Rozdíl je primárně v kmitočtu – infračervené systémy mají vlnovou délku jen o něco větší, než viditelné světlo (tedy vlnové délky cca. 800 – 1500 nm) a tedy se šíří podobně jako viditelné světlo – hlavně odrazy, málokdy ohybem. Také se hodně tlumí průchodem většinou neprůhledných materiálů – včetně špíny.Mapl píše:A když už jsme u toho - jaký je vlastně rozdíl mezi rádiovými a infračervenými prvky? Na principu infr. pracují třeba kontrolní body tuším, ale na principu rádiových co? Díky.
Rádiové systémy používají obvykle velmi krátké a ultra krátké vlny, což jsou vlnové délky cca. 10 cm až 10 m, tedy mnohonásobně větší. Konkrétně TRAMVYS používá údajně standardizovanou frekvenci 433,92 MHz, což odpovídá vlnové délce cca 70 cm. Takové signály se snáze ohýbají kolem předmětů kratších, než vlnová délka a nedělá jim problém procházet většinou nevodivých materiálů. Také jsou často všesměrové, což se v optické doméně realizuje těžko s dostatečným výkonem.
Shrnutí: Na ovládání výhybek se hodí rádio, protože je výhodné, že se nemusí přesně mířit a nemusí být mezi body viditelnost. Naopak pro účely DoRISu se hodí inframajáky, protože je naprosto exaktně definované, ve kterém okamžiku k přenosu dojde, takže je jasné, že tramvaj zrovna opouští zastávku.
Kontakt na stránce dole, u mne nebo u Damira 
) nabídnout mnou předkousaný materiál:
Měj se fajn...
na Tebe!
