Elektrotechnika

[Oskar]

AC oblouk se skutečně zháší snadněji než DC. Dokonce, když jsem byl na exkurzi v ÚDu, vyprávěli nám tam historku, kterak na tramvajopluh chtěli přidat přídavné topení na 600V. Připojili ho přes klasický 3-fázový vypínač na 3×400V AC (zapojili, všechny tři dílčí kontakty do série), zapnuli, a po vypnutí topení stále topilo a ve vypínači se jen objevily tři obloučky mezi zcela rozpojenými kontakty .

Když jsem jel naposledy vlakem do Plzně či Brna, taky mě to překvapilo, jaké to jsou rány. Kromě rozdílu ve velikosti napětí, který bude mít jistě nezanedbatelný vliv, bych ještě nějakou část přisoudil vstupnímu transformátoru, který se bude chovat jako velká tlumivka, akumuluje v sobě energii, pomocí které oblouk po zhasnutí zase zapálí.

Ale hlavní rozdíl bude asi v napětí... 25kV DC by zřejmě nešlo vypnout vůbec. A hlavně by takové napětí bylo celkem k ničemu, už s 3kV DC je problém sehnat polovodičové součástky, co to snesou, a tak třeba škodovácké lokomotivy 380 a 471 jsou vevnitř uspořádány jako dvě lokomotivy na 1,5 kV zapojené do série.

[Karosák]

Jo takhle...že fígl je v napětí-rozdílu potenciálů, které je u AC trakce mnohem vyšší a má tedy větší tendenci k přeskoku

[Jake]

Já si myslím, že ony se ty oblouky dělají i v DC trakci, jen nejsou tak vidět, protože v česku je na železnici napájecí soustava max. 3kV DC, kdežto v oněch zmiňovaných Českých Budějovicích je 25kV AC a myslím si, že i 25kV DC by udělalo slušnej oblouk. Podle mě na to nemá zas tak úplný vliv, jestli je proud střídavý nebo stejnosměrný, ale ruku do ohně (nebo v tomto případě spíš ruku na odpojovač) bych za to nedal, protože nás o silnoproudu bohužel moc neučí.

[Karosák]

I když jsem k tý elektrice trochu přičuch, jedna věc mi nejde do hlavy. Snad pan Oskar by mohl vědět...
Proč se oblouky při odpojování dělají na AC a ne DC trakci V takových Českých Budějovicích, kde by chtěl bydlet každý, kromě mně, je na nádraží krásně slyšet střelbu odpojovačů, kterak vyfukují oblouk a náslezné dzzt, jak se stahuje smeták a ještě si kousek vytáhne. A teď co mi není jasné: Myslel jsem že oblouk se snáze vytvoří při přerušování DC proudu, protože proud teče stále jedním směrem a nechce se mu "brzdit". Jako když jdete na malou, taky je potřeba činnost dokončit, přerušit to jde blbě (I když jsou i jiné věci, které jdou špatně přerušit, byť jde o AC činnost). Zatímco AC proud přeci prochází nulou a tedy by měl zhasnout sám Nebo jsem úplně mimo

[MF]

Ještě mě napadlo, proč zrychlovač nemá na těch brejlích i odtrhávací kladku? Ta by se odvalovala zvenčí palců (musely by mít nějakou prodlouženou packu) a zvedala by ty přilepené.

Originální palce zrychlovače byly stříbrné, resp. postříbřené. Ty se pak na rozdíl od našich měděných nelepily. S tou protikladkou je to dobrý nápad, ale dnes už je to asi nereálné aplikovat (asi jako vymýšlet zdokonalení obloukové lampy) Akorát nevím, jestli by byl motorek zrychlovače schopen přes jeho převod slepenec rozrazit.

[Karosák]

A vida. To blikání jsem právě nechápal. Hustý. No taky nečekám, že to bude zítra, jen si myslím, že potenciál to má

[Oskar]

Jenom bych poznamenal, pokud to není jasné, že terčíky jsou vlastně taky takový e-ink, jen s o mnoho nižším rozlišením. (Detailní princip je jiný, ale z vnějšího pohledu je to to samé)

Docela podrobné informace od hackerů, kteří testovali e-ink obálku časopisu Esquire jsou zde: http://hackaday.com/2008/10/14/how-to-m ... -magazine/

E-ink má oproti terčíkům nevýhodu hlavně v době odezvy a duchatosti. Aspoň u té obálky časopisu se ukázalo, že pokud změní barvu jen jednoho segmentu a ostatní segmenty nechají být, ty tmavé trochu zesvětlají a ty světlé trochu ztmavnou. Proto taky snad všechny čtečky e-knih při otočení stránky přebarví nejprve všechny pixely do černé, pak všechny do bílé a teprve ve třetím kroku zobrazí obsah následující stránky.

V každém případě v současné době se jistě nedá běžně koupit eInk panel s plochou půl metru čtverečního.

[Karosák]

Taky jsem si na půjčeném Kindlu přelouskal jednu knihu a jsem spokojen, tedy jsem i příznivec pokusů s eInkem v průmyslovém odvětví.

[P_V]

Vida, že to jde i ve velkém formátu. Takže by se mělo ještě nějaký ten rok vydržet s klasickým papírem, a až to slevní, udělat to pořádně.

[milbi]

eKnihy (něco jako třeba Amazon Kindle) fungují na bázi eInk, což je technologie, která potřebuje energii pouze v okamžiku, kdy je potřeba zobrazovanou informaci změnit. Moderní displeje s eInk navíc ještě šetří energii tím, že překreslují jen potřebnou část (na "mastodontech" by to byla informace o času do odjezdu), kdežto zbytek zůstává nezměněn (až by tramvaj opravdu odjela, překlopila by se i linka a směr).
Výhodou je jemnost rozlišení (i při pohledu okem nejsou vidět pixely), perfektní čitelnost na slunci (žádné odlesky, čím vyšší intenzita světla, tím lepší kontrast, stejně jako klasická kniha) a ona energetická úspornost - čtu na Kindlu denně, nabíjel jsem od září asi 3x.
Na druhou stranu v současných nízkých teplotách se projevuje "pomalost" překreslování, což by ani na zastávkovém sloupku nevadilo. V noci je třeba umělé osvětlení, neboť eInk dislej sám o sobě nic neemituje (proto z něj nebolí oči).
V Cannes nainstalovala firma JCDecaux několik eInk billboardů (http://www.gizmag.com/go/5655/), navíc barevných, takže je vidět, že venkovní průmyslové použití možné je.

[MM-Mikulovsky]

No fakt jsem nevěděl kam s tím, ale zkusil bych to zde - asi je to nejvhodnější (možná by se ještě hodilo něco jako informační systémy):
Byla tu někde na TF letos kolem léta diskuse o tzv. mastodontech a ohromném kroku zpět na nich použitou terčíkovou technologií. Někdo tu psal něco o nějakém e-papíru, což jsem si ještě před pár dny nedokázal vůbec představit, kdy jsem viděl u spolucestujícího TRAM tzv. e-knihu, o níž si myslím, že právě asi funguje na nějaké takové koncepci. Mílím se, či je tomu skutečně tak?
Když jsem trochu hledal na netu, tak mne zaujaly vlastnosti jako dlouhá výdrž na baterii a výborná viditelnost na přímém slunci i za umělého osvětlení! Má s tím někdo osobní zkušenost? Šlo by to skutečně použít na zastávkových sloupcích přes den napájených z baterie?

[PvvS]

To by musela byt kombinovana s majzlem, nebo flexou.

[P_V]

Ještě mě napadlo, proč zrychlovač nemá na těch brejlích i odtrhávací kladku? Ta by se odvalovala zvenčí palců (musely by mít nějakou prodlouženou packu) a zvedala by ty přilepené.

[P_V]

15T má prý kapalinové chlazení.

[Fořtík]

14T a 15T mají tuším vlastní chlazení, takže spadají do první kategorie.

U 14T hlavně není možné držet vůz na místě pod jízdou. Vysvětloval mi to kdysi Brejšín. Je to díky váhovým (tíhovým ??) čidlům. Ten vůz se rozjede naprosto stejně na rovině, jako do kopce - tj. i při zadání pouhé manipulace se vůz rozjede na 5 km/h. Snad jsem to úplně nezmotal.