T3, T3M, T3SU, T3SUCS

[Bobik]

Navíc se šuntováním problém nebyl, problém byl při rozjezdech na plnej nášlap, kdy to vyhazovalo měnírny (moc tram moc narvanejch v jedný sekci).

[7080]

Nebyl tam ten klín kvůli omezení šuntování, resp. jeho úplnému zamezení ?

Šuntování klínem neomezíš, pouze oddálíš. Na omezení šuntování by stačilo ty šuntovací stykače prostě odpojit.

[slimman]

Nebyl tam ten klín kvůli omezení šuntování, resp. jeho úplnému zamezení ?

[DavidD]

No velikost nášlapu udává velikost proudu, který teče do motoru, ať už ho reguluje zrychlovač, nebo polovodičový modulátor. A protože tah je úměrný proudu, tak s klínem jde dosáhnout jen menšího tahu, a do kopce, kvůli odečtení gravitace, už to nemusí stačit.

No tak na půl, je totiž otázka co ten ampérmetr v kabině měří. Pokud je v sérii zrychlovač(odporník) a motor je to jiné než když tam je polovodičový modulátor a motor. Pokud našlápnu na 250A a bude to u zrychlovače, tak proud je stejný, ale napětí se rozdělí mezi zrychlovač a motor. Pokud dojde k vyřazování odporů u zrychlovače, dojde ke zvýšení napětí na motoru a tím se zvýší tah. Pokud tam je tranzistor či tyristor s motorem v sérii a já našlápnu 250A, tak na motoru je plné napětí a k tomu 250A (úbytek napětí na polovodiči zanedbávám), ale dál se již nic neděje a vůz nemá důvod zvyšovat tah (proto dokáže takový vůz stát v kopci na jízdu). Snad jsem to popsal dobře a nic jsem v tom moc nepokazil

[P_V]

No velikost nášlapu udává velikost proudu, který teče do motoru, ať už ho reguluje zrychlovač, nebo polovodičový modulátor. A protože tah je úměrný proudu, tak s klínem jde dosáhnout jen menšího tahu, a do kopce, kvůli odečtení gravitace, už to nemusí stačit.

[Bobik]

Ale jo, však proto byly pokusy s těmi klíny. Vyhazovalo to měnírny, mimo jiné. Mě jde o to, proč tram do kopce nechtěly jet (čili proč se to neosvědčilo na těch tramvajích). Z hlediska měnírny klíny dobrý, z hlediska narvaný tram v kopci už moc ne.

[7080]

Pokud potřebuje motor více energie sníží se hodnota odporu a vůz si zrychluje. Nečekám, že by klíny byly nastavené jen na první roz. stupeň a věřím, že na ty vyšší se T3 rozjede i do prudšího kopce.

Tady v tom právě vidím ten problém těch klínů. Ano, věcně je to správně, jak píšeš, nicméně jak známo, čím víc to sešlápneš, tím víc ten zrychlovač zrychluje , čili tím rychleji se vytočí pilotmotor a zařadí/vyřadí/ odpory. Takže když to prošlápnu až na zem, tak se mi to líp rozjede. A tramvaj samozřejmě papá. Zatímco když sešlápnu "do půlky", pilotmotor se vytáčí pomalu a díky tomu nemusí dojít včas k zařazení potřebných stupňů nutných k překonání odporu daném zátěží a stoupáním.

Čím víc sešlápneš, tím větší proudový náraz dostane měnírna. delší odběr na odporech spíš měnírna vydrží, než když jí šlápneš na podlahu a ona dostane velký nárazový odběr. Jasně, něco pozdrží Rka, ale pak je ten nárůst proudu značný.

[Bobik]

Pokud potřebuje motor více energie sníží se hodnota odporu a vůz si zrychluje. Nečekám, že by klíny byly nastavené jen na první roz. stupeň a věřím, že na ty vyšší se T3 rozjede i do prudšího kopce.

Tady v tom právě vidím ten problém těch klínů. Ano, věcně je to správně, jak píšeš, nicméně jak známo, čím víc to sešlápneš, tím víc ten zrychlovač zrychluje , čili tím rychleji se vytočí pilotmotor a zařadí/vyřadí/ odpory. Takže když to prošlápnu až na zem, tak se mi to líp rozjede. A tramvaj samozřejmě papá. Zatímco když sešlápnu "do půlky", pilotmotor se vytáčí pomalu a díky tomu nemusí dojít včas k zařazení potřebných stupňů nutných k překonání odporu daném zátěží a stoupáním.

[DavidD]

Ba ne, dovolím si oponovat. Problém vidím i u zrychla, neboť motor pod zátěží, pokud do něj pustim málo proudu (laicky řečeno) to prostě neutáhne, když ta zátěž je velká a proudu málo. Aby to urval, musím ho patřičně nakrmit (odborníci prominou ty hrozné výrazy ). Malým příkladem budiž třeba již zde proběhnuvší diskuze ohledně stání na motorech do kopce u R.P. Probíralo se tu sice zdali to škodí či ne, což je teď vedlejší, pro účely téhle diskuse stačí jako demostrace, že když do nich teče málo proudu, vůz do kopce neurvou (nerozjedou) a dochází k onomu "stání".

S tím se dá souhlasit. Je otázka, co na to zrychlovač. Ten by měl být nastavený tak, aby byl proud konstantní a procházel odporem a motorem. Pokud potřebuje motor více energie sníží se hodnota odporu a vůz si zrychluje. Nečekám, že by klíny byly nastavené jen na první roz. stupeň a věřím, že na ty vyšší se T3 rozjede i do prudšího kopce. Snad je to aspoň trochu správně

[XSC]

Ten motor nakrmíš, ale až za trochu delší čas, než se zrychl stihne vytočit víc. Problém je, že za tu dobu na něm vzniká docela slušná ztráta.

[Bobik]

Ba ne, dovolím si oponovat. Problém vidím i u zrychla, neboť motor pod zátěží, pokud do něj pustim málo proudu (laicky řečeno) to prostě neutáhne, když ta zátěž je velká a proudu málo. Aby to urval, musím ho patřičně nakrmit (odborníci prominou ty hrozné výrazy ). Malým příkladem budiž třeba již zde proběhnuvší diskuze ohledně stání na motorech do kopce u R.P. Probíralo se tu sice zdali to škodí či ne, což je teď vedlejší, pro účely téhle diskuse stačí jako demostrace, že když do nich teče málo proudu, vůz do kopce neurvou (nerozjedou) a dochází k onomu "stání".

[DavidD]

8750 Nejvíc proudu to žere při rozjezdu, když sešlápneš až na zem. Schválně někdy u zrychla pozoruj ampérmetr. Jakmile se to trošku hne, ručička postupně klesá. Když našlápneš do půlky, ručička tolik nevyletí (ale zase se to pomaleji rozjíždí). No a ty klíny měly zabránit tomu, aby při kumulaci tram to nevyhazovalo měnírnu, čili zabránit proudovejm špičkám. Co vím, tak se to moc nesvědčilo a narvaný tram měly problémy s jízdou do kopce.

S jizdou do kopce by mít problém neměly, jelikož zrychlovač se neustále vytáčí a vůz se vždy rozjede. Spíš šlo o to, že se tyto klíny montovaly do T3M. Samozřejmě to nemělo moc smysl a pak občas neměly dost šťávy na rozjezd do prudčího kopce..

[Bobik]

8750 Nejvíc proudu to žere při rozjezdu, když sešlápneš až na zem. Schválně někdy u zrychla pozoruj ampérmetr. Jakmile se to trošku hne, ručička postupně klesá. Když našlápneš do půlky, ručička tolik nevyletí (ale zase se to pomaleji rozjíždí). No a ty klíny měly zabránit tomu, aby při kumulaci tram to nevyhazovalo měnírnu, čili zabránit proudovejm špičkám. Co vím, tak se to moc nesvědčilo a narvaný tram měly problémy s jízdou do kopce.

[MM-Mikulovsky]

K tomu bych se chtěl zeptat, jak moc mohly ty klíny u zrychlovače snížit odběr, když zrychlovačová výzbroj i při malých rychlostech odebírá proudu hodně, akorát jde větší část do odporů?

Nešlo spíše o to docílit (mírnému) snížení max. rychlosti a (výraznému) prodloužení času potřebného k jejímu dosažení???

[8750]

Pokud projdu svou paměť u ND byla nehoda během spartakiády, té poslední a mělo to být tak - řidička tram se rozjížděla ze stanice ND jako DRUHÁ a vzhledem k situaci že byla čerstvá a příslušník VB ji ukazoval že si má pospíšit našlápla a zadním vozem se podhodila .. Pak se tuším zavedly i tzv. omezovací klíny pod pedál jízdy . Je podivné že se o té nehodě nějak neví v análach DP .

Podle tohoto příspěvku zas prý řidička přehlédla postavení výhybky.
K těm omezovacím klínům - nezaváděly se spíš pro snížení odběru proudu a odlehčení měníren při spartakiádách? K tomu bych se chtěl zeptat, jak moc mohly ty klíny u zrychlovače snížit odběr, když zrychlovačová výzbroj i při malých rychlostech odebírá proudu hodně, akorát jde větší část do odporů?