Tramvajové tratě a příslušenství

[Karosák]

No u vlaků bych řekl že se člověk šplhá do výšek jen na nerekonstruovaných nástupištích. Nově už je jich většina "550mm nad TK". Ale stále je jich dost polorozpadlých či pouze sypaných (Tanvald) a to je vážení ošklivý...nepěkná věc
Rekonstrukce neprobíhají tak rychle, jak bychom si možná přáli a nízkopodlažnost NP vozidel přichází na leckterých lokálkách vniveč, ale KDYŹ už se to dělá TAK je to ve standardizovaných 550 cm, takže je vidět zlepšení. Tady dostává železnice malé "+".
Ale to co jsem viděl v Linzi (viz FŽ) hmmm, dobř...dobře oni, hleďme je

[jeffer]

pawel I u nás sa už dá do vlaku nastúpiť bez šplhania - pokiaľ príde nízkopodlažné vozidlo a pokiaľ je nové nástupište s výškou nástupnej hrany ((p)opravte ma ak to nie je presné) 550 mm nad temenom koľajnice — všetky plnohodnotné koridorové nástupištia, ale aj ďalšie novostavby. Pokiaľ nie je poruke nízke vozidlo, tak je na úrovni nástupišťa spodný schodík.

[pawel]

T6: myslím, že ne, protože třeba v berlíně mají T6 (teda teď už jen KT4) prakticky tytéž dveře co u nás, ale hrana je určitě vyšší.
podobně nepochopím hranu nástupiště u vlaků - v kapitalistické cizině (alespoň té sousední) obvykle nemusí člověk šplhat do takové výšky jak u nás.

promiňte, že tady lamentuju nad věcmi, které by možná leckdo nazval prkotinami. ale mě to jako prkotina nepřipadá, zvlášť když to není o penězích, ale o normách.

[Bobik]

No a nehrajou v tom roli taky vozy T6 se svými dveřmi? Mám takový dojem že jsem kdysi kdesi zaslechl cosi o tom že nástupiště ve stejné výšce jako plošina by kromě této "nepodstatné maličkosti" jinak nebyl problém. A co se týká "mezery" mezi vozidlem a nástupištěm tak v přímých úsecích to snad taky problém není - viz Zelená, tam mi přijde že ten betonovej sokl co se zove nástupiště je poměrně dost blízko. Radlická je problém bo je v oblouku.

[pawel]

díky za informace. z mé strany nezbývá než doufat, že se v brzké době normy změní, protože "vyšší a bližší" hrana nástupiště znamená kromě komfortu a prostě celkové image provozu také podstatné urychlení nástupu vozíčkářů a tím i urychlení celkové výměny cestujících. a přitom finanční rozdíl ve výstavbě hrany "českého" a "německého" nástupiště je jistě zanedbatelný.

[Absolut]

No právě. Zákon o provozu na pozemních komunikacích tvořil zase nějaký kókót, co v životě nebyl v tramvajovém městě nebo se kolem sebe nerozhlížel. Přesně stejný jako s přechodama pro chodce přes tramvajovou trať - tvůrci zákona/normy se zdálo, že by to tak mohlo být dobře a kamarádské ministerstvo to moc nezkoumalo a schválilo a realita teď pláče. Proto nemáme tak hezké zastávky jako jinde. Proto máme zrušené přechody nebo drahá SSZ na zcela nelogických místech.

[MOp]

Není nad to znát někoho, kdo umí ČSN odcitovat z hlavy.

Nic to ale nemění na tomto: Výška nástupní hrany nad vozovkou je 0,12 až 0,20 m. Pro bezbariérový nástup cestujících do nízkopodlažních vozidel je dle 369/2001 Sb nutná výška 0,20 m.

[Absolut]

P_v: Bohužel, list o identifikaci vlastnictví pozemku kolkem a razítkem ČÚZK je zásadnější dokument, než nahlížení do katastru na internetu a ten o óblasti smyčky Vozovna Kobylisy řekl něco jiného.

[Absolut]

Pawel: Protože ČSN 280318, ČSN 736425, ČSN 736412, ČSN 736110 a ČSN 736405.

MOp: Je to trošku jinak. Výška nástupní hrany je stanovena trošku sporně ve více zdrojích, avšak na vyjímku lze projednat i 24 cm, a to i v Praze, například to bude na Plzeňské. Ale nejde jen o výšku. Vzdálenost nástupní hrany od osy koleje máme leckde 1,35 metru (= 10 cm mezi vozidlem a obrubou). A vzhledem k tomu, že i při dodržení zmíněných norem se stává to, co na smyčce Radlická, tak je pochopitelné, že se nikdo moc nežene do toho používat menší hodnoty, přestože by to jistě šlo. V DE mají tuto vzdálenost myslím 4 cm. Řešení existuje, není na něj software a musí se zatím dělat ručně.

[MOp]

Bo normy. Výska nastupiste smi byt max. 20cm. Nekde je (tusim v Plzni) vyjimka 24 cm.

[pawel]

jak je možné, že tohle stále neumíme, přičemž jinde to umí - i s vozy z produkce ČKD? (jde mi o hranu nástupiště)
http://www.omh86.cz/mesta/dresden/028.jpg

[MF]

sílu přes 1 tunu rukou nevyvineš.

No člověče, já jsem ze zištných důvodů jednou jednu řezal a nebudu říkat kde a kdy (už je to pár let) a nerozřízl jsem jí ani tou elektrikou. A že ta má už několik tun. Hop-bum, hop-bum a výhybka stále ve stejné poloze - nepoškozena a já díky obloučku před ní byl v kolejích

[MOp]

Na špejchaře je uzamčená výměna, navíc neni v primem smeru trolej. Musel by byt hodne rozjetej..

[P_V]

Bo to zde čtou povolaní lidé z JDCT, byl jsem opraven - čepovka v obratišti Vozovna Kobylisy zůstala z majetkoprávních důvodů, jelikož nelze projednat a vybudovat vytápění.

Majetkoprávní důvody nechápu, podle katastru je celá plocha pod smyčkou ve vlastnictví města. Ale na druhou stranu, zas to bude ekologické o ušetřenou elektřinu.

[7080]

Mám dotaz na někoho povolanějšího než-li jsem já. Při prohlížení fotožurnálu z obnovení provozu l. 15 mě napadla jedna otázka týkající se pokračování trati od smyčky Špejchar směr dnes jáma v budoucnu Hradčanská. Jak je zabezpečeno, aby tramvaj nemohla pokračovat přímo do jámy? Mám na mysli například nevolnost řidiče atd. Jestli je výhybka zavařená nebo tak něco. Vzpomínám si jak na Stírce před lety zemřel řidič tramvaje a nejel ani do Libně ani do Troji, ale pokračoval naštěstí s prázdnou soupravou do policejního zámečku.

Vzhledem k tomu, že se jedná o uzamykatelnou výhybku, je tato postavena směrem do smyčky a je znemožněno její přestavení stavěcím klíčem prostým zakrytím otvoru pro stavěcí klíč. Odpáčit jazyky natolik, aby se výhybka přestavila taky není možné, sílu přes 1 tunu rukou nevyvineš.