Linkové vedení
Moderátor: TRAM-FÓRUM
-
kocour
Tonda Ježek:
No, Ropid by to neměl nijak výrazně ovlivnit. Alespoň já sestavoval JŘ takto (jen tak, pro zábavu):
1) Napiš si do tabulky VŠECHNY požadované spoje za celý den oběma směry.
2) Propoj ty mezi cca 10.30 a 12.30 - tím zjistíš počet T a CD (dál uvažuji pro zjednodušení jen T).
3) Od 10.30 zpět do ranní špičky namaluj přestávky. Tím zjistíš poslední zatažení z ranní špičky.
4) Ty poslední zatažení protáhni co nejvíc do časného rána, získáš zatahováky. Nezapomeň, že i ony musí mít přestávku, nejlépe uprostřed a ne těsně před zatažením.
5) Mezi to namaluj zbylé šejdry, zatím jen ranní část.
6) Protáhni T a CD do odpoledne, namaluj nájezdy na odpolední špičku.
7) Udělej těm šejdrům přestávky, nejlépe po prvním až druhém kole tak, aby se mještě vyplatilo vypravit poslední jeden až dva šejdry, které bys nevypravoval, kdyby přestávky nemusely být.
8) Jakmile skončíš s přestávkami pro šejdry, plynule přejdi na večerní přestávky pro T a domaluj to až do půlnoci. Protože intervaly večer se plynule prodlužují, máš v určité míře na výběr, kdo zatáhne kolem 22 a kdo až po půlnoci.
9) Domaluj zatažení odpoledních šejdrů.
10) Pospojuj odpolední a ranní šejdry tak, aby pauza mezi ranní a odpolední částí směny nebyla příliš krátká a aby celkově vyšly přibližně nastejno.
11) To, co ráno zbude (zbude-li něco), budou ještě neurčené ranní zatahováky. Snaž se je vybrat tak, aby to byly ty, co ráno jezdí nejdéle. Udělej jim přestávky, nejlépe tak, že nějakou tůru necháš najet o kolo později.
12) Rozhdoni se, kdy a kde ty tůry necháš střídat.
13) Očísluj jednotlivá pořadí (formalita). Čistě z tradice to dělám tak, aby odpoledne aspoň jedno kol bylo seřazené od prvního pořadí do posledního hezky za sebou).
Zjištěno metodou pokus - omyl, ale funguje to. Vše je samozřejmě korigováno tím, zda jde o dlouhou nebo krátkou linku, zda má přestávky na obou nebo jen na jedné konečné, zda je nějaká konečná průjezdná apod.
Platí pro autobusy, které se mohou předjíždět. Jenže to předjíždění má smysl hlavně tam, kde je krátký interval a kratičké pauzy na konečných. Jakmile je pauza obecně dlouhá a delší interval, předjíždění není tak zásadní. Ale i tak dávám v úvahu, na těch konečných, kde to jde, nevázat v dobách přestávek jednu linku na jedu kolej. Příklad: 2kolejná smyčka, dvě linky. Normálně má linka 1 kolej A a linka 2 kolej B. V dobách přestávek ale všechny vlaky obou linek, co mají přestávku, manipulují na koleji A a ostatní je předjíždějí po koleji B.
Pokud by se však řeklo, že během přestávky se nesmí ani manipulovat, muselo by opravdu nastoupit prostřídávání. Nechápu ale, v čem je problém, když tramvajáci na rozdíl od autobusáků nemají své stálé vozy. Udělat by se to určitě dalo i tak, aby každý jezdil jen vlaky "své" vozovny.
No, Ropid by to neměl nijak výrazně ovlivnit. Alespoň já sestavoval JŘ takto (jen tak, pro zábavu):
1) Napiš si do tabulky VŠECHNY požadované spoje za celý den oběma směry.
2) Propoj ty mezi cca 10.30 a 12.30 - tím zjistíš počet T a CD (dál uvažuji pro zjednodušení jen T).
3) Od 10.30 zpět do ranní špičky namaluj přestávky. Tím zjistíš poslední zatažení z ranní špičky.
4) Ty poslední zatažení protáhni co nejvíc do časného rána, získáš zatahováky. Nezapomeň, že i ony musí mít přestávku, nejlépe uprostřed a ne těsně před zatažením.
5) Mezi to namaluj zbylé šejdry, zatím jen ranní část.
6) Protáhni T a CD do odpoledne, namaluj nájezdy na odpolední špičku.
7) Udělej těm šejdrům přestávky, nejlépe po prvním až druhém kole tak, aby se mještě vyplatilo vypravit poslední jeden až dva šejdry, které bys nevypravoval, kdyby přestávky nemusely být.
8) Jakmile skončíš s přestávkami pro šejdry, plynule přejdi na večerní přestávky pro T a domaluj to až do půlnoci. Protože intervaly večer se plynule prodlužují, máš v určité míře na výběr, kdo zatáhne kolem 22 a kdo až po půlnoci.
9) Domaluj zatažení odpoledních šejdrů.
10) Pospojuj odpolední a ranní šejdry tak, aby pauza mezi ranní a odpolední částí směny nebyla příliš krátká a aby celkově vyšly přibližně nastejno.
11) To, co ráno zbude (zbude-li něco), budou ještě neurčené ranní zatahováky. Snaž se je vybrat tak, aby to byly ty, co ráno jezdí nejdéle. Udělej jim přestávky, nejlépe tak, že nějakou tůru necháš najet o kolo později.
12) Rozhdoni se, kdy a kde ty tůry necháš střídat.
13) Očísluj jednotlivá pořadí (formalita). Čistě z tradice to dělám tak, aby odpoledne aspoň jedno kol bylo seřazené od prvního pořadí do posledního hezky za sebou).
Zjištěno metodou pokus - omyl, ale funguje to. Vše je samozřejmě korigováno tím, zda jde o dlouhou nebo krátkou linku, zda má přestávky na obou nebo jen na jedné konečné, zda je nějaká konečná průjezdná apod.
Platí pro autobusy, které se mohou předjíždět. Jenže to předjíždění má smysl hlavně tam, kde je krátký interval a kratičké pauzy na konečných. Jakmile je pauza obecně dlouhá a delší interval, předjíždění není tak zásadní. Ale i tak dávám v úvahu, na těch konečných, kde to jde, nevázat v dobách přestávek jednu linku na jedu kolej. Příklad: 2kolejná smyčka, dvě linky. Normálně má linka 1 kolej A a linka 2 kolej B. V dobách přestávek ale všechny vlaky obou linek, co mají přestávku, manipulují na koleji A a ostatní je předjíždějí po koleji B.
Pokud by se však řeklo, že během přestávky se nesmí ani manipulovat, muselo by opravdu nastoupit prostřídávání. Nechápu ale, v čem je problém, když tramvajáci na rozdíl od autobusáků nemají své stálé vozy. Udělat by se to určitě dalo i tak, aby každý jezdil jen vlaky "své" vozovny.
-
Tonda Ježek
- Uživatel
- Příspěvky: 1080
- Registrován: 30.11.2003 22:54
- Kontaktovat uživatele:
Můžu Ti říct, že tam to vypadá úplně jinakkocour píše:
A podle toho JŘ tady to vypadá, že podobné poměry panují i na oddělení tvorby grafikonů či jak se to jmenuje).
. Ale on se do JŘ míchá i ROPID, který prostě trvá na některých spojích a na některých polohách spojů. To jen abyste věděli, že celá vina za tyhle zmatky neleží na bedrech DP. U tramvají se při transformaci uvažovalo o tom, že by se zavedl systém:
a) střídaných přestávek, ale s tím, že by se řidič nevracel do stejného vozu jako to funguje teď, ale tzv. systém "metro"
b) některá pořadí by vyjela z jedné vozovny a zatáhla do druhé.
Samozřejmně to přes vedoucí pracovníky neprošlo. Ale kdyby ano, tak by se odbourala tímto autonomie jednotlivých vozoven, cože by možná provozu prospělo.
-
Tonda Ježek
- Uživatel
- Příspěvky: 1080
- Registrován: 30.11.2003 22:54
- Kontaktovat uživatele:
-
KM
-
kocour
Jednoduše. Dub se ještě nenarodil ...KM píše:Hodně to souvisí s názorem, který napsal admin Petr jako odpověď na můj dotaz v Návštěvní knize. Týkalo se to sice nočních linek, ale princip je stejný.Pajda píše:Dovolil bych si položit otázku. Je někde zachyceno kolik % najetých kilometrů je při výjezdech a zatažení do vozovny? Není to náhodou dvouciferné číslo?
Prostě když někde klesá vypravenost, tak by se měly přesunout vozy i řidiči a ne že se pro tu vozovnu bude hledat za každou cenu uplatnění. Hloubětín je zářným příkladem - dříve 7 frekventovaných dlouhých linek do oblasti , nyní 2,5 a tak se z Hloubětína vypravuje kde co.
Skutečně si nedovedu představit, jak kdysi dosáhli toho že když se otevírala nová vozovna, tak se ráno vyjelo z jedné vozovny a večer se zatáhlo do jiné a personál nestávkoval.
-
Akribius
- Uživatel
- Příspěvky: 196
- Registrován: 16.8.2004 15:57
- Bydliště: nedaleko stanice linky 5 Veitvet a přímo u stanice busu 60 Veitvetstubben
Problém je v tom,že některé vozovny byly dimenzovány pro daleko větší výkony než jaké dnes mají.V HL se prostě mělo jezdit do Kolbenky,ale to se změnilo.Naopak Žižkov a Strašnice by klidně vzhledem k okolí museli být nafukovací,ale další koleje tam jaksi přistavět nelze.
Nicméně některá vypravení stejně nechápu (l.č.21 v S+N z HL.).
Když se naposled zavírala garáž Dejvice tak se ráno z ní vyjelo a odpoledne se zatáhlo jinam a taky nikdo nikde nestávkoval.
Nicméně některá vypravení stejně nechápu (l.č.21 v S+N z HL.).
Když se naposled zavírala garáž Dejvice tak se ráno z ní vyjelo a odpoledne se zatáhlo jinam a taky nikdo nikde nestávkoval.
-
KM
Hodně to souvisí s názorem, který napsal admin Petr jako odpověď na můj dotaz v Návštěvní knize. Týkalo se to sice nočních linek, ale princip je stejný.Pajda píše:Dovolil bych si položit otázku. Je někde zachyceno kolik % najetých kilometrů je při výjezdech a zatažení do vozovny? Není to náhodou dvouciferné číslo?
Prostě když někde klesá vypravenost, tak by se měly přesunout vozy i řidiči a ne že se pro tu vozovnu bude hledat za každou cenu uplatnění. Hloubětín je zářným příkladem - dříve 7 frekventovaných dlouhých linek do oblasti , nyní 2,5 a tak se z Hloubětína vypravuje kde co.
Skutečně si nedovedu představit, jak kdysi dosáhli toho že když se otevírala nová vozovna, tak se ráno vyjelo z jedné vozovny a večer se zatáhlo do jiné a personál nestávkoval.
-
kocour
A ještě jedna věc:
Nejhorší byly pochopitelně překryvné linky a vůbec linky jezdící z jednoho konce města na druhý: Neexistovalo, aby 197 z Novodvorské zatahovala na Klíčov nebo z Proseka na Kačerov ... a těchto linek bylo tehdy asi tolik, co dnes tramvají. Uznávám jedinou nevýhodu, nemožnost předjíždění na většině konečných u tramvají.
P.S.: A počítače tehdy neměli ... tvrdím, že právě tento drobný detail je nutil víc přemýšlet.
Nejhorší byly pochopitelně překryvné linky a vůbec linky jezdící z jednoho konce města na druhý: Neexistovalo, aby 197 z Novodvorské zatahovala na Klíčov nebo z Proseka na Kačerov ... a těchto linek bylo tehdy asi tolik, co dnes tramvají. Uznávám jedinou nevýhodu, nemožnost předjíždění na většině konečných u tramvají.
P.S.: A počítače tehdy neměli ... tvrdím, že právě tento drobný detail je nutil víc přemýšlet.
-
kocour
Promiň, ale já mluvím o voze a ty o koze. Opravdu nechápu, co má společného delší docházková vzdálenost a celkově nižší kvalita MHD s metodikou tvorby grafikonů. Ty se dají dělat stejně dobře (nebo špatně) i pro 100 i pro 200 linek. Prostě tvrdím, že pokud někdo udělá grafikon s půlkolem, tak to odfláknul (tolerovat to mohu jen u výluk), a ten, kdo to schválil, to buď schválit neměl nebo byl pod tlakem anebo prostě donbře ví, že má málo dobrých lidí a že mu nic jiného než to schválit nezbývá.dušan píše:menší obsloužené území a nižší kvalita ti ale nevadily? i těch linek bylo méně, te se to pak dělalo.
(Ostatně, tohle je ten samý problém co překlad europředpisů do češtiny: Jeden schopný vedoucí, dva schopní podřízení a tucet naprosto neschopných slepic, co si pletou zcizení a odcizení a jejichž chyby se při těch kvantech prostě nedají uhlídat (nebudu specifikovat, který překladatelský tým mám konkrétně na mysli). A podle toho JŘ tady to vypadá, že podobné poměry panují i na oddělení tvorby grafikonů či jak se to jmenuje).