Pantografy
Moderátoři: DavidD, TRAM-FÓRUM
- PvvS
- Uživatel
- Příspěvky: 1403
- Registrován: 15.11.2003 20:20
- Bydliště: DP Sestroslav & DP Amberovy Lazne
- Kontaktovat uživatele:
Clovek prezije hodne. Odpor tela hraje velkou roli a u vyssich napeti elektrina snadno sjede po povrchu tela a nepronika niz.
Osobne me nekolikrat koplo 220V , to vetsinou akorat neprijemne zabrni. Horsi bylo dostat 25-30 000 V z VN casti monitoru / televize. To uz cloveka malem sesadi i ze zidle.
Ovsem je podstatnej rozdil v tom jestli clovek s kopabcem i podvedome pocita a je pripravenej, nebo jestli ho kopne nehodne.V druhym pripade je riziko urazu podstatne vyssi.
A pokud uraz prijde v nevhodny periode rytmu srdce , tak muze zabit i velmi malej proud.
Osobne me nekolikrat koplo 220V , to vetsinou akorat neprijemne zabrni. Horsi bylo dostat 25-30 000 V z VN casti monitoru / televize. To uz cloveka malem sesadi i ze zidle.
Ovsem je podstatnej rozdil v tom jestli clovek s kopabcem i podvedome pocita a je pripravenej, nebo jestli ho kopne nehodne.V druhym pripade je riziko urazu podstatne vyssi.
A pokud uraz prijde v nevhodny periode rytmu srdce , tak muze zabit i velmi malej proud.
No u toho srdce je největší problém, že mu elektrický proud rozhodí rytmus a srdce začne fibrilovat a pak je to v… Veškeré signály CNS jsou vlastně elektrický proud. Můžeš přežít i zásah bleskem, když budeš mít štěstí a impuls se ti netrefí do stahu srdce. Elektrika ti většinou jde cestou nejmenšího odporu, takže ti sjede po kůži. Ono suché tělo má docela velký odpor.Sheep píše:aspon dakto pochopil co som tu vlastne pisal, zasah 220V striedavy som dostal 2x z ruky do ruky a raz fazovy 380! tiez z ruky do ruky nastastie to nejako obislo srdce ak tak uz yb ste mi kitky na hrob nosili
Jo abych nezapomněl v Čechách i na Slovensku je 230V a 400V - 50Hz
- Sheep
- Uživatel
- Příspěvky: 325
- Registrován: 06.1.2006 23:37
- Bydliště: Slovensko, Kosice
- Kontaktovat uživatele:
aspon dakto pochopil co som tu vlastne pisal, zasah 220V striedavy som dostal 2x z ruky do ruky a raz fazovy 380! tiez z ruky do ruky nastastie to nejako obislo srdce ak tak uz yb ste mi kitky na hrob nosiliPvvS píše:Je podstatny rozdil mezi zasahem elektrickym proudem pri nahodnym doteku a zasahem pri pruchodu proudu srdcem . Prvni pripad vetsinou jenom vyvola slabsi sok (obcas se stava ze zarizeni probiji , dotycny stoji , nemuze se pustit a straslive nadava), kdezto druhy znamena vetsinou smrt.
Vzdy zalezi na intenzite proudu a smeru pruchodu . Pruchod z prave ruky do prave nohy se da vetsinou prezit, ale z leve ruky do prave nohy ne.
SS proud je pri nizsich napetich bezpecnejsim hranice je tusim nekde okolo 48 V ve vlhkych prostredich a tusim 110 V u normalniho prostredi. Pokud nekdo vytahne oblouk na stridavym napeti, tak uz je mu vetsinou jedno kolik to dostal. Popaleniny 3 stupne a spaleny nervovy system opravdu pokazi vikend.
50Hz je vetsi riziko, pac frekvence stahu je odlisnejsi nez pri 60Hz. Ale rozdil je dost maly.
Oblouk se bez problemu vytahne i na SS systemu. Staci se podivat na jakoukoliv SS svarecku. Vzdy zalezi jenom na intenzite proudu , napeti je az dalsi v poradi.
- demon
- Uživatel
- Příspěvky: 6712
- Registrován: 08.4.2006 16:32
- Bydliště: Všude dobře, tak co doma...
- Kontaktovat uživatele:
Ale jsem elektrikář , to bys mě urazil...I.am.good píše:Ty nejsi elektrikář, Démone, že? :D:D Jinak by jsi totiž věděl, že stejnosměrný proud nemá sinusový proud, ale má klasickou přímku - je konstantní (samozřejmě bráno jako klasický stejnosměrný, např. z baterie). Pakliže by jsi myslel ss například z usměrňovače ze sítě bez vyhlazení apod., tak jeho charakteristika prochází nulou a to po dobu 0,5Hz.
Je mi jasný, že ss proud nemá klasickou sinusoidu jako střídavej, ale myslel jsem samozřejmě ss proud z usměrňovače a představa jeho průběhu jako přímky taky neodpovídá realitě.
Původně jsem taky použil termín "charakteristika ss proudu" a dodatečně to změnil...
,demon píše:.....sinusoida ss proudu....
Ty nejsi elektrikář, Démone, že? :D:D Jinak by jsi totiž věděl, že stejnosměrný proud nemá sinusový proud, ale má klasickou přímku - je konstantní (samozřejmě bráno jako klasický stejnosměrný, např. z baterie). Pakliže by jsi myslel ss například z usměrňovače ze sítě bez vyhlazení apod., tak jeho charakteristika prochází nulou a to po dobu 0,5Hz.
Pokusím se někde sehnat fotky ss a st stykače pro stejný jmenovitý proud. Bude na nich krásně vidět, o kolik je zařízení na zhášení oblouku u ss stykače větší a složitější.
A ještě k té velikosti napětí. Vzhledem k tomu, že z hlediska úrazu el. proudem je rozhodující špičková hodnota střídavého napětí, je logické, že normy předepisují pro stejná prostředí bezpečné střídavé napětí nižší, než stejnosměrné. Efektivní hodnota je totiž sqrt(2)-krát menší, než špičková.
Pokud budeme porovnávat rozkmit (napětí špička špička, resp. on-off) je rozdíl ještě zásadnější - hodnota je 2,82krát větší, než efektivní.
Takže není možné jednoznačně říct že střídavý proud je méně bezpečný protože jsou povoleny menší hodnoty napětí.
MMCH: Sotva se téma přejmenovalo na pantografy, zas se diskutuje o něčem jiném Chudáci moderátoři
A ještě k té velikosti napětí. Vzhledem k tomu, že z hlediska úrazu el. proudem je rozhodující špičková hodnota střídavého napětí, je logické, že normy předepisují pro stejná prostředí bezpečné střídavé napětí nižší, než stejnosměrné. Efektivní hodnota je totiž sqrt(2)-krát menší, než špičková.
Pokud budeme porovnávat rozkmit (napětí špička špička, resp. on-off) je rozdíl ještě zásadnější - hodnota je 2,82krát větší, než efektivní.
Takže není možné jednoznačně říct že střídavý proud je méně bezpečný protože jsou povoleny menší hodnoty napětí.
MMCH: Sotva se téma přejmenovalo na pantografy, zas se diskutuje o něčem jiném Chudáci moderátoři
Oblouk se vytvoří stejně snadno, rozhodující je okamžitý rozdíl potenciálů a vzdálenost kontaktů. Naopak střídavý oblouk velmi rychle hasne, právě kvůli průchodu charakteristiky nulou. Pokud při střídavém oblouku nedojde současně k oddálení kontaktů zapálí se oblouk znova, ale s opačným průběhem proudu.Sheep píše:jednosmerny prud ma zcela inu charakteristiku ako striedavy, preto sa rychlo urobi obluk pri striedavom aj pri vacsej vzdialenosti ako u jednosmerneho z dovodu ze lahsie prerazi izolant a to je v pripade trolejoveho vedenia vzduch
- demon
- Uživatel
- Příspěvky: 6712
- Registrován: 08.4.2006 16:32
- Bydliště: Všude dobře, tak co doma...
- Kontaktovat uživatele:
imho je to blbost, proč by se asi vyráběly téměř výhradně stejnosměrný svářečky, pokud by bylo snazší vytáhnout a udržet oblouk ze střídaviny....Sheep píše:jednosmerny prud ma zcela inu charakteristiku ako striedavy, preto sa rychlo urobi obluk pri striedavom aj pri vacsej vzdialenosti ako u jednosmerneho....
Díky tomu, že sinusoida ss proudu neprochází nulou, je to pochopitelně u ss proudu podstatně snazší !!!
- PvvS
- Uživatel
- Příspěvky: 1403
- Registrován: 15.11.2003 20:20
- Bydliště: DP Sestroslav & DP Amberovy Lazne
- Kontaktovat uživatele:
Je podstatny rozdil mezi zasahem elektrickym proudem pri nahodnym doteku a zasahem pri pruchodu proudu srdcem . Prvni pripad vetsinou jenom vyvola slabsi sok (obcas se stava ze zarizeni probiji , dotycny stoji , nemuze se pustit a straslive nadava), kdezto druhy znamena vetsinou smrt.
Vzdy zalezi na intenzite proudu a smeru pruchodu . Pruchod z prave ruky do prave nohy se da vetsinou prezit, ale z leve ruky do prave nohy ne.
SS proud je pri nizsich napetich bezpecnejsim hranice je tusim nekde okolo 48 V ve vlhkych prostredich a tusim 110 V u normalniho prostredi. Pokud nekdo vytahne oblouk na stridavym napeti, tak uz je mu vetsinou jedno kolik to dostal. Popaleniny 3 stupne a spaleny nervovy system opravdu pokazi vikend.
50Hz je vetsi riziko, pac frekvence stahu je odlisnejsi nez pri 60Hz. Ale rozdil je dost maly.
Oblouk se bez problemu vytahne i na SS systemu. Staci se podivat na jakoukoliv SS svarecku. Vzdy zalezi jenom na intenzite proudu , napeti je az dalsi v poradi.
Vzdy zalezi na intenzite proudu a smeru pruchodu . Pruchod z prave ruky do prave nohy se da vetsinou prezit, ale z leve ruky do prave nohy ne.
SS proud je pri nizsich napetich bezpecnejsim hranice je tusim nekde okolo 48 V ve vlhkych prostredich a tusim 110 V u normalniho prostredi. Pokud nekdo vytahne oblouk na stridavym napeti, tak uz je mu vetsinou jedno kolik to dostal. Popaleniny 3 stupne a spaleny nervovy system opravdu pokazi vikend.
50Hz je vetsi riziko, pac frekvence stahu je odlisnejsi nez pri 60Hz. Ale rozdil je dost maly.
Oblouk se bez problemu vytahne i na SS systemu. Staci se podivat na jakoukoliv SS svarecku. Vzdy zalezi jenom na intenzite proudu , napeti je az dalsi v poradi.
- Sheep
- Uživatel
- Příspěvky: 325
- Registrován: 06.1.2006 23:37
- Bydliště: Slovensko, Kosice
- Kontaktovat uživatele:
jednosmerny prud ma zcela inu charakteristiku ako striedavy, preto sa rychlo urobi obluk pri striedavom aj pri vacsej vzdialenosti ako u jednosmerneho z dovodu ze lahsie prerazi izolant a to je v pripade trolejoveho vedenia vzduchOskar píše:Nevěřím. Nevidím důvod, proč by měl střídavý proud robit oblouky a stejnosměrný ne. To, že když utíkáš, tak se oblouk natahuje, to je obecný jev - viz obrázek. Je pravda, že z hlediska poškození CNS (Centrální Nervový Systém) jsou nejhorší kmitočty 40 - 60 Hz, takže průmyslová frekvence je přesně uprostřed
No a ta vzdálenost na kterou přeskočí rychlost je jednoznačně dána elektrickou pevností izolantu, takže závisí pouze na přiloženém napětí, nikoli na časovém průběhu. Tak nevím, jestli nenarážíš spíš na to, že na železnici se ss používají 3kV a pro střídavý 25kV.
ad: zasah striedavym a to len 220V som dostal niekolkokrat takze vy co ste este nedostali tak sa oto hlavne snazte aby sa vam to nestalo, fekvencia 50Hz nuti srdce byt 50x za sekundu co nie je ziadna sranda a najskor ak nie je nablizku okamzita pomoc tak je po tebe a otom nervovom systeme je tiez co povedat