V době analogové se fotilo na film, který měl nějakou charakteristiku, a naexponovalo na papír, jenž měl také nějakou charakteristiku. Zhruba se ty charakteristiky vzájemně potkaly, ale konkrétní doladění si musel udělat fotograf sám. Třeba tím že na místě činu udělal fotku kalibrační tabulky, a pak na zvětšováku nebo fotokopírce čaroval s fotometrickou sondou a barevnými filtry. V minilabu se tím nikdo nezabýval, a proto fotky vypadaly takhle děsně.
Zastávám názor že pokud fotograf nechtěl dokumentovat vlastnosti fototechniky, ale nějaký objekt, měly by se nedostatky materiálu aspoň nahrubo zkorigovat. Přiměřeně, nepřibarvovat, ale aspoň odstranit různé nádechy a srovnat jas a kontrast. (Když je na to čas a nálada... ne jako že bych chtěl aby okamžitě někdo předělal zdejší galerie