Dík.
Technologie v tramvaji (výzbroj, dveřní mechanismy atd.)
Moderátoři: DavidD, TRAM-FÓRUM
Funkce ČB
A co je na RPčkách "Funkce ČB"? Asi nějaká funkce čelisťových brzd, ale jaká?
Ještě ukázky
Ještě přidám ukázky, tentokrát v MP3. Možná jsem se s těma 900Hz seknul.
Toto je syntetický zvuk 900 Hz
Toto je autentický záznam brždění RPčka bez rekuperace
Toto je syntetický zvuk 900 Hz
Toto je autentický záznam brždění RPčka bez rekuperace
- 2217
- Uživatel
- Příspěvky: 746
- Registrován: 16.11.2006 23:16
- Bydliště: kousíček od Národní Třídy
- Kontaktovat uživatele:
Re: Pracovní frekvence Progress
Nene. JEzdím zejm. 83xx na l.23. Je ale pravda, že většinou po dosažení určité rychlosti přestanou kňučet a začnou vydávat cosi mezi "HHHHCH..." a "SSSSS". Jakmile ale začnou brzdit nebo přidávat, ozve se charakteristické progressí "Quúúúííííúúú!!!" Jen ta 83xx (kde xx < 22) je naprosto nechutná...Oskar píše:...
Ty Parsácké (82XX) kvičejí docela dost hlasitě a to pořád - při jízdě, brzdě i rekuperaci. Na ně má zřejmě "štěstí" 2217, já naopak za poslední týden žádnou nejel, viděl jsem jí jen z dálky.
Dále je tu nejrozšířenější Progress z ÚDu, popř. KT8D5.RN2P, který sice píská, ale pískání není příliš hlasité a při vyšších rychlostech se ztrácí v hluku převodů a tratě. Výjimku tvoří brzdový odpor, který kňučí poměrně výrazně, a to na kmitočtu 900 Hz...
Dovolím si pár poznámek pamětníka k otázce osvětlení T3.
1.Prototyp byl skutečně osazen střídači vlastní konstrukce vziklými ve spolupráci konstrukce Tatry a Elektropodniku Praha. Nebyl to jediný vývoj v tomto směru, rovněž se zkoušelo zářivkové osvětlení na os. vagonech Bai /1962/.
2.Seriové vozy byly osazeny vždy dvojicí svítidel typu 1523/Z z Elektropodniku, vždy jedno obsahovalo topnici, kondensátor a indukční cívku, druhé jen topnici. Zapínání se provádělo ručním spínačem V 25 RS 286 z SEZ Krompachy/ u K2 pak V 25 RS 318/. Tento spínač byl zapojen tak, že na 1. stupeň sepnul jen topnice/předehřev především pro podmínky SSSR/, v dalším pak celý pár svítidel, což fungovalo na obě strany za účelem změny polarity. Z důvodu ukončení výroby těchto spínačů/přes protesty Tatry/ byla Tatra nucena hledat řešení spínání a přepólování spolu s Trakcí a došlo k rekonstrukci zapojení s pomocí stykačů. Omlovám se elektrikářům za výklad, jsem jen strojař přecvičený na ekonoma, ale pár tech. dat:
svítidlo 1523/Z-25W-B -s cívkou,kondenzátorem a topnicí
svítidlo 1523/Z-25W-B/a - jen s topnicí
kondenzátor TC 667 8mF 1000V
indukční cívka
to vše z Elektropodniku Praha
topnice DP 828 380V 190W
z Elektropraga Hlinsko
Pro úplnost ještě nutno dodat, že v období 1962-66 se používala svítidla typ 1522, kde byla použita pro spínání malá relátka,ketrá vydávala na sekcích slyšitelný klapavý zvuk, pro nízkou životnost byla od r. 1966 zavedena výše popsaná sestava, která byla bezkontaktní.
1.Prototyp byl skutečně osazen střídači vlastní konstrukce vziklými ve spolupráci konstrukce Tatry a Elektropodniku Praha. Nebyl to jediný vývoj v tomto směru, rovněž se zkoušelo zářivkové osvětlení na os. vagonech Bai /1962/.
2.Seriové vozy byly osazeny vždy dvojicí svítidel typu 1523/Z z Elektropodniku, vždy jedno obsahovalo topnici, kondensátor a indukční cívku, druhé jen topnici. Zapínání se provádělo ručním spínačem V 25 RS 286 z SEZ Krompachy/ u K2 pak V 25 RS 318/. Tento spínač byl zapojen tak, že na 1. stupeň sepnul jen topnice/předehřev především pro podmínky SSSR/, v dalším pak celý pár svítidel, což fungovalo na obě strany za účelem změny polarity. Z důvodu ukončení výroby těchto spínačů/přes protesty Tatry/ byla Tatra nucena hledat řešení spínání a přepólování spolu s Trakcí a došlo k rekonstrukci zapojení s pomocí stykačů. Omlovám se elektrikářům za výklad, jsem jen strojař přecvičený na ekonoma, ale pár tech. dat:
svítidlo 1523/Z-25W-B -s cívkou,kondenzátorem a topnicí
svítidlo 1523/Z-25W-B/a - jen s topnicí
kondenzátor TC 667 8mF 1000V
indukční cívka
to vše z Elektropodniku Praha
topnice DP 828 380V 190W
z Elektropraga Hlinsko
Pro úplnost ještě nutno dodat, že v období 1962-66 se používala svítidla typ 1522, kde byla použita pro spínání malá relátka,ketrá vydávala na sekcích slyšitelný klapavý zvuk, pro nízkou životnost byla od r. 1966 zavedena výše popsaná sestava, která byla bezkontaktní.
Tak tu mám zprávu z ošahávání zářivek: Nejsou moc teplé. Ne víc, než běžné zářivky. Rozhodně to nevypadá, že by se tam pálilo nějakých 90 W. Takže bych tipoval, že ty odpory tam budou jen jako předehřívací a vlastní srážecí odpory budou kdesi v útrobách tramvaje, mimo těleso.I.am.good píše:No ono to prý dřív snad na nějakých úplně prvních typech bylo zapojené tak, že přepínačem zářivek si nejen volil polaritu, ale mohl jsi zapnout jen to vyhřívání a pak to teprve rozsvítit, ale rozhodně za to ruku do ohně nedám.
-
I.am.good
No vida, doteď jsem jen nahrával zvuky tramvají, teď budu ještě ošahávat zářivkyI.am.good píše:To teplo se tam volně rozptylujeVšak si taky někdy sáhněte na zářivky v tramvaji, zjistíte, že jsou teplé, někdy i dost teplé. A to je právě od toho odporu. Ten je v provedení takové dlouhé tyčky přímo pod trubicí, dle mé chabé paměti to snad bývalo dřív také proto, že se tím zářivky předehřívaly, aby se rozsvítily (zmrzlý trubice na stejnosměru se rozsvěcejí špatně + skoro nesvítí (vyzkoušeno)).
Mimochodem, samotná trubice po několika hodinách provozu taky pěkně hřeje, přecijen v ní hoří výboj... Tak zkusím zjistit, jestli ty tramvajové hřejou nějak výrazně víc...
K tomu předehřívání - no ale když ta zářivka nesvítí, tak se ten odpor asi nehřeje, ne? To moc nemá smysl...
-
I.am.good
To teplo se tam volně rozptyluje
Však si taky někdy sáhněte na zářivky v tramvaji, zjistíte, že jsou teplé, někdy i dost teplé. A to je právě od toho odporu. Ten je v provedení takové dlouhé tyčky přímo pod trubicí, dle mé chabé paměti to snad bývalo dřív také proto, že se tím zářivky předehřívaly, aby se rozsvítily (zmrzlý trubice na stejnosměru se rozsvěcejí špatně + skoro nesvítí (vyzkoušeno)).
- Jabberwocky
- ďábelský pedagog
- Příspěvky: 1849
- Registrován: 27.5.2005 10:53
- Bydliště: Pleased to meet you ... hope you guess my name ;-)