Orientační a informační systémy

[Proxy]

V Kamenici nainstalovali konkurenci pro mastodonta
Jak se vám líbí?

http://www.busportal.cz/modules.php?nam ... e&sid=8051

[TK_]

den je od půlnoci do půlnoci

Den je od chvíle, co vstávám, do chvíle, kdy jdu spát. A většina lidí, co jezdí po půlnoci tramvají, tak jde spát až po půlnoci, takže ta noc patří k tomu dni předtím. Proto je fajn, že JŘ je pro jeden den v jednom sloupci a nemusí se okolo půlnoci skákat očima kdovíkam.
A jak je to teď u těch nočních, tak to je fajn, že tam je napsáno noc z xxx na yyy, i když zlehka nechápu rozdělení na pátek/sobota a sobota/neděle, když jsem zatím nepotkal JŘ, kde by to bylo odlišné.

[MM-Mikulovsky]

...když se za "pátek" považuje dle JŘ sobota 0-4

Problém je, že ač se za pátek dá považovat i sobotní ráno 0-4, tak spojka "nebo" mezi pátkem a nocí pátek/sobota v poznámce jednoznačně tvrdí, že pátkem nemyslí sobotu ráno.

Problém je, že ty denní JŘ začínají cca ve 4:00 a končí kolem 2:00 následujícího dne - den je od půlnoci do půlnoci a JŘ má být dle toho. Vysvětlivky poté budou jednoduché a srozumitelné. Jak vidu rozdíly v časech spojů mezi velmi podobnými dny poznámkou jdou napsat - když se podíváme na víkendové JŘ TRAM a BUS tak 75 až 80% spojů jednotlivých linek je shodných v sobotu i neděli, takže nakonec by také šli uvést ty dny vjednom společném sloupečku a těch rozdílných 20 až 25% v nich by byli odlišeny poznámkou. nakonec nám tedy vyšlo že ve tří sloupcovém ZJŘ dokážeme zobrazit pracovní dny, prázdninové pracovní dny a víkendy!

[milbi]

...když se za "pátek" považuje dle JŘ sobota 0-4

Problém je, že ač se za pátek dá považovat i sobotní ráno 0-4, tak spojka "nebo" mezi pátkem a nocí pátek/sobota v poznámce jednoznačně tvrdí, že pátkem nemyslí sobotu ráno.

[8750]

Poznámka "jede v pátek nebo v noci pátek/sobota" znamená, že např. spoj s odjezdem v 1:49 nejede v pondělí až čtvrtek brzy ráno, ale jede v pátek 1:49 (čti v pátek brzy ráno) a v sobotu 1:49 (v sobotu brzy ráno) + díky sobotnímu jízdnímu řádu i v neděli brzy ráno? To asi ne

Jo, ten pátek tam je blbě - resp. správně, když se za "pátek" považuje dle JŘ sobota 0-4. Ale nelogické to určitě je, poznámka "noc pátek/sobota" je jednoznačnější. Chtěl jsem poukázat na to, že i teď existuje JŘ, který nemá zvláštní kolonku pro pátek, přesto tam jsou ty spoje navíc zohledněny, byť takovýmto nešťastným způsobem.

[milbi]

...narazil jsem např. na bus linku 158...

Poznámka "jede v pátek nebo v noci pátek/sobota" znamená, že např. spoj s odjezdem v 1:49 nejede v pondělí až čtvrtek brzy ráno, ale jede v pátek 1:49 (čti v pátek brzy ráno) a v sobotu 1:49 (v sobotu brzy ráno) + díky sobotnímu jízdnímu řádu i v neděli brzy ráno? To asi ne

[8750]

MMM: Co jsem si všiml namátkově na ZJŘ, s tím 0-24 by to nešlo, neboť se PO-ČT liší od PÁ i ve večerní čas. Kdyby ne, šlo by to ještě jednodušeji, prostě ty páteční popůlnoční spoje navíc ohvězdičkovat s poznámkou.

Něco podobného už funguje - narazil jsem např. na bus linku 158 http://jrportal.dpp.cz/DataFTP/JRPortal ... _1%29T.pdf

[8750]

1.) Denní sloupečky začínat a končit půlnocí (00:00 až 23:59) místo současnými cca 4:00 ráno až 2:15 (díky o hodinu prodlouženému víkendovému provozu), čímž by prodloužený provoz z pátku na sobotu a ze soboty na neděli se zobrazoval v brzkých ranních hodinách následujícího dne, díky čemuž by se páteční Z(zastávkový)JŘ nelišil od ZJŘ ostatních pracovních dnů.

To je sice dobrý nápad s tím rozsahem 00:00 - 23:59, ale problém s pátečním sloupkem navíc to nevyřeší, protože kvůli zátahům pokud možno do nejbližší vozovny jsou v pátek večer jiné časové polohy garantovaných nízkopodlažních spojů, zátahů a v některých případech i ranních výjezdů z důvodu odlišného vypravení. To by sice šlo vyřešit poznámkami typu "jede pouze v pátek", "nejede v pátek", ale obávám se, že by to ten JŘ dost znepřehlednilo.

[Karosák]

Karosák: Navíc byla tam kritizována i skutečnost, že vlastně mnohdy každá část SSZ přes komunikaci rozdělené jedním či více ostrůvky udává jiný příkaz - pro nevidomé znatelný podle zvukového znamení, ale v takových případech nejasný, protože neví jestli volno má za sebou či před sebou!

Naváděcí pásy musí být instaslovány s citem a rozumem, a mnoho zmršených jich lze nalézt nejen v Praze. Za poznámku však ještě stojí dělení pásů na signální a varovné. Signální jsou ty ,které spojují nějaká místa, vstupy, či upozorňují na to, že nevidomý míjí nějaký přechod, vstup... Varovné jsou ty, jež tvoří hranici nějakého nebezpečného prostoru, např. vstup do vozovky, přechod přes koleje. Špatné je tvrzení, že signální a varovný má svírat úhel 90°. Signální pás má být ve směru, jakým se má nevidomý pohybovat po překročení varovného pásu-to je důležité zejména u křižovatek, kdy není přechod kolmý k ose vozovky. Signální pás může vést do křoviska (zarostlé hrany chodníku) proto, aby překlenul celý chodník a tudíž signalizoval po celé jeho šířce a nevidomý si přechodu "všiml", když se většinou pohybuje po straně vzdálenější od vozovky. Jako vést ho jentak do křoví je kravina, ale záleží na místních podmínkách.
Sloupy umístěné přímo v pásech většinou nejsou na závadu, jedná-li se o sloupy SSZ s tlačítkem pro chodce/tlačítkem pro nevidomé, neboť je nevidomý snáze najde přímým naťuknutím holí. Naproti tomu "prasárnou" je instalace odpadkových košů, zahrádek restaurací, sloupů TV a VO či reklamních stojanů do/na tyto pásy.
Signalizace SSZ je problém řešitelný tlačítkem pro nevidomé. To je instalováno na sloupu SSZ vždy proti směru následující chůze, podobně jako tlačítko pro chodce a po jeho stisknutí je zvuková (ťukání) signalizace aktivní POUZE ve směru chůze, ostatní "cvakače" na daném sloupu ztichnou.

[Oskar]

Sloupek tyhle režimy svévolně střídá. Zřejmě když se dlouho nic neděje, nebo když ztratí spojení, začne ukazovat jen linky a směry.

EDIT: Fotky zde.

[Syrda]

Na Hradčanské včera odpoledne na sloupcích jen linka a směr (jako na papírech / samolepkách). Čas do odjezdu žádný. Cca 18.45 došlo ke změně na "normální režim". Jo a už to zvládá rozlišovat směry (rovně, doprava).

[Brejšín]

Ty sloupky nemají zářivky ale několik LED diod. Jinak včera půlka sloupků po tmě (teda ono to vypadalo lépe než s tím pseudo podsvětlením).

[MF]

K těm sloupkům Na Plzeňské: zajímalo by mne do jaké teploty jsou schopny správně pracovat terčíkové buse panely v těchto sloupkách. Případně jestli je jejich prostor nějak temperován - stačí na to teplo ze zářivek? Ale co přes den? Já si totiž vybavuji několik situací, kdy jsem měl autobus, který stál mimo halu a v zimě jsem se nemohl zbavit nápisu manipulační jízda, protože terčíky se zimou neotáčely. Až po určité době to začalo povolovat a otáčet se.... To samé kdysi v Lazarské. V noci byla stržena trolej na Fidlovačce a přijel autobus z Kačerova. Na ten jsem se snažil nastavit X55, ale fyzicky se nápis zobrazil jen na LED panelu nad kabinou. No a přijel za kolo a už to bylo v pohodě - už to topilo a panel se otáčel.

[MM-Mikulovsky]

Karosák: Nevím co je na tom pravdy, ale několikrát jsem viděl v televizi a tisku v uplynulých letech postesky, nad chybným projektováním a následným realizováním naprosté většiny naváděcích prvků pro nevidomé - zejména že vedou do zdí, do křovisek atd. Bylo však kritizováno i jejich vedení do sloupků SSZ pro chodce stojících uprostřed ostrůvků a výstupů z chodníků. Navíc byla tam kritizována i skutečnost, že vlastně mnohdy každá část SSZ přes komunikaci rozdělené jedním či více ostrůvky udává jiný příkaz - pro nevidomé znatelný podle zvukového znamení, ale v takových případech nejasný, protože neví jestli volno má za sebou či před sebou!

[Karosák]

Rád bych reagoval na článek v sekci "na znamení" o rekonstrukci Vltavské a zdejších naváděcích pruhů, který mi velmi vrtal hlavou a připadal mi samotný trošku "šitý horkou jehlou", a napravil třeba několik omylů
Vodící linie je stavebně technický prvek, sloužící k bezpečené navigaci osob se sníženou schopností pohybu a orientace (dále nevidomý). Vodící linie máme přirozené (podezdívky, zdi domů, hranice různých typů povrchů jako asfalt/panel/dlažba/trávník, ale i nedoporučené hrany nástupních ostrůvků, obruby chodníků...) a umělé (vyfrézované drážky, signální nerovná dlažba, ideálně jiné barvy, protože jen malá část nevidomých a slabozrakých vidí opravdovou "tmu" a každá kontrastní věc může být k dobru). Dále stojí za to poznamenat, že málokdy se nevidomý orientuje jen podle naváděcích prvků a linií v místech, kde je poprvé v životě. Podobně jako řidič drážních vozidel je i nevidomý, instruktorem prostorové orientace, seznamován se svou "tratí". Ten mu řekne jakou naváděcí linii v jakém směru má použít a kam ho zavede. V článku dotčený pruh je jakýmsi "mostem" mezi dvěma přirozenými naváděcími liniemi. Tou první je podezdívka zastávkových přístřešků, tou druhou je posprejovaná zeď, následný trávník, dále pak pilíř Negrelliho viaduktu. Celá tato trasa slouží pro přivedení nevidomého ze/ve směru od/k Pražské tržnice ke vstupu do metra C/na zastávku tramvaje. Druhou stranu chodníku nelze použít jako bezpečnou vodící linii, neboť je to hrana bezprostředně u projíždějících tramvají, dále pak automobilů. Jestli je dál pod viaduktem zábradlí nevím, nicméně protější strana je vhodnější i tím, že není ničím narušována. Pokud by nevidomý přicházel od Pražské tržnice a nbyl tu tento naváděcí pruh, můžeme na fotografii sledovat, kolem čeho by musel projít, než by se dostal ke vstupu do metra, s možností ztracení se. Na sluchový vjem ("vždyť tu tramvaj uslyší") není možné spoléhat což vychází z definice nevidomého. Vytknout lze na fotografii jen pruh v pozadí, jež by měl býl zalomen a přimknut k podezdívce. Ostatní uspořádání podlehne místnímu šetření s 2217, ale o tomto pruhu nelze tvrdit, že je k ničemu, nebo nevhodně umístěný.
Tedy mne Vaše neznalost, pane MOpe, jež jste jistě absolvoval předmět ZDIR a jeho přednášku na toto téma, poněkud překvapila