JaHu píše:No a co že by Vaše odbory začaly taky jednou dělat něco smysluplného a tlačily na dpp (z podnětu řidičů), aby Vám vybavili tramvaje zařízením umožňujícím přihlášení na ssz z kabiny řidiče stisknutím příslušného tlačítka (podobně jako např. přehození výhybky)? Technicky by to přece neměl být problém, autobusy taky posílají přihlášení do řadiče. Rozdíl by byl v tom, že zatímco autobus dnes vyhodnotí ujetou vzdálenost a automaticky pošle "zprávu" do řadiče, u tramvaje by se požadavek odeslal stisknutím tlačítka. Řidič by tak nemusel chodit ven, přebíhat přes dva jízdní pruhy apod. Zároveň by se tak elegantně a efektivně dala vyřešit preference tramvají v případě výjezdu z nástupních zastávek ve smyčkách, kde tramvaj často čeká déle než v běžné nácestné zastávce. Tramvaj by mohla najet do nástupní zastávky klidně i dvě minuty před odjezdem a nestalo by se, že "prošvihne" volno, bezdůvodně se zastaví jiný směr a nakonec řidič musí na kontaktní zámek.
Asi všichni cítíme, že systém detekce tramvají, který bude postavený spíše na datové komunikaci mezi tramvají a řadičem než na trolejových kontaktech, je ten správný cíl. Doporučoval bych přitom co nejméně zatěžovat řidiče dalšími úkony, byť tlačítko jako nouzový nárok je lepší než jít na zámek (i když řidič se kolikrát po hodinovém dupání rád protáhne). Zámek by musel také zůstat pro případ výpadku komunikace. Jen pro upřesnění, výhybky se stavějí automaticky dle polohy tramvaje na trase.
Datová komunikace s polohováním dle GPS byla před třemi lety pro TRAM zprovozněna na Poděbradské. Kromě toho, že od počátku bylo jasné, že všechny zdejší vlaky nebudou vybaveny zařízením aktivní detekce (myslím, že se jich udělalo 32) a že se úpravou preference zhorší, během roku a půl se systém sesypal i na vybavených tramvajích. Jestli se jedná o nezájem, zanedbanou údržbu, záměr, nedovedu říci. Odhlédnu-li od toho, že se preference měla testovat ideálně někde, kde ještě není a ne likvidovat funkční systém, tak Poděbradská nakonec je místem pro vývoj, ale nic se neděje. Takže nyní podle mého nejsme schopní říct, jaká jsou rizika a slabá místa systému, jak je možné ho rozvíjet, co k tomu potřebujeme na vozech (jen software - GPS mají všechny TRAM, nebo i hardware?) atd.
Máme nějaké zkušenosti z pražských autobusů, ale když jsem měl možnost nahlédnout do nějakého výpisu z řadiče, štěstím mě to nezalilo. Detekce pomocí trolejových kontaktů je nyní spolehlivější. Pokud se tedy něco nezměnilo. Obecně při průjezdu vybaveného autobusu křižovatkou mnohem hůře zjišťuji případnou závadu, příčinu nepreference v podstatě není možné zjistit bez prověření technika vůbec. Je problém na voze, na SSZ, ve vzduchu? U pasivní detekce tramvaje může být problém pouze na SSZ, nejčastěji se jedná o poškozený kontakt, což je vidět a je možné volat hned příslušný útvar DP k opravě.
Že systém aktivní detekce nemusí být takovým fiaskem jako na Poděbradské, je vidět v západní Evropě. Třeba v Mnichově pamatuju za 3 dny snad jen jeden případ, kdy tramvaji komunikace spadla, takže stála opravdu všude. Jinak to fungovalo velmi dobře. Obdobně třeba Curych. U nás je asi nejsofistikovanější systém v Brně (tedy co se detekce týče, software křižovatek pro preferenci je v době kamenné). Brněnská tramvaj se umí přihlásit v dané poloze dle GPS, při otevření dveří v zastávce, zajištění dveří, začátku pohybu. K tomu jsou SSZ často doplněné výzvovými signály, které prozradí, že něco je špatně. Dovedu si to jednou v Praze představit, včetně propojení s JŘ, zohlednění kontrolních bodů a střídání řidičů. Co si myslím, zatím není vyřešené, je nepřesnost GPS v husté zástavbě. Rozptyl třeba 20 m na kolejové křižovatce typu Stross je nepřijatelný.
Největší problém pasivní detekce je však podle mne v tom, že směr jízdy tramvaje zjistí až na výhybce, což je často pozdě. Existuje snaha doplnit infrastrukturu o zařízení, které bude směrově detekovat tramvaje na větší vzdálenost, alespoň jako finančně přijatelné a dočasné řešení do doby systémového zavádění něčeho nového.