

[Oskar]

Martin: A právě proto je v Česku rekuperace na napájecí soustavě 25 kV / 50 Hz zakázána. Není totiž zabráněno tomu, aby se rekuperovaná energie vracela do elektrické sítě, kde by mohla působit víc škody, než užitku (krátkodobý nárůst výkonu, navíc pouze ve dvou fázích).

Jabberwocky: Diesel-elektrické lokomotivy nepotřebují z principu jakýkoli proud vést přes koleje. Vezou si s sebou elektrárnu, ze které vedou oba dva dráty + i - rovnou do motorů, takže proude tam vtéká jedním a vytéká druhým drátem. Takže na nezatrolejované trati samozřejmě žádné měnírny nejsou.

Ovšem proud se i na takových tratích kolejí vede - a to sice proud elektrického topení. To je po celém vlaku nataženo jedním drátem a z topných těles se proud vrací přes kola vagonů do kolejnic a z kolejnic přes kola lokomotivy do - drátu vezené elektrárny.

[I.am.good]

Jou, tak nějaké takové odpovědi jsem čekal, díky. Ale budu se ptát dál. Ta myšlenka mě totiž napadla dnes, když jsem jel Posázavským pacifikem - jak je to u dieselelektrických lokomotiv? Konkrétně na takových tratích, jako jen ten Pacifik, které vedou močálem černým kolem bílých skal? To jsou i tam měnírny? Nebo se brejlovci a mráča s proudem, který generují, vypořádávají nějak jinak?

A jely Bmo? Oni už na pacifiku skoro nejezdí.
Jinak já mám takový dojem, že 749/750 ani 753/754 nemají EDB. A kdyby jo, tak brzdí do odporů, stejně jako T3M, T6 a KT8.