Rekonstrukce a opravy tramvajových tratí

[admirak]

...Této jízdě již přihlíželo přibližně 6 šotografů - Tom11, Quatzalcoatl, Štěpán, Admirák, Aspirin a má maličkost.

Sakra, jsem prozrazen.
btw. Nejednalo se o Aspirineho, ale o jeho bráchu. Aspirine se tou dobou hrabal ve vozovně Motol v podvozku nějaké tramvaje.

[DPmPET]

Chtěl bych se zeptat na toto:
O kolik se zmenší šířka a výška, když podstoupí broušení kolejovým brusem? Je to v řádech desetin, jednotek nebo desítek mm?

To záleží jak je zvlněná kolej,někdy pár desetin někdy až 2 mm.
DPmPET

[dušan]

........... a má maličkost.

no to si někdo tedy fandí se svou postavou

[MOp]

Dnes se konala po osmé ráno kolaudace Olšanské. Pomeranč dorazil kolem 8:40 a v 9:30 již odjížděl směr vozovna Kobylisy. Jediný, kdo jej zachytil byl Tom11, blahopřejeme!

V 11:00 se konala zkušební jízda vozem KT8D5 ev.č. 9009 (Skanska), který nacouval/zpětně se napohyboval na trať z křižovatky NNŽ, následně přejel protisměrně trať až k Olšanskému náměstí, kde nabral členy komise a uskutečnil jim takový malý výlet. Olšanské náměstí - NNŽ (zde vyzkoušení devítkového oblouku a následný návrat do Olšanské) - Mezi hřbitovy - Želivského - Olšanské hřbitovy, kde se otočil ve smyčce - Želivského - NNŽ - (vyzkoušení druhého devítkového oblouku) a tradá Olšanskou ke stejnojmennému náměstí. V 11:30 odjel vůz již bez komise zpět manipulačně do své domovské vozovny Hloubětín. Této jízdě již přihlíželo přibližně 6 šotografů - Tom11, Quatzalcoatl, Štěpán, Admirák, Aspirin a má maličkost.

[fricoolinek2]

Chtěl bych se zeptat na toto:
O kolik se zmenší šířka a výška, když podstoupí broušení kolejovým brusem? Je to v řádech desetin, jednotek nebo desítek mm?

[DPmPET]

Srdcovka u tramvají je mnohm víc namáhavá a citlivá věc, než u železnice. Navíc úhly křížení jsou podstatně větší, než třeba železniční výhybková srdcovka s úhlem třebas 1:6,5. Mělké žlábky se logicky dělají proto, že je zapotřebí nějaký kompromis mezi plynulou jízdou, rychlostí a životností kola i kolejnice. Jak by vypadala hluboká srdcovka se můžete jet podívat třeba do Okolouce na pžejezdy železničních tratí, kde tramvaj doslova "skáče". Takový efekt by měla srdcovka na křižovatce, kdyby v ní nebyl mělčí žlábek a nejezdilo se po okolku. Železnice s tímhle nemá problém díky malým úhlům.

Edit: Brejšín byl rychlejší

Pane MOpe, a to jste technik?

V Olomouci na dvouch železničních přejezdech TT-Pavlovičky a Nová Ulice je taková zvlášnost.Náběžné kolejnice s mělkými žlábky jsou v rovině s kolejí S 49.Takže tramvaj jede bez krytí (asi 10 cm)po hlavě S 49 a přeskakuje mezeru takže to hezky přes to klape.
DPmPET

[DPmPET]

Absolut: Já nevím, ale když se kouknu na tyto fotky, tak mě ta křižovatka zas tak v dobrém stavu nepřijde: Ale není to asi nic vážného.
Měl bych ale pár dotazů (fotky z křižovatky Anděl):
1. foto) Proč nemohou být na křižovatkách hlubší žlábky, aby tramvaje nevyjížděly svými okolky do žlábků rýhy?(nebo co použít tvrzené hlavy kolejnic?)
2. a 4. foto)Proč nebyli konstruktéři TT za 100 let existence vyřešit to, že praskají sváry vedle výhybek? Přijde mě, že na frekventované křižovatce je doba výdrže pouze několik málo roků. Přitom u železnice jsem něco takového neviděl. Na Andělu (nejen) je například také problém, že se vymlacují prohlubně na kraji kolejnice a jazyka výhybky, ale to se snad začlo řešit nevýměnými jazyky (nově na Olšanském náměstí)
3. foto) A když se pak sváry znovu navaří, dopadá to takto, což mě moc velké zlepšení stavu nepřijde.

Výměny které jsou klasicky smontované v příložkách budou ve styku stále pracovat(tepelná roztažnost),tudíž bude praskat provařená hlava kolejnic,narozdíl od sváru.

U některých výměn z vyměnitelnýmí jazyky se jedná už o konstrukční závadu kdy uchycení jazyka v rozparku a těle výměny se prostě protluče a je to prostě už neopravitelné.U starších typů se to jěště dá tak trochu zachránit ,kdy se vyndá jazyk a ovaří se přípravek k uchycení jazyka a plotna jazyka se vypodloží plechy a stáhne se to přípravkem a šrouby,když to nejsou ztržené závity.

U srdcí záleží na zpracování zda hluboké,nebo mělké z náběžných kolejí(mělké žlábky) a hlavní roli také hraje materiál a údržba.
DPmPET

[Absolut]

Srdcovka u tramvají je mnohm víc namáhavá a citlivá věc, než u železnice. Navíc úhly křížení jsou podstatně větší, než třeba železniční výhybková srdcovka s úhlem třebas 1:6,5. Mělké žlábky se logicky dělají proto, že je zapotřebí nějaký kompromis mezi plynulou jízdou, rychlostí a životností kola i kolejnice. Jak by vypadala hluboká srdcovka se můžete jet podívat třeba do Okolouce na pžejezdy železničních tratí, kde tramvaj doslova "skáče". Takový efekt by měla srdcovka na křižovatce, kdyby v ní nebyl mělčí žlábek a nejezdilo se po okolku. Železnice s tímhle nemá problém díky malým úhlům.

Edit: Brejšín byl rychlejší

Pane MOpe, a to jste technik?

[Brejšín]

Hluboká či nehluboká srdcovka je přímo závislá na poměru úhlu křížení a šířce kola. Jestliže je malý úhel nemusí se vyvařit, jelikož kolo je vždy neseno nějakou jeho plochou po nějaké části hlavy kolejnice. Jestliže se úhel křížení zvětší natolik aby kolo propadlo do žlábku ( nejlepší si to je představit na úplně kolmém křížení + nezapomeňte že provozem se žlábek rozšíří) musí se vyvařit aby kolo jelo po okolku. Snad jsem to nepomotal.

[Jabberwocky]

Pokud to ovšem nevzkazuje Monty Python...
http://orangecow.org/pythonet/pics/gumby1.jpg

[trainzjohny]

...edit: MP vzkazuje, že jsou na Olši 3 hluboké srdce.

MF ne ?? Městská policiie snad ještě TF nenavštěvuje

[MOp]

Byly myšleny nové konstrukce po reko, Olšanským náměstím si nejsem jist, tam jsem se nedíval, tak jsem raději nepsal.

edit: MP vzkazuje, že jsou na Olši 3 hluboké srdce.

[Petr]

Momentálně lze nalézt mírné zlepšení v podobě instalace "hluboké srdcovky" na křižovatce Letenský tunel. Vozidla (...)

Dovolím si tvrdit, že srdcovek s hlubším žlábkem už máme v Praze podstatně víc, než "jen" u Letenského tunelu.

[MOp]

ad 1/ autocenzura
ad 2/ sváry praskají a budou praskat vždy, když pod stykem konstrukce výhybky a traťové koleje nebude umístěn pražec s upevňovadly.

ad 3 a 4/ Dokud bude stále v Praze poměr tvrdosti špatně - tedy kolo > kolejnice, půjdou stále kolejové konstrukce do řiti. Na nápravě se snad pracuje, ale je to běh na dlouhou trať.

[Marek B.]

Absolut: Já nevím, ale když se kouknu na tyto fotky, tak mě ta křižovatka zas tak v dobrém stavu nepřijde: Ale není to asi nic vážného.
Měl bych ale pár dotazů (fotky z křižovatky Anděl):
1. foto) Proč nemohou být na křižovatkách hlubší žlábky, aby tramvaje nevyjížděly svými okolky do žlábků rýhy?(nebo co použít tvrzené hlavy kolejnic?)
2. a 4. foto)Proč nebyli konstruktéři TT za 100 let existence vyřešit to, že praskají sváry vedle výhybek? Přijde mě, že na frekventované křižovatce je doba výdrže pouze několik málo roků. Přitom u železnice jsem něco takového neviděl. Na Andělu (nejen) je například také problém, že se vymlacují prohlubně na kraji kolejnice a jazyka výhybky, ale to se snad začlo řešit nevýměnými jazyky (nově na Olšanském náměstí)
3. foto) A když se pak sváry znovu navaří, dopadá to takto, což mě moc velké zlepšení stavu nepřijde.