Severské státy
Moderátor: TRAM-FÓRUM
Re: Severské státy
Z videa je vidět, že to tramvaj do výhybky valila dost rychle. Řidič musel mít nějakou indispozici.
https://img-9gag-fun.9cache.com/photo/a ... svvp9.webm
https://img-9gag-fun.9cache.com/photo/a ... svvp9.webm
- ZXS91
- Uživatel
- Příspěvky: 1028
- Registrován: 23.3.2010 19:11
- Bydliště: 20 26 91 (nebo 7 8 N17 72 90)
- Kontaktovat uživatele:
Re: Severské státy
Göteborg:
Stále je provozních 55 vozů typu M29. V pracovní dny je předepsáno vypravení celkem 22 souprav na linky 1, 2, 3, 5, 6 a 10.
Nicméně už je v provozu 22 kusů typu M33 (Flexity), s návštěvou se proto hodí neotálet.
Muzejní linka 12 (Lisebergslinjen) je v provozu v soboty (do 24.9., poté jen vybrané termíny) v trase Centraalstationen - Sankt Sigfrids plan v rozsahu cca 10-18 hodin. Dva vozy stačí na zajištění intervalu zhruba dvacet minut.
Muzeum je otevřeno každou neděli až do 18.12, bohužel jen v čase 11-14 hodin. Vstupné činé přijtelných 40 SEK (cca 90 korun).
Stále je provozních 55 vozů typu M29. V pracovní dny je předepsáno vypravení celkem 22 souprav na linky 1, 2, 3, 5, 6 a 10.
Nicméně už je v provozu 22 kusů typu M33 (Flexity), s návštěvou se proto hodí neotálet.
Muzejní linka 12 (Lisebergslinjen) je v provozu v soboty (do 24.9., poté jen vybrané termíny) v trase Centraalstationen - Sankt Sigfrids plan v rozsahu cca 10-18 hodin. Dva vozy stačí na zajištění intervalu zhruba dvacet minut.
Muzeum je otevřeno každou neděli až do 18.12, bohužel jen v čase 11-14 hodin. Vstupné činé přijtelných 40 SEK (cca 90 korun).
Re: Severské státy
Letos jedu na tři týdny do Skandinávských zemí a mám dva dny ve Stockholmu. Metro je super, ale je něco zajímavého z hlediska tramvají?
Re: Severské státy
Jediná tramvajová linka v Tondheimu
https://www.youtube.com/watch?v=NoBMNtxSZmQ
https://www.youtube.com/watch?v=NoBMNtxSZmQ
- willyjeff
- Uživatel
- Příspěvky: 1761
- Registrován: 30.11.2004 16:11
- Bydliště: Trollhättan (a když se probudim, tak Praha)
- Kontaktovat uživatele:
Re: Severské státy
Obrázek tohoto vozu z provozu v Göteborgu poslala kamarádka
Nemáte oprávnění prohlížet přiložené soubory.
Trondheim
Postřehy z Trondheimu
Ocitl jsem se na tento semestr v norském Trondheimu a vzhledem k tomu, že téměř denně využívám místní hromadnou dopravu, jsem se rozhodl napsat pár řádků o tom, jak to tady funguje, čím bychom se měli u nás inspirovat a co naopak u nás funguje lépe. Samozřejmě také přikládám pár fotek z místních ulic.
Město Trondheim
Trondheim je se svými téměř 160 tisíci obyvateli třetím největším městem Norska. Svým charakterem ale na svou velikost nevypadá. Centrum s poměrně nízkými domy není rozlehlé a ostatní části města kolem centra jsou tvořeny převážně rozlehlými vilovými čtvrtěmi nebo nízkými samostatně stojícími domy. Trondheim je studentským městem, během semestru je přibližně každý šestý obyvatel města student. Ve městě se nachází několik vysokoškolských kampusů a řada vysokoškolských kolejí.
Co tu jezdí
Hromadná doprava je zajišťována převážně autobusy. Ve městě funguje jedna tramvajová linka, která ale neplní nijak významnou roli. V systému hromadné dopravy jsou zahrnuty také některé úseky železničních tratí a společná jízdenka platí i na některých lodních spojích.
O tramvajích
Obrázky řeknou víc než tisíc slov, takže místní jediné tramvajové trati věnuji jen pár řádků a pak velkou fotogalerii. Z několika místních tratí zbyla jediná. Tramvajová linka 1 jezdí z centra města do rezidenční čtvrti na západě města. Provozována jsou vozidla výrobce Linke-Hofmann-Busch z roku 1984. Trať je z velké části jednokolejná s několika výhybnami a z velké části vede po vlastním tělese rychlodrážního charakteru, závěrečný dvoukolejný úsek v centru města pak vede ulicemi. Stav kolejového svršku není nijak dobrý, přejezd výhybek i při rychlosti chůze nepůsobí moc bezpečně. Více v galerii.
Systém hromadné dopravy
Hromadnou dopravu spravuje organizace AtB (zkratka má naznačovat „from A to B“). Systém se teprve rozvíjí, nicméně už nyní jezdí všechny městské autobusy v jednotném nátěru AtB, ačkoliv je provozuje řada různých společností (TronderBilene, Nettbuss, Tide a další). Kromě jednotného vzhledu je podstatným rysem systému jednotný tarif a způsob odbavení cestujících.
Tarif
Jednorázové jízdné stojí v přepočtu 120 Kč, cena se sníží, pokud si jízdenku zakoupíte pomocí SMS, a naopak zvýší, pokud ji kupujete u řidiče. Na rozdíl od Čech není platnost nějak striktně omezena časem nebo počtem zastávek, jízdenka prostě platí na jednu jízdu. Pro pobyt delší než pár dní se vyplatí pořídit si elektronickou kartu t:kort, jejíž pořízení je snadné a levné a ceny předplatného jízdného jsou pro časté cestování mnohem přijatelnější než jednorázové jízdné.
Jak to funguje
Při nástupu do autobusu se musí cestující prokázat jízdním dokladem. Cestující kupující si jízdenku od řidiče nastupují předními dveřmi, stejně tak cestující, kteří mají zakoupenu SMS jízdenku – tu musí ukázat řidiči. Majitelé t:kort mohou nastoupit prvními či druhými dveřmi, kde musí přiložit t:kort k elektronické čtečce. V případě, že má autobus ještě třetí dveře, slouží tyto pouze k výstupu, ačkoliv je patrné, že v minulosti zřejmě i zde byly umístěny čtečky t:kort. Smyslem prokazování se kartou při každém nástupu je prý shromažďování statistických údajů. Nevím, zda hrozí nějaký postih za nenačtení karty při nástupu, ale zatím kartu všichni poctivě používají. Revizory jsem za první měsíc ještě nepotkal. Jízdenku u řidiče je možné zakoupit i v tramvaji.
Nástup a výstup
V Trondheimu jsou všechny zastávky na znamení, a to jak autobusové, tak i tramvajové (a snad i vlakové, ale to jsem neměl šanci vyzkoušet). Pro nástup má cestující na autobus mávnout, většinou ale stačí viditelně stát na zastávce. Před výstupem je nutné v autobusu či tramvaji stisknout tlačítko stop. Tlačítka jsou v autobusu téměř všude a dá se na ně dosáhnout snad z každé sedačky. Po stisknutí tlačítka se rozsvítí nápis Stopp a zazní charakteristické cinknutí. Dveře vozidla otvírá řidič podle toho, jestli zrovna někdo chce vystupovat nebo nastupovat. Ovládání každých dveří je samostatné. Prostor druhých a třetích dveří snímají při stání v zastávce kamery, díky kterým má řidič dobrý přehled o pohybu cestujících.
Jednotný systém
Jednotnost systému je výrazná. Běžný cestující nemá šanci postřehnout, že různé linky provozují různí dopravci. Jméno dopravců je uvedeno pouze malým písmem nad posledním oknem vozidla, jinde ho nenajdete, a to ani v jízdním řádu. Všechna vozidla v systému městské dopravy mají jednotný design, a to se zdaleka netýká jen barvy laku. Stejný je i design interiéru, a to u všech dopravců a u autobusů všech výrobců. Stejné sedačky, vnitřní informační systém, čtečky karet, stejná tlačítka stopp, stejná tlačítka pro výstup s kočárkem, stejné barvy interiéru. Všechny autobusy v systému jsou aspoň částečně nízkopodlažní, proti českým zvyklostem je v autobusech více míst na sezení a méně na stání.
Anglicky bez problému
Jazyková vybavenost Norů je úchvatná. Za měsíc pobytu tady jsem ještě nepotkal nikoho, kdo by neuměl anglicky. To platí i pro řidiče autobusů a tramvají. Řidiči mají otevřené kabiny, můžete se jich kdykoliv zeptat na cestu a oni téměř vždy ochotně odpoví. Přístup řidičů je vůbec jako z jiného světa. Přidám pár mých zážitků: Naše početná studentská skupina (cca sto studentů ze všech koutů světa) cestovala tramvají z konečné v lesích za městem do centra. Poslední úsek trati v centru je kvůli rekonstrukci uzavřený a musí se přestoupit na autobus. Řidič mikrofonem informoval o přestupu prvně norsky, poté anglicky a na závěr nám popřál hodně úspěchů ve studiu. Odměnou mu byl potlesk celé tramvaje. Druhý příklad: Cestoval jsem celkem plným autobusem, v zadní části bylo ale celkem volno. Řidička se chopila mikrofonu a rovnou anglicky požádala, aby každý udělal dva kroky dozadu do autobusu. Během okamžiku byla přední část prázdná. A do třetice: Skupina studentů, kteří zrovna přijeli do města, nastoupila u nádraží do autobusu a potřebovala se dostat ke studentským kolejím. Na zastávce, kde měli přestupovat, se řidič otočil do vozu a aniž by se ho předtím někdo ze skupiny zeptal, vysvětlil jim, že musí přestoupit a navedl je k nejbližší zastávce.
Zastávky a informace pro cestující
Označení zastávek je poměrně minimalistické – někdy funkci označníku zastane tyč s drobnou cedulkou s logem autobusu, pokud je zastávka vybavena přístřeškem, zastává přístřešek roli označníku. Autobusy jedoucí do centra mají na čele zobrazen text Sentrum, ačkoliv se tak žádná zastávka přímo nejmenuje. Pokud se jedná o linku, která centrem projíždí, je zobrazen název konečné zastávky doplněn textem „via Sentrum“. Na bočních panelech na autobusu je zobrazen jen název konečné zastávky, stejně jako na čele vozidla. Jízdní řády jsou na první pohled graficky povedené, nicméně neobsahují seznam všech zastávek. Poznámky jsou v nich podobné jako v jízdních řádech v Praze: Ze zastávky X jede jako linka Y do zastávky Z... Jízdní řády jsou vyvěšeny ve vitrinách v prostoru zastávek, buď na označníku nebo přímo v přístřešku. Pokud se jedná o frekventovanou zastávku a jízdních řádů je víc, než kolik se jich do vitriny vejde, tak se některé jízdní řády prostě nevytisknou. Řada zastávek je vybavena digitálními panely zobrazujícími odjezdy nejbližších spojů. Pro vzdálené spoje se zobrazuje čas odjezdu, pro bližší spoje zbývající čas v minutách, a pokud je autobus na dohled, zobrazí se slovo „na“ – teď.
Ne všechno je tak růžové...
Ač místní doprava může podle dosavadního popisu připomínat ráj na zemi, zdaleka tomu tak není. V čem tedy místní provoz nejvíc skřípe? Problémů je několik: Nedochvilnost, malá kapacita, intervaly...
Jízdní řády nutno chápat jako odhad
Nutnost nastupovat předními dveřmi a ochota řidičů radit a vysvětlovat si vybírá svou daň v nedochvilnosti spojů. Na studentské lince 5 (spojuje studentské koleje a dva velké kampusy) se téměř vždy dá spolehnout na zpoždění 2-3 minuty, výjimkou ale není ani zpoždění kolem deseti minut. A i když je autobus zpožděný, řidič si s tím těžkou hlavu nedělá. Pokud se někdo zeptá, klidně znovu a znovu ochotně vysvětluje. Pomocníkem ve chvíli, kdy se na jízdní řády nedá spolehnout, měly být elektronické informační panely. Jenže ani na nich se cestující nedočká správných informací. Nezřídka se stává, že autobus najednou poskočí o pět minut dopředu, nebo naopak informace o příjezdu za dvě minuty svítí pět minut beze změny. A to musí panely zrovna fungovat...
Moc lidí, málo místa
Problémem zejména prvního týdne semestru zde byla nedostatečná kapacita spojů. V neděli před začátkem semestru byla situace kritická, autobus směr studentské koleje byl plný už na první zastávce. Následně jsme několik zastávek projeli bez zastavení, vždy za zoufalého mávání lidí čekajících na zastávkách. Při intervalu 30 minut to pro ně znamenalo vydat se na cestu pěšky v dešti. Pokud někdo chtěl vystupovat, trvalo vždy věčnost, než z útrob autobusu vylezl, načež se cestující, kteří uvolnili cestu, snažili nastoupit zpět, jenže to už je řidič přivíral do dveří. Kulturní zážitek to zrovna nebyl.
Jak to uzavřít?
Nechci hodnotit, zda je místní doprava lepší nebo horší než v Praze. Je prostě jiná. Lidé jsou tu zvyklí na řadu věcí, které by u nás fungovat nemohly, a naopak. Je tu ale pár věcí, kterými bychom se přeci jen v Praze mohli inspirovat. Mít opravdu jednotný systém, který funguje bez ohledu na to, kdo je zrovna dopravcem na které lince. Pracovat na sjednocení interiéru vozidel, aby aspoň tlačítka pro cestující vypadala a fungovala stejně. A mít co nejvíc ochotných řidičů, kteří poradí a pomůžou.
Foto
Tramvaje v Trondheimu
Autobusy v Trondheimu
Zastávky a jízdní řády
Odkazy
http://cs.wikipedia.org/wiki/Trondheim
http://en.wikipedia.org/wiki/Trondheim_Tramway
http://www.atb.no/
http://no.wikipedia.org/wiki/AtB
http://tronderbilene.no/
http://www.nettbuss.no/
Ocitl jsem se na tento semestr v norském Trondheimu a vzhledem k tomu, že téměř denně využívám místní hromadnou dopravu, jsem se rozhodl napsat pár řádků o tom, jak to tady funguje, čím bychom se měli u nás inspirovat a co naopak u nás funguje lépe. Samozřejmě také přikládám pár fotek z místních ulic.
Město Trondheim
Trondheim je se svými téměř 160 tisíci obyvateli třetím největším městem Norska. Svým charakterem ale na svou velikost nevypadá. Centrum s poměrně nízkými domy není rozlehlé a ostatní části města kolem centra jsou tvořeny převážně rozlehlými vilovými čtvrtěmi nebo nízkými samostatně stojícími domy. Trondheim je studentským městem, během semestru je přibližně každý šestý obyvatel města student. Ve městě se nachází několik vysokoškolských kampusů a řada vysokoškolských kolejí.
Co tu jezdí
Hromadná doprava je zajišťována převážně autobusy. Ve městě funguje jedna tramvajová linka, která ale neplní nijak významnou roli. V systému hromadné dopravy jsou zahrnuty také některé úseky železničních tratí a společná jízdenka platí i na některých lodních spojích.
O tramvajích
Obrázky řeknou víc než tisíc slov, takže místní jediné tramvajové trati věnuji jen pár řádků a pak velkou fotogalerii. Z několika místních tratí zbyla jediná. Tramvajová linka 1 jezdí z centra města do rezidenční čtvrti na západě města. Provozována jsou vozidla výrobce Linke-Hofmann-Busch z roku 1984. Trať je z velké části jednokolejná s několika výhybnami a z velké části vede po vlastním tělese rychlodrážního charakteru, závěrečný dvoukolejný úsek v centru města pak vede ulicemi. Stav kolejového svršku není nijak dobrý, přejezd výhybek i při rychlosti chůze nepůsobí moc bezpečně. Více v galerii.
Systém hromadné dopravy
Hromadnou dopravu spravuje organizace AtB (zkratka má naznačovat „from A to B“). Systém se teprve rozvíjí, nicméně už nyní jezdí všechny městské autobusy v jednotném nátěru AtB, ačkoliv je provozuje řada různých společností (TronderBilene, Nettbuss, Tide a další). Kromě jednotného vzhledu je podstatným rysem systému jednotný tarif a způsob odbavení cestujících.
Tarif
Jednorázové jízdné stojí v přepočtu 120 Kč, cena se sníží, pokud si jízdenku zakoupíte pomocí SMS, a naopak zvýší, pokud ji kupujete u řidiče. Na rozdíl od Čech není platnost nějak striktně omezena časem nebo počtem zastávek, jízdenka prostě platí na jednu jízdu. Pro pobyt delší než pár dní se vyplatí pořídit si elektronickou kartu t:kort, jejíž pořízení je snadné a levné a ceny předplatného jízdného jsou pro časté cestování mnohem přijatelnější než jednorázové jízdné.
Jak to funguje
Při nástupu do autobusu se musí cestující prokázat jízdním dokladem. Cestující kupující si jízdenku od řidiče nastupují předními dveřmi, stejně tak cestující, kteří mají zakoupenu SMS jízdenku – tu musí ukázat řidiči. Majitelé t:kort mohou nastoupit prvními či druhými dveřmi, kde musí přiložit t:kort k elektronické čtečce. V případě, že má autobus ještě třetí dveře, slouží tyto pouze k výstupu, ačkoliv je patrné, že v minulosti zřejmě i zde byly umístěny čtečky t:kort. Smyslem prokazování se kartou při každém nástupu je prý shromažďování statistických údajů. Nevím, zda hrozí nějaký postih za nenačtení karty při nástupu, ale zatím kartu všichni poctivě používají. Revizory jsem za první měsíc ještě nepotkal. Jízdenku u řidiče je možné zakoupit i v tramvaji.
Nástup a výstup
V Trondheimu jsou všechny zastávky na znamení, a to jak autobusové, tak i tramvajové (a snad i vlakové, ale to jsem neměl šanci vyzkoušet). Pro nástup má cestující na autobus mávnout, většinou ale stačí viditelně stát na zastávce. Před výstupem je nutné v autobusu či tramvaji stisknout tlačítko stop. Tlačítka jsou v autobusu téměř všude a dá se na ně dosáhnout snad z každé sedačky. Po stisknutí tlačítka se rozsvítí nápis Stopp a zazní charakteristické cinknutí. Dveře vozidla otvírá řidič podle toho, jestli zrovna někdo chce vystupovat nebo nastupovat. Ovládání každých dveří je samostatné. Prostor druhých a třetích dveří snímají při stání v zastávce kamery, díky kterým má řidič dobrý přehled o pohybu cestujících.
Jednotný systém
Jednotnost systému je výrazná. Běžný cestující nemá šanci postřehnout, že různé linky provozují různí dopravci. Jméno dopravců je uvedeno pouze malým písmem nad posledním oknem vozidla, jinde ho nenajdete, a to ani v jízdním řádu. Všechna vozidla v systému městské dopravy mají jednotný design, a to se zdaleka netýká jen barvy laku. Stejný je i design interiéru, a to u všech dopravců a u autobusů všech výrobců. Stejné sedačky, vnitřní informační systém, čtečky karet, stejná tlačítka stopp, stejná tlačítka pro výstup s kočárkem, stejné barvy interiéru. Všechny autobusy v systému jsou aspoň částečně nízkopodlažní, proti českým zvyklostem je v autobusech více míst na sezení a méně na stání.
Anglicky bez problému
Jazyková vybavenost Norů je úchvatná. Za měsíc pobytu tady jsem ještě nepotkal nikoho, kdo by neuměl anglicky. To platí i pro řidiče autobusů a tramvají. Řidiči mají otevřené kabiny, můžete se jich kdykoliv zeptat na cestu a oni téměř vždy ochotně odpoví. Přístup řidičů je vůbec jako z jiného světa. Přidám pár mých zážitků: Naše početná studentská skupina (cca sto studentů ze všech koutů světa) cestovala tramvají z konečné v lesích za městem do centra. Poslední úsek trati v centru je kvůli rekonstrukci uzavřený a musí se přestoupit na autobus. Řidič mikrofonem informoval o přestupu prvně norsky, poté anglicky a na závěr nám popřál hodně úspěchů ve studiu. Odměnou mu byl potlesk celé tramvaje. Druhý příklad: Cestoval jsem celkem plným autobusem, v zadní části bylo ale celkem volno. Řidička se chopila mikrofonu a rovnou anglicky požádala, aby každý udělal dva kroky dozadu do autobusu. Během okamžiku byla přední část prázdná. A do třetice: Skupina studentů, kteří zrovna přijeli do města, nastoupila u nádraží do autobusu a potřebovala se dostat ke studentským kolejím. Na zastávce, kde měli přestupovat, se řidič otočil do vozu a aniž by se ho předtím někdo ze skupiny zeptal, vysvětlil jim, že musí přestoupit a navedl je k nejbližší zastávce.
Zastávky a informace pro cestující
Označení zastávek je poměrně minimalistické – někdy funkci označníku zastane tyč s drobnou cedulkou s logem autobusu, pokud je zastávka vybavena přístřeškem, zastává přístřešek roli označníku. Autobusy jedoucí do centra mají na čele zobrazen text Sentrum, ačkoliv se tak žádná zastávka přímo nejmenuje. Pokud se jedná o linku, která centrem projíždí, je zobrazen název konečné zastávky doplněn textem „via Sentrum“. Na bočních panelech na autobusu je zobrazen jen název konečné zastávky, stejně jako na čele vozidla. Jízdní řády jsou na první pohled graficky povedené, nicméně neobsahují seznam všech zastávek. Poznámky jsou v nich podobné jako v jízdních řádech v Praze: Ze zastávky X jede jako linka Y do zastávky Z... Jízdní řády jsou vyvěšeny ve vitrinách v prostoru zastávek, buď na označníku nebo přímo v přístřešku. Pokud se jedná o frekventovanou zastávku a jízdních řádů je víc, než kolik se jich do vitriny vejde, tak se některé jízdní řády prostě nevytisknou. Řada zastávek je vybavena digitálními panely zobrazujícími odjezdy nejbližších spojů. Pro vzdálené spoje se zobrazuje čas odjezdu, pro bližší spoje zbývající čas v minutách, a pokud je autobus na dohled, zobrazí se slovo „na“ – teď.
Ne všechno je tak růžové...
Ač místní doprava může podle dosavadního popisu připomínat ráj na zemi, zdaleka tomu tak není. V čem tedy místní provoz nejvíc skřípe? Problémů je několik: Nedochvilnost, malá kapacita, intervaly...
Jízdní řády nutno chápat jako odhad
Nutnost nastupovat předními dveřmi a ochota řidičů radit a vysvětlovat si vybírá svou daň v nedochvilnosti spojů. Na studentské lince 5 (spojuje studentské koleje a dva velké kampusy) se téměř vždy dá spolehnout na zpoždění 2-3 minuty, výjimkou ale není ani zpoždění kolem deseti minut. A i když je autobus zpožděný, řidič si s tím těžkou hlavu nedělá. Pokud se někdo zeptá, klidně znovu a znovu ochotně vysvětluje. Pomocníkem ve chvíli, kdy se na jízdní řády nedá spolehnout, měly být elektronické informační panely. Jenže ani na nich se cestující nedočká správných informací. Nezřídka se stává, že autobus najednou poskočí o pět minut dopředu, nebo naopak informace o příjezdu za dvě minuty svítí pět minut beze změny. A to musí panely zrovna fungovat...
Moc lidí, málo místa
Problémem zejména prvního týdne semestru zde byla nedostatečná kapacita spojů. V neděli před začátkem semestru byla situace kritická, autobus směr studentské koleje byl plný už na první zastávce. Následně jsme několik zastávek projeli bez zastavení, vždy za zoufalého mávání lidí čekajících na zastávkách. Při intervalu 30 minut to pro ně znamenalo vydat se na cestu pěšky v dešti. Pokud někdo chtěl vystupovat, trvalo vždy věčnost, než z útrob autobusu vylezl, načež se cestující, kteří uvolnili cestu, snažili nastoupit zpět, jenže to už je řidič přivíral do dveří. Kulturní zážitek to zrovna nebyl.
Jak to uzavřít?
Nechci hodnotit, zda je místní doprava lepší nebo horší než v Praze. Je prostě jiná. Lidé jsou tu zvyklí na řadu věcí, které by u nás fungovat nemohly, a naopak. Je tu ale pár věcí, kterými bychom se přeci jen v Praze mohli inspirovat. Mít opravdu jednotný systém, který funguje bez ohledu na to, kdo je zrovna dopravcem na které lince. Pracovat na sjednocení interiéru vozidel, aby aspoň tlačítka pro cestující vypadala a fungovala stejně. A mít co nejvíc ochotných řidičů, kteří poradí a pomůžou.
Foto
Tramvaje v Trondheimu
Autobusy v Trondheimu
Zastávky a jízdní řády
Odkazy
http://cs.wikipedia.org/wiki/Trondheim
http://en.wikipedia.org/wiki/Trondheim_Tramway
http://www.atb.no/
http://no.wikipedia.org/wiki/AtB
http://tronderbilene.no/
http://www.nettbuss.no/
-
- Uživatel
- Příspěvky: 8468
- Registrován: 24.1.2010 10:44
- Bydliště: SčK / Praha 4 -Michle
- Kontaktovat uživatele:
Re: Severské státy
v pondělí (cca odpoledne a večer) opouštěla dílny DP Ostrava a (po trase vedenou přes Litomyšl - Holice - Hradec Králové - Rozvadov) celou ČR po své reko švédská TRAM - podvalník by se měl brzo do ČR vrátit s nákladem nové práce pro uvedené dílny
Nemáte oprávnění prohlížet přiložené soubory.
- Absolut
- Moderátor
- Příspěvky: 5319
- Registrován: 21.12.2005 12:28
- Bydliště: Tam, kde vedle vytejká poslední flaška...
Re: Severské státy
Podbaba není jako TT ve Švédských podmínkách, kdy se s TT dělá leckdy i dost umělých staveb a na ně nalepených dalších investic. Neznám nové tratě ve Stockholmu, ale pokud mohu soudit podle toho, co jsem viděl v uplynulých čtyřech dnech v Göteborgu, tak Švédi staví tramvajové tratě jako rychlé příměstské dráhy, což znamená třeba v Göteborgu skalní zářezy a tunely Jinak se mi v zemi kreditních karet a malých ňader moc líbilo
-
- Uživatel
- Příspěvky: 8468
- Registrován: 24.1.2010 10:44
- Bydliště: SčK / Praha 4 -Michle
- Kontaktovat uživatele:
Re: Severské státy
wj: Ovšem jestli oni v tom mají i vozy a depo, tak si tipuji, že každé z toho je 1/3 ceny = 1km TT mají cca za 800tis CZK = cca srovnatelně s Podbabou (pamatuji si cca 0,5km něco přes 500tis a to včetně vyvolaných nákladů za celé "přesíťování" a upravení ulice).
- willyjeff
- Uživatel
- Příspěvky: 1761
- Registrován: 30.11.2004 16:11
- Bydliště: Trollhättan (a když se probudim, tak Praha)
- Kontaktovat uživatele:
Re: Severské státy
Já to nepřeváděl na CZK...takže ty koruny o kterých mluvím jsou švédské...jestli chceš mít částku v CZK, vynásob si těch 800 třemi
- Bobik
- Uživatel
- Příspěvky: 4895
- Registrován: 23.6.2008 21:02
- Bydliště: Letná - tam co je ten největší tunel v republice
Re: Severské státy
Jak je na tom Praha? Tipuju těch 800 mega/km, ale bez depa, vozů....
(Někde tu proběhla informace kolik stála trať do Podbáby, nemůžu to najít. Jenom se mi to zdálo dost šílený číslo.)
(Někde tu proběhla informace kolik stála trať do Podbáby, nemůžu to najít. Jenom se mi to zdálo dost šílený číslo.)
- willyjeff
- Uživatel
- Příspěvky: 1761
- Registrován: 30.11.2004 16:11
- Bydliště: Trollhättan (a když se probudim, tak Praha)
- Kontaktovat uživatele:
Re: Severské státy
http://a5.sphotos.ak.fbcdn.net/hphotos- ... 5728_n.jpg Stará pohlednice tramvají v Helsingborgu.
- willyjeff
- Uživatel
- Příspěvky: 1761
- Registrován: 30.11.2004 16:11
- Bydliště: Trollhättan (a když se probudim, tak Praha)
- Kontaktovat uživatele:
Re: Severské státy
http://www.dn.se/sthlm/tvarbanan--dubbe ... -sparvagar
"Lehká železnice - dvakrát dražší než jiné tramvaje"
aneb článek o tom, jak rozšiřují tramvajovou síť ve Stockholmu a 6.7km je stojí 5.2 milard korun. Což jim vyšlo 800 mega na kilometr. Ale oni v tom mají zahrnuté i nové vozy a nové depo, takže to podle mě je dost zkreslená informace.
Na pravé straně je tato tabulka
Kostnad för sparvägar i andra städer (Cena tramvají v jiných městech)
Sa här mycket kostar en kilometer sparväg – nybyggen och planerade byggen (siffrorna i miljoner kronor):
(Vidíte, kolik stojí kilometr tramvaje - nově postavené a plánované stavby v milionech korun)
Norrköping: 40
Lund: 100–150
Madrid T 2: 180
Porto: 200
Nytt utanför Paris: 180–250
Alvik-Hammarby sjöstad: 250
Bergen: 250
Glattalbahn Zürich: 300
Minneapolis: 320
Paris T 3: 390
Alvik–Solna: 480 (hela 780)
Calgary west line: 620
Jak je na tom vlastně Praha?
"Lehká železnice - dvakrát dražší než jiné tramvaje"
aneb článek o tom, jak rozšiřují tramvajovou síť ve Stockholmu a 6.7km je stojí 5.2 milard korun. Což jim vyšlo 800 mega na kilometr. Ale oni v tom mají zahrnuté i nové vozy a nové depo, takže to podle mě je dost zkreslená informace.
Na pravé straně je tato tabulka
Kostnad för sparvägar i andra städer (Cena tramvají v jiných městech)
Sa här mycket kostar en kilometer sparväg – nybyggen och planerade byggen (siffrorna i miljoner kronor):
(Vidíte, kolik stojí kilometr tramvaje - nově postavené a plánované stavby v milionech korun)
Norrköping: 40
Lund: 100–150
Madrid T 2: 180
Porto: 200
Nytt utanför Paris: 180–250
Alvik-Hammarby sjöstad: 250
Bergen: 250
Glattalbahn Zürich: 300
Minneapolis: 320
Paris T 3: 390
Alvik–Solna: 480 (hela 780)
Calgary west line: 620
Jak je na tom vlastně Praha?
- willyjeff
- Uživatel
- Příspěvky: 1761
- Registrován: 30.11.2004 16:11
- Bydliště: Trollhättan (a když se probudim, tak Praha)
- Kontaktovat uživatele:
Re: Severské státy
Kamarádka z GTB mi poslala pozdrav: http://a5.sphotos.ak.fbcdn.net/hphotos- ... 4667_n.jpg