Po delší době jsem se přihlásil a musím reagovat, protože T6 jsou mé oblíbené tramvaje. Jak bylo zmíněno, tak do Brna byly dodány soupravy A+B vozů už z výroby. Nevím co je na tom pravdy, ale říkalo se, že B vozy T6 nemají ani staťák. Snad to někdo upřesní. Na krajích souprav jsou pražské hlavy a uprostřed spřáhla, které jsou schopné přenášet 24V, ale už ne 600V. Proto jezdí na oba sběrače.
V Bratislavě se jezdilo na zadní sběrač ze dvou důvodů. První byl ten, že při vjíždění do křižovatky, kde je křížení tramvajové a trolejbusové dráhy jsou tramvaje znevýhodněné tím, že mají křížení bez napětí (trolejbusy mají trvale pod napětím). Tedy, trajdalák vyřeší křižovatku a v případě, že v jejím středu zastaví má zadní - funkční PTG pod napětím. Potom už "jen" vyčká tak, aby při následném popojetí byl už za křížením a jede dál. Druhý důvod byl ten, že uhlík z lišt prvních vozů dost značně za-sírá střechy a čelo druhého vozu. Na jednu stranu je to celkem jedno, protože ty zadní vozy stejně jsou trvale zadní jako v Brně, ale po stránce estetické je to katastrofa. Stačí se podívat na jakýkoliv B vůz... Ještě doplním, že v Praze máme i zadní vozy T3 čisté, tak nevím jakým hnojem tu trolej v Blavě mastí
No a proč se k jízdě na přední PTG v Blavě vrátily? No, vzhledem k historickému způsobu ovládání výhybek docházelo k přestavení výhybek jízdou, protože už vodič neodhadol jestli má pantec před, nebo za kontaktem.
Dnes tedy jsou jednopantografové soupravy T6 vůči trolejbusovému křížení opět v nevýhodě, stejně jako jednopantografové vozy řady K2. Soupravy T3 tedy na tom jsou nepatrně lépe
Nemáte oprávnění prohlížet přiložené soubory.
