Úžasná, už nějakou chvíli "nová" světla před voz. Vokovice mi začínají pít krev čím dál tím víc - ruce zpřerážet a na kandelábr pověsit toho joudu co to dělal. Vznikají nebezpečné kolizní situace, křižovatka není programovaná na ten provoz který zde panuje - především zatažení versus výjezdy. Popis situace - zatažení z centra, průjezd kolem vozovny, ve vratech nic. Následná krátká manipulace ve voze nutná k couvání, popojetí (zkouška), navolení do světel. Po celou tuto dobu na Evropské volno v přímém směru (zelená). Následně ještě chvíle čekání (osobně mi přišlo dost dlouho, ale nestopoval jsem to). Dále stromeček, čočky, jízda. Mezitím z vozovny vyjíždí další tram, jenže díky umístění SSZ a vrat (resp. námezdníku) nemáme šanci se vidět, takže jsme se logicky potkali v křižovatce. Zrovna jsem narazil na poctivou kolegyni, která přes červenou od vozovny odmítala jet, čili já naštorc přes cca 1,5 pruhu a neměl kam, ona čekala na zhasnutí světel (tedy taky dle předpisů "neměla kam"). Do toho samozřejmě padla zelená v přímém směru, takže se mezi námi začali proplejtat ostatní. Krom toho vyklizovací čas je tak krátký, že když je potřeba hodit si vexli před vozovnou, sotva se stačím schovat se solem které se tam jentaktak vejde a v době vystupování na vexli už kolem sviští auta. Se soupravou se bezpečně zacpe křižovatka.
Švehlovka u Lidlu ZC - předvěst asi opět "zaseklá" v poloze na očekávej stůj. Což o to, to by mě ani tak netrápilo, ovšem protože vím že následně čočky "umí" nepříjemně těsně před nosem hodit stůj a okamžitě zelenou šipku vlevo, nikdy nevím na čem tam jsem. Takže jsou dvě možnosti průjezdu - pro otrlé: prošlápnout pedál, teď jedu já a děj se vůle Boží
Hradčanská - stále kvoká, stále kvoká....