Pražské metro

[kruťák]

Tak mě napadlo, že asi před měsícem se čas do příjezdu přestal ukazovat na promítacích tabulích ve spodním řádku Warum??
Ten snad cestujícím určen je, když pro ně je určena i okolní propaganda... na těch málo stanicích, kde vůbec projektory jsou, a kde jsou plátna kvůli vysvícení žárovky nebo nízkému kontrastu vůbec čitelná.

[Tonda Ježek]

Napadlo mě dnes když jsem čekal v metru, proč se vlastně ukazuje, jak je dlouho co souprava odjela. Místo toho by bylo určitě lepší vědět, kdy mi přijede další. Co je mi platný když vím, že vlak odjel třeba před minutou, když nevím za jak dlouho přijede další. Vím, že takto se to značí od začátku, ale myslím, že by nebyl velký problém to předělat.

Tento údaj je určen pro strojvedoucí nikoliv pro cestující.
Zobrazit čas do příjezdu soupravy není problém. Problém ovšem spíš je, kam tento údaj umístit, aby to nestálo mnoho peněz. Zatím se odpočítávání zobrazuje pouze na promítacích plátnech.

[cwapa]

Napadlo mě dnes když jsem čekal v metru, proč se vlastně ukazuje, jak je dlouho co souprava odjela. Místo toho by bylo určitě lepší vědět, kdy mi přijede další. Co je mi platný když vím, že vlak odjel třeba před minutou, když nevím za jak dlouho přijede další. Vím, že takto se to značí od začátku, ale myslím, že by nebyl velký problém to předělat.

[JANEK L.]

Poslední serie Vysavačů, alias M1 (4197-4445-4446-4447-4198, 4199-4448-4449-4450-4300, 4301-4451-4452-4453-4302, 4303-4454-4455-4456-4304, 4305-4457-4458-4459-4306) je v depu Kačerov a jezdí na zkušebních jízdách na zkušební trati, případně na trase.

[Jirka]

Nedá mi to a musím se zeptat.Včera či předevčírem v deniku metro byl článek o tom,že Praha hodlá ještě dokoupit pro trasu C cca 5 souprav M1 a že výroba bude na Zličíně. Nedá mi to,a musím tuto otázku položit. jak a kdo to tam vyrobí? Siemens již tam není,a jestli si dobře pamatuji, tak na podzim minulého roku tam proběhla aukce na rozprodej majetku a všho co tam zůstalo. Je zde někdo do tohoto tématu zasvěcený a odpoví mi?Děkuji

Dotyčný pisálek to samozřejmě napsal úplně blbě. Soupravy už jsou dávno vyrobené, ještě před uzavřením SKV (až na nějaké "maličkosti"). Protože na nich byly trochu větší odlišnosti od předchozích sérií, probíhá ještě schvalovací řízení. Teprve po něm asi DP tyto soupravy převezme (a zaplatí?) a uvede do provozu. Termín dodání se obvykle uvádí jako termín převzetí zákazníkem, nikoliv vyrobení výrobcem (ani fyz. přemístění do depa, jak kdysi uváděl jeden nejmenovaný autobusový web). To asi autorovi článku uniklo (nevím, nečetl jsem to).

[petr03]

Nedá mi to a musím se zeptat.Včera či předevčírem v deniku metro byl článek o tom,že Praha hodlá ještě dokoupit pro trasu C cca 5 souprav M1 a že výroba bude na Zličíně. Nedá mi to,a musím tuto otázku položit. jak a kdo to tam vyrobí? Siemens již tam není,a jestli si dobře pamatuji, tak na podzim minulého roku tam proběhla aukce na rozprodej majetku a všho co tam zůstalo. Je zde někdo do tohoto tématu zasvěcený a odpoví mi?Děkuji

[Oskar]

Ano, to tu mělo být uvedeno, nějak jsem zaslepen M1čkou, a 81-71MARS zapomněl, že existují i trasy a vozy, kde to funguje smysluplnně

[klokan]

V případě souprav 81-71(M) dojde zásahem VZ k vypuštění vzduchu z hlavního (brzdového) potrubí, takže všechny brzdiče zabrzdí na maximum.

V případě souprav 81-71M - SOP-2P dojde po zásahu VZ nejdříve k odpojení pohonu, pokud překročí dovolenou rychlost o >2km/h (např.:"z kopce") pak k 100% EDB, jedině kdyby nebyla EDB účinná, pak následuje vypuštění vzduchu z hlavního (brzdového) potrubí.
Původní ARSka taky nejdřív zadávala EDB (a fungovalo to cca 35 let včetně EČs, než to někdo ).

[trainzjohny]

Jelikož kachna z 55 km/h zabrzdí prázná po 48 metrech, tak bych se přikláněl také k brzdné dráze okolo 150 metrů.

[Martan]

V tom případě bych těch "zábrzdných" 60m z 80km/h prodloužil tak na 100 -150 metrů ne-li víc.

No nevím, školy na to nemám , ale spíš to vypadá na ještě trochu víc. Pokud vezmeme jako předpoklad brzdění z 80tky za cca 20 s (viz to video), tak vychází průměrné brzdné zpomalení na asi 1,1 m/s2 (což přibližně odpovídá parametrům souprav 81-71M pro nouzové brzdění) a příslušná ujetá dráha je kolem 220 metrů.

Ovšem dost to záleží, kde se jede - rozdíl mezi jízdou do max. stoupání vs. max. klesání je až +- 40‰ a to znamená (při zanedbání tření) rozdíl skutečného středního zpomalení vlaku obecně o "g*sin(alfa)", tj. vlastně cca o +- 0,4 m/s2.

Jinými slovy pokud je střední zpomalení soupravy (viz technické parametry - předpokládám, že jsou definovány pro rovinu) 1,15 m/s2, znamená to brzdnou dráhu od cca 160 metrů pro jízdu do max. stoupání až po cca 325 metrů při jízdě z maximálního klesání.

Prakticky to bude vždy o něco kratší, ale pod 100 metrů se mi to taky nezdá reálné nikdy...

[Tonda Ježek]

K TJ bych ještě doplnil, že v případě souprav 81-71(M) si může strojvedoucí vybrat, zda použije EDB, nebo pneumatickou brzdu. Obě by měly mít ekvivalentní brzdný účinek a na rozdíl od tramvají je pneumatická brzda dimenzována na soustavné používání (byť je to doprovázeno nepříjemnými pachovými vjemy).

Obecně se tvrdí, že pneumatická brzda má vyšší účinek - tj. souprava zastaví dříve. Ale dle tvrzení některých strojvedoucích je účinější EDB.

V tom případě bych těch "zábrzdných" 60m z 80km/h prodloužil tak na 100 -150 metrů ne-li víc.

Uznávám, ze s těmi 60ti metry jsou to trochu podstřelil, bude to, jak píšeš Ty.

[Oskar]

Počkej, vlakový zabezpečovač při překročení maximální povolené rychlosti použije maximální provozní brzdu?

Ano. V případě souprav 81-71(M) dojde zásahem VZ k vypuštění vzduchu z hlavního (brzdového) potrubí, takže všechny brzdiče zabrzdí na maximum. Je to ekvivalent použití záchranné brzdy na velké dráze. U M1 je efekt stejný, ale k jeho vyvolání se nepoužívá vzduchové potrubí, ale elektrický signál.

K TJ bych ještě doplnil, že v případě souprav 81-71(M) si může strojvedoucí vybrat, zda použije EDB, nebo pneumatickou brzdu. Obě by měly mít ekvivalentní brzdný účinek a na rozdíl od tramvají je pneumatická brzda dimenzována na soustavné používání (byť je to doprovázeno nepříjemnými pachovými vjemy). Jen by se nemělo brzdit zároveň EDB i pneumaticky, neboť by to mohlo vést ke ztrátě kontaktu kol s kolejnicí a tedy prodloužení brzdné dráhy + obutí.

[kruťák]

Počkej, vlakový zabezpečovač při překročení maximální povolené rychlosti použije maximální provozní brzdu?
V tom případě bych těch "zábrzdných" 60m z 80km/h prodloužil tak na 100 -150 metrů ne-li víc.
Např. v tomto videu začne ARS brzdění v čase 0:26 a ještě v čase 0:46 se to za dveřmi celkem hýbe slušně. Brzdění tedy trvá 20 sekund a neřikej mi, že za tak dlouhou dobu ujede brzdící vlak jenom 60 metrů

[Tonda Ježek]

Všechny soupravy metra, které byly kdy v Praze v provozu, měly tyto tři druhy brzd:
1. elektrodynamickou - provozní brzda
2. pneumatickou, elektropneumatickou - dobržďovací, nouzová
3. střadačovou (u Ečs ruční) - parkovací při odstavení

Strojvedoucí metra je povinen použít nouzovou brzdu vždy, kdy je to potřeba (překážka na trati, cestující v kolejích). Ten účinek zase není tak velký, aby se cestující v soupravě pomlátili. Zábrzdná vzdálenost při nouzovém brzdění z rychlosti 80 km/h se pohybuje někde okolo 50 - 60 metrů.
Často se stává, že soupravu nouzově zastaví vlakový zabezpečovač (VZ), ať už z důvodu poruchy, překročení maximální povolené rychlosti nebo při dřívějším uvolněním tlačítka "odjezd" při odjezdu ze stanice, jede-li souprava v režimu automatického vedení vlaku (trasy A a C). Scénář při takovémto zásahu VZ je vždy stejný - syčení (tj. vypuštění vzduchu z brzdového potrubí), zastavení a smrad od brzd.

[kruťák]

Kolejnicovou brzdou jsou vybaveny řady 471 (City Elefant), 680 (Pendolino) a 799 (přestavby 700-703).
Jinak děkuju za objasnění, ale abych se vrátil k mému dotazu, tak řidič metra "maximální provozní brzdy" má použít jenom v extra krizových případech, jakým je hrozící srážka např. s jinou soupravou - nikoliv s člověkem, pokud vlak na takovou vzdálenost stejně nezastaví?